Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Dlouho jsem váhala, jestli mám jít do anonymity nebo ne, ale dodala jsem si odvahu a napíšu to normálně.
Začnu asi tím, že jsme tři sourozenci. Mně je 29let, sestře je 24let a bratrovi 12let. Rodiče nám oba zemřeli. Bratr byl doposud u babičky, ale ta se v létě přestěhovala do Domu pro seniory, takže jsme si někdo museli bratra vzít, jinak by šel do Dětského domova. To jsme ale ani jedna nechtěly, a tak si bráchu vzala mladší sestra. Já mám tříletou dceru a v únoru čekáme další dítě, sestra má skoro půlročního syna.
V prosinci letěla sestra s rodinou na dovolenou, a navrhla, že mi nechá doma jejího syna. Nesouhlasi jsem, tak se naštvala. Potom řekla, že když ne jejího syna, tak bráchu. S tím jsem souhlasila, ačkoliv nerada, protože je to problémové dítě. Od mala jej vychovával táta a později babička, neměl žádné návyky nic. Ale překvapil.
Ve škole se mu zlepšily známky, když něčemu nerozumí, přijde a nechá si věc vysvětlit, i učitelka říkala, že se lépe učí, ze školky vyzvedává dceru a poté čekají na manžela, až přijede z práce a může je odvést domů, doma mi pomáhá, luxuje, utírá prach, dělá mi snídani, je doslova zlatý. Byl s námi i na Vánoce, manžel mu koupil PSP (Playstation Portable), o tom jsem vůbec nevěděla. Zítra se má sestra vracet, Honza (brácha) za mnou přišel a ptal se, jestli by nemohl bydlet u nás místo u sestry. Řekla jsem, že to musím ještě probrat s manželem a promyslet si to.
Proto se také obracím na vás: máme mu dát šanci? Pomáhá mně i sobě, ale nevím, jestli to nebyla celé ty týdny jen přetvářka a poté se vrátí opět do normálu ![]()
Děkuji za radu, Denisa K.
Pokud to nezkusite, nezjistis to…
Mnohdy problemove chovani zavini spatny pristup k diteti, nedostatecna komunikace, ignorace, pocit ponizeni nebo toho, ze druheho obtezuje… ![]()
Co na to manzel?
Myslim, ze bratr je dost veliky na to, aby jste si sedli a uprimne si promluvili… ![]()
To je těžká otázka, je to tvůj bratr, i když si asi moc blízko nejste díky věkovému rozdílu. Pokud bude vzorný, může ti hodně pomoct s dětmi, pokud ne, budeš mít ještě i s mimčem o starost víc. Asi bych se ho hlavně zeptala proč chce být raději u vás, asi má nějaký důvod, že u sestry se chová jinak než u vás, třeba si s ní nerozumí
Jsi starší o 5let než sestra, třeba v tobě i tvém manželovi má větší autoritu
Šanci bych mu asi dala…
Dala bych mu sanci. Podle toho co pises si myslim, ze mate na nej dobrej vliv a i on se zacal snazit.
@micelinka Přišel a ptal se, jestli může zůstat u nás, místo u sestry, že u nás je mu lépe a má mně radši, že bere dceru jako sestru, nýbrž jako neteř a že je moc rád, za to, jak se k němu chováme.
@Barca12345 Manžel říkal, že jestli s tím budu souhlasit, je mu to jedno. Říkal, že ho bude brát jako syna.
Tak já bych mu šanci určitě dala.. a když ví nebo cíti, že je na obtíž tak kdo by problémovej nebyl, že? tak se možná u vás cíti dobře a nemá potřebu upoutávat na sebe pozornost problémovým - nevhodným chováním
@jutinka No, možná je to i tím, že sestra byla také problémová a ve škole patřila mezi ty nejhorší žáky, kdežto já jsem úplný opak a to ve všem.
Dvanáctiletý kluk… máma s tátou mu zemřeli, babička, která ho vychovávala, už to dělat nemůže.
Sestra, která si ho vzala do opatrování, si pořídila miminko, na které se soustředí celá její pozornost, jako na každé miminko.
Odjezd na dovolenou znamená odjezd rodiny - mámy, táty a miminka - on zůstává doma a přehazují si ho jako horký brambor, skoro formou vydírání.
Chudák kluk… já bych byla taky „problémová“, na jeho místě.
Jistota, zázemí, láska, komunikace, pocit důležitosti… je mi smutno za něj.
Neznám Tvou situaci, můžu Ti říct jen za sebe - já bych svého takto malého bratra považovala za své dítě a fakt, že by rád byl s námi, by pro mne byl zásadní.
@Denpry píše:
@micelinka Přišel a ptal se, jestli může zůstat u nás, místo u sestry, že u nás je mu lépe a má mně radši, že bere dceru jako sestru, nýbrž jako neteř a že je moc rád, za to, jak se k němu chováme.@Barca12345 Manžel říkal, že jestli s tím budu souhlasit, je mu to jedno. Říkal, že ho bude brát jako syna.
Myslim ze je to jasne.Hele myslim ze 12 lety kluk uz vi co chce. ![]()
Stanovila bych jasná pravidla, na základě kterých může zůstat a šanci mu dala.
Je třeba také vzít to, že patrně nebude cesty zpět (návrat k sestře).
Příspěvek upraven 05.01.13 v 14:35
@BohunkaP Já ho tak považuji, za celou dobu co je u nás jsem mu neřekla brácho, bratře nebo tak, ale oslovovala jsem jej jménem. Mimochodem, sestra už měla syna, když si brala bráchu do péče.
@Denpry píše:
@jutinka No, možná je to i tím, že sestra byla také problémová a ve škole patřila mezi ty nejhorší žáky, kdežto já jsem úplný opak a to ve všem.