Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Maminky jedináčků
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
kvetinka56
10.12.14 13:09
- Citovat
- Upravit
kvetinka56
10.12.14 13:12
@Bábrdl píše:
Ono se taky třeba říká, že děti z více sourozenců se umí dělit atd. Tak já mám zkušenost opačnou. Znám děti ze čtyř sourozenců, kteří naopak strašně žárlivě hlídali, aby náhodou nějaké dítě nedostalo víc. To proto, že byly zvyklé o vše tvrdě bojovat, nebyly hvězdami jako jedináčci, ale stálý boj o místo na slunci je poznamenal.Takže na rodinné sešlosti se jedináček klidně vzdal čokoládek, když mu zůstalo kindervajíčko, zatímco tihle čtyři si přepočítávali i lentilky. Teď jsou velcí, dva už mají své děti, každý jedno a říkají, že velkou rodinu nikdy.
to je zase otázka výchovy. jedna věc je jistá, v rodině kde je 2 a více dětí nemůže nikdo čekat, že dostane přesně stejně, jako jeho sourozenec. pokud rodiče neukracují vědomě některé děti na úkor jiných, tak by to mělo fungovat.
- Citovat
- Upravit
10.12.14 13:13
@kvetinka56 hrozne zalezi na povaze tech deti 
a myslim ze nemalo i na tom kolikate dite jsi z toho poradi. Ja jsem nejstarsi a bohuzel od Tri let kdy se narodila sestra jsem uz vzdy po cely zivot byla ta min zajimava, ta problemovejsi, ta na kterou se zapomina, ta ktera si vynucuje pozornost…pochopitelne…ta ktera je starsi a tak ma byt rozumejsi. No a nadale ta ktera je prece uz skoro dospela tak chape ze musi pomahat (ikdyz jine 15 deti maji zcela jinou zabavu)…proste pech no.
My zatim s manzelem o druhem jen mluvime. Tezko rict jak se nakonec rozhodneme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
10.12.14 13:14
@terien píše:
To potvrzuju! Já jsem lakomá až to není hezký a dělím se opravdu nerada o cokoliv. Naučila jsem se to až s dětma.
U nás je to naopak. Spíš manžel je lakomější a to má jenom jednoho bratra. Já jsem z 5 dětí a s dělením nemám problém. Otázka výchovy
- Citovat
- Upravit
kvetinka56
10.12.14 13:17
@Betusak píše:
@kvetinka56 hrozne zalezi na povaze tech detiTo je zase problém rodičovské výchovy, ne existencí sourozence. Spousta lidí si pořizuje děti proto, že chtějí mít dvě děti celkově, případně víc. Myslím, že by spíš měli myslet na to, že chtějí do rodiny dalšího človíčka se specifickými povahovými rysy a potřebami a myslet i na starší děti. Nerodit děti jenom do počtu. Špatně se mi to vysvětluje
My zatim s manzelem o druhem jen mluvime. Tezko rict jak se nakonec rozhodnemePříspěvek upraven 10.12.14 v 13:17
- Citovat
- Upravit
10.12.14 13:17
@kvetinka56 myslim ze nejvetsi zlom v mem a sestrine zivote byl kdyz jsem se odstehovala. Kompletne veskera tiha ktera padala na me jakozto na toho nestarsiho sourozence se presunula na ni. Zni to divne ale clovek si to neuvedomi dokud to nezazije. Saska mi kolikrat brecela do telefonu ze nechape jak jsem to mohla prezit, prosila me at se vratim a utikala za mnou na kolej. Mozna i kvuli tehle zkusenosti mame spolu tak vyjimecny vztah. Postupem casu se vse ustalilo. Segra se stejne jako ja naucila ignorovat maminy city a proste kdyz ma jiny program, rict ne mami promin, nemuzu, je mi lito ze nemuzes jit ven ty ale dnes to mam proste naplanovane ja. Kdyz se clovek dokaze prenest pres ublizeny oblicej mamy ktera nechape proc ji nechcete pomoct, tak to jde uz v pohode. Zni to drsne, ale uprimne…jak jinak na to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:18
@terien píše:
To potvrzuju! Já jsem lakomá až to není hezký a dělím se opravdu nerada o cokoliv. Naučila jsem se to až s dětma.
S dětmi je to jiné. Matka miluje všechny své děti, ale jestli se budou mezi sebou milovat ony, to je ve hvězdách… Naštěstí mezi nimi obvykle nemusí volit, když se nesnesou, může se s nima stýkat zvlášť.
Ale třeba, když si vzpomenu na jeden případ nejmenované uživatelky emimina (nebudu ji jmenovat, abych nebyla zase obviněná z podpásovek), která využila toho, že má ségra krizi ve vztahu s mužem, protože se mimino nedařilo, otěhotněla s ním, on se rozvedl a ségra z toho skončila v blázinci… No, prostě i takové sourozenecké vztahy jsou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:19
@kvetinka56 s tim naprosto souhlasim cely problem u nas je ten, ze ja jsem maturitni nechtene dite. Sestra je z rady prarodicu abych ja nebyla rozmazlena…no a kdyz se pak manzelstvi rozpadlo a vzniklo nove, meli maleho…a protoze on je hodne introvertni a zvlastni povahove tak aby mel sourozence…dvojcata necekal nikdo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
10.12.14 13:19
@Betusak píše:
@kvetinka56 myslim ze nejvetsi zlom v mem a sestrine zivote byl kdyz jsem se odstehovala. Kompletne veskera tiha ktera padala na me jakozto na toho nestarsiho sourozence se presunula na ni. Zni to divne ale clovek si to neuvedomi dokud to nezazije. Saska mi kolikrat brecela do telefonu ze nechape jak jsem to mohla prezit, prosila me at se vratim a utikala za mnou na kolej. Mozna i kvuli tehle zkusenosti mame spolu tak vyjimecny vztah. Postupem casu se vse ustalilo. Segra se stejne jako ja naucila ignorovat maminy city a proste kdyz ma jiny program, rict ne mami promin, nemuzu, je mi lito ze nemuzes jit ven ty ale dnes to mam proste naplanovane ja. Kdyz se clovek dokaze prenest pres ublizeny oblicej mamy ktera nechape proc ji nechcete pomoct, tak to jde uz v pohode. Zni to drsne, ale uprimne…jak jinak na to?
Tak to jsem jako děti asi musely řešit netradiční problémy svých rodičů. Co tě nezabije, tě posilní. Ideální vztah s rodiči má málokdo, taky to u nás tak nebylo, ale je důležité to pak vědět popsat a poprat se s tím.
- Citovat
- Upravit
10.12.14 13:19
@kvetinka56 kazdopadne presne jak rikas. Vim stoprocentne, ze takovou rodinu nechci. Ted uz se mame radi. Ale nebylo to tak a moc dobre si to pamatuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
10.12.14 13:22
@Betusak píše:
@kvetinka56 kazdopadne presne jak rikas. Vim stoprocentne, ze takovou rodinu nechci. Ted uz se mame radi. Ale nebylo to tak a moc dobre si to pamatuji.
To je důležité, necítit se celý život ukrivděně, ale zpracovat to a poslat do dál. Málokteré dítě má ideální dětství, je svým životem s rodiči určitým směrem poznamenané a říká si: to já nikdy neudělám, nebo já to budu dělat přesně naopak. Je fajn, když se na to nezapomene a pak svým dětem nedělá to samé co jemu rodiče. Jedno je jisté, dělá jiné chyby, o kterých pak jeho dítě bude říkat: já bych nikdy… 
- Citovat
- Upravit
10.12.14 13:22
@Betusak píše:
@kvetinka56 kazdopadne presne jak rikas. Vim stoprocentne, ze takovou rodinu nechci. Ted uz se mame radi. Ale nebylo to tak a moc dobre si to pamatuji.
celkove ponauceni pro me…NIKDY neporizovat mladsiho sourozence jen kvuli tomu starsimu. Pouze pokud si to rodice skutecne preji a vedi ze to tak chteji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:23
@kvetinka56 píše:
To je důležité, necítit se celý život ukrivděně, ale zpracovat to a poslat do dál. Málokteré dítě má ideální dětství, je svým životem s rodiči určitým směrem poznamenané a říká si: to já nikdy neudělám, nebo já to budu dělat přesně naopak. Je fajn, když se na to nezapomene a pak svým dětem nedělá to samé co jemu rodiče. Jedno je jisté, dělá jiné chyby, o kterých pak jeho dítě bude říkat: já bych nikdy…
to je urcite pravda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:24
@Betusak píše:
@kvetinka56 s tim naprosto souhlasim
Aha, takže bráchové jsou nevlastní? To je celkem pochopitelné, že jste ze ségou nebyly nadšené z hlídání prcků mámě a nového otčíma. Neříkám, že by to bylo úplně jiné s vlastními, m ale nevlastní… To je skoro vždycky trochu jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:24
@Betusak píše:
celkove ponauceni pro me…NIKDY neporizovat mladsiho sourozence jen kvuli tomu starsimu. Pouze pokud si to rodice skutecne preji a vedi ze to tak chteji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Taky mám dobrou zkušenost. My jsme věkově od sebe různě (Nejstarší měl 18, ségra 15, brácha 13, já 9 když se narodil nejmladší) a máme všichni dobrý vztahy. Jasně, mezi nejstarším a nejmladším je 18 let a našli si k sobě cestu až jako dospělí, ale mají si co říct a vidí se rádi. Na druhou stranu manžel má jednoho bratra 2 roky mladšího a pokud se setkají (jednou za dva roky a míň), tak si akorát řeknou co je novýho, ale nemají se moc v lásce. Není to otázka věku, ale výchovy, povah dotyčných lidí a hodně záleží na tom, jestli starší sourozenci proti své vůli nemuseli suplovat funkci rodičů. K čemuž by nemělo docházet.