Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel má ponorku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.1.15 19:30
Kolik je dítěti? Vrátila bych se co nejdříve do práce. Pro mě nejlepší řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
KackaDoup
5.1.15 19:31
tohle je uz fakt silene…s kym to lid zijete, zblaznili jste se??
- Citovat
- Upravit
KackaDoup
KackaDoup
5.1.15 19:32
Takhle se choval vždy nebo až teď…??? Kolik je dítěti let? Bylo plánované, chtěné??? (Jím) Nejsi moooc ukacaná? 
Ftip…
Mě by se teda nelíbilo to…odjeď na víkend pryč… 
To je divný…a pokud má on volné dny, máš je mít taky…fifty, fifty. 
Aspoň jeden večer za 14 dní dámská jízda…třeba…nebo 1 x týdně cvičit…prostě večer pro sebe. Nechce hlídat? Co to je??? Toto nechápu…tyhle chlapy nechápu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.15 19:33
@KackaDoup píše:
Prace spasa vztahu
To ani ne, ale změna prostředí, noví lidé, nová témata k hovoru atd… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.15 19:36
Tohle neni ponorka, to je na kopnuti do riti…neumím si představit, že by me manžel řekl ať odjedu na víkend
Za tim cucham jinou babu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.15 19:38
@Anonymní píše:
Ahoj holky, tak název tématu asi napovídá. Je protivný, neodpovídá ani na otázky, nedávno se to dokonce vyhrotilo i na vulgarismy „meleš s**čky!“ „drž hubu!“ apod. Pak mi došlo že to už asi není ok, a sjela jsem ho tak že se vzpamatoval, nicméně už to zas začíná padat…Chodíme s malým každý den. Muž chodí každý volný den do hospody (když nedmá odpo nebo noční), nebo občas na víkend s kamarády - nemám problém. Hlídat malého vůbec nechce, je to vždycky velký problém a kolikrát musím akce s kamarádkami rušit (jeho akce mají přednost:( ). Na výlety s námi jezdit nechce, chce abych jezdila já pryč na víkendy. Ale trochu mě to obtěžuje že máme pořád někam se synem jezdit, chtěla bych se doma cítit dobře. Chtěla bych jednou taky druhé dítě, ale vím že to s ním psychicky nedám. 100× jsem pomyslela na rozvod kvůli jeho chování. Vadí mu moje přítomnost nebo když mluvím, tak raději s ním nemluvím, ale trápí mě to. Zažily jste ponorku? Dalo se to nějak zlepšit? Do „normálu“ se to už asi nikdy nedostane tak že bychom si vážili jeden druhého, mluvili spolu a byli spolu rádi, že? Mám z toho trochu marnosti - nicméně je-li možnost jak to mohu napravit, nechám si od Vás zkušenějších poradit
a nema milenku? Celkove ta „nenavist“ a to ze te posila pryc na vikend tomu nasvedcuje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lima69
5.1.15 19:39
@catherine100 píše:Za tim cucham jinou babu
taky si myslím, ale až tak okatě
- Citovat
- Upravit
shellmyska
5.1.15 19:39
To je takove sobecke chovani, ty ustupujes a on jeste drzkuje. Promluvila bych si s nim a kdyby to slo, tak do prace jak pise krtek. Neni to reseni vztahu, ale muze to pomoct tobe…v neposledni rade vas s ditetem i zajistit. Ale nevzdavala bych to. Nema problemy v praci? Nevzali mu treba nejake penize? Co hudrujici kamarad?
- Citovat
- Upravit
5.1.15 19:42
@Lima69 tak třeba zjistil, že mu to žena žere, tak proč nějaký speciální výmysly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, tak název tématu asi napovídá. Je protivný, neodpovídá ani na otázky, nedávno se to dokonce vyhrotilo i na vulgarismy „meleš s**čky!“ „drž hubu!“ apod. Pak mi došlo že to už asi není ok, a sjela jsem ho tak že se vzpamatoval, nicméně už to zas začíná padat…Chodíme s malým každý den. Muž chodí každý volný den do hospody (když nedmá odpo nebo noční), nebo občas na víkend s kamarády - nemám problém. Hlídat malého vůbec nechce, je to vždycky velký problém a kolikrát musím akce s kamarádkami rušit (jeho akce mají přednost:( ). Na výlety s námi jezdit nechce, chce abych jezdila já pryč na víkendy. Ale trochu mě to obtěžuje že máme pořád někam se synem jezdit, chtěla bych se doma cítit dobře. Chtěla bych jednou taky druhé dítě, ale vím že to s ním psychicky nedám. 100× jsem pomyslela na rozvod kvůli jeho chování. Vadí mu moje přítomnost nebo když mluvím, tak raději s ním nemluvím, ale trápí mě to. Zažily jste ponorku? Dalo se to nějak zlepšit? Do „normálu“ se to už asi nikdy nedostane tak že bychom si vážili jeden druhého, mluvili spolu a byli spolu rádi, že? Mám z toho trochu marnosti - nicméně je-li možnost jak to mohu napravit, nechám si od Vás zkušenějších poradit