Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Osobně jsem ráda že jsem se takovýho typa zbavila, sice už jako těhotná ale zbavila…dítě nedítě
@LennaZS píše:
@Blackova.K holt to je kolotoč.. Holky to takhle viděly doma, tak je to asi ok. Pak v takovem prostredi vychovávají syna-bude z nej buran, co opet udela nejakou zenu „šťastnou“. VYchovávají v tom prostredi dceru-bum a je to tady, najde si vola a bere to jako normal bo se to delo i doma…a zas a zas. Ach jo. Az ji zmláti, tak zalozi diskuzi s nazvem „Holky, je to normální?“…a ja jdu do kolen
tohle nevím, asi bych to tak neřekla. Já jsem z prostředí, kde žena byla nic, nula. Ona teda taky nebyla vzor matky
a i přesto mám jisté hranice za které by manžel nemohl. Zhádáme se, nadáváme si prostě normální živej vztah. A ani jako dítěti mi ten vztah nepřišel normální, pro mě to byla hrůza. Ale jinak jo, děti jsou z takových vztahů postižený. Můj muž to se mnou neměl ze začátku vůbec lehký, je statečnej a vydržel ![]()
Tak babu si myslím že nemá.. z té hospody pokaždé příjde pod obraz a ještě druhý dne vyspává kocovinu. Vím že chodí do hospy tady přes ulici. Dluhy si taky nadělal velké, ani pořádně nevím kolik, je nevrlý když se o tom chci bavit. S tím víkendem mi to nenavrhuje nijak sprostým způsobem „vypadni“, ale „ono je blbý že nemůžeš jezdit k rodičům jako normální holky“ (holt tam fakt nemůžu, táta je alkoholik, dost despotický) - a tady je nejspíš kámen úrazu. Asi nejspíš kopíruju jednání mojí mámy, která si nechala celý život nadávat a ponižovat se, ale nikdy od táty neodešla, takže kdykoliv on takto začne, tak mám i docela strach. Příští týden jdu k psychologovi, uvědomuji si ten problém. Manžel je ale taky sobec, má trochu narcistické rysy. Na veřejnosti se ke mě chová líp. Někdy je i hodný a dá se s ním úplně normálně mluvit, ale druhý den už je zas protivný. Je strašně nápadový a mě to dost stresuje že nikdy nevím do jaké jeho nálady se trefím. Jinak sexuálně ho pořád přitahuju, on má ještě takovou malou úchylku, kterou by všechny ženský moc nemusely, a mě to nějak nevadí. Synovi budou 2 roky.
Zakl.
@Anonymní píše:
Tak babu si myslím že nemá.. z té hospody pokaždé příjde pod obraz a ještě druhý dne vyspává kocovinu. Vím že chodí do hospy tady přes ulici. Dluhy si taky nadělal velké, ani pořádně nevím kolik, je nevrlý když se o tom chci bavit. S tím víkendem mi to nenavrhuje nijak sprostým způsobem „vypadni“, ale „ono je blbý že nemůžeš jezdit k rodičům jako normální holky“ (holt tam fakt nemůžu, táta je alkoholik, dost despotický) - a tady je nejspíš kámen úrazu. Asi nejspíš kopíruju jednání mojí mámy, která si nechala celý život nadávat a ponižovat se, ale nikdy od táty neodešla, takže kdykoliv on takto začne, tak mám i docela strach. Příští týden jdu k psychologovi, uvědomuji si ten problém. Manžel je ale taky sobec, má trochu narcistické rysy. Na veřejnosti se ke mě chová líp. Někdy je i hodný a dá se s ním úplně normálně mluvit, ale druhý den už je zas protivný. Je strašně nápadový a mě to dost stresuje že nikdy nevím do jaké jeho nálady se trefím. Jinak sexuálně ho pořád přitahuju, on má ještě takovou malou úchylku, kterou by všechny ženský moc nemusely, a mě to nějak nevadí. Synovi budou 2 roky.Zakl.
tak to je super, že v posteli to klape. To je hodně důležitý ![]()
Vím že pomůže jít do práce, ale děsí mě fakt, že když se něco stane, tak se o něj stejně nemůžu opřít a druhé dítě už nepřichází v úvahu, to bychom trpěli všichni. Takže ano, práce možná pomůže trochu vyřešit problém a bude líp, ale asi ne dlouhodobě. Holky nevím, mě to ani zas tak strašné nepřijde. Tohle mi trochu otevřelo oči, ale třeba to vidím všecko moc černě. A nebo jsem taky podělaná s tím něco dělat (není daleko od pravdy) Vždycky si říkám, že na rozvod to ještě není, ale na společné soužití taky moc ne. Dříve to bylo moc hezké mezi námi. Byl fakt hodný, podělalo se to když začal mít problémy v práci odkud odešel, ale ani v nové práci není spokojený. ![]()
Vím že pomůže jít do práce, ale děsí mě fakt, že když se něco stane, tak se o něj stejně nemůžu opřít a druhé dítě už nepřichází v úvahu, to bychom trpěli všichni. Takže ano, práce možná pomůže trochu vyřešit problém a bude líp, ale asi ne dlouhodobě. Holky nevím, mě to ani zas tak strašné nepřijde. Tohle mi trochu otevřelo oči, ale třeba to vidím všecko moc černě. A nebo jsem taky podělaná s tím něco dělat (není daleko od pravdy) Vždycky si říkám, že na rozvod to ještě není, ale na společné soužití taky moc ne. Dříve to bylo moc hezké mezi námi. Byl fakt hodný, podělalo se to když začal mít problémy v práci odkud odešel, ale ani v nové práci není spokojený. ![]()
Jo…v posteli to klape, tak ať mi klíďo píďo se*e na hlavu…
Ale sex je super…
Prosím te precti si své příspěvky, zkus se na to kouknout jako nezainteresovany člověk
Moje rada, začni si šetřit peníze, od září dítko do školky, ty do práce a jdi od nej…co cekas? Chlasta, ma dluhy, kvůli vám se neprtrhne k čemu ho máš..na ten sex? ![]()
Super sex zažiješ i s jiným chlapem…a třeba bude i hodný…slušný…bez dluhů…nebude chlastat a bude s tebou a dítětem fungovat…nebude ti nadávat…I takový chlapi jsou.
Podle toho co jsi napsala, to hrozné je…moc pozitivních vlastností tam není…až na ten sex, teda…no.
@Anonymní píše:
Vím že pomůže jít do práce, ale děsí mě fakt, že když se něco stane, tak se o něj stejně nemůžu opřít a druhé dítě už nepřichází v úvahu, to bychom trpěli všichni. Takže ano, práce možná pomůže trochu vyřešit problém a bude líp, ale asi ne dlouhodobě. Holky nevím, mě to ani zas tak strašné nepřijde. Tohle mi trochu otevřelo oči, ale třeba to vidím všecko moc černě. A nebo jsem taky podělaná s tím něco dělat (není daleko od pravdy) Vždycky si říkám, že na rozvod to ještě není, ale na společné soužití taky moc ne. Dříve to bylo moc hezké mezi námi. Byl fakt hodný, podělalo se to když začal mít problémy v práci odkud odešel, ale ani v nové práci není spokojený.
hele můj muž je cholerik, já mám taky své chyby. Za těch pár let manželství jsme toho překonali dost, některý věci byli hodně nehezký a těžký. Ale víš co, vždycky jsem věděla a vím že mi bude oporou, i když jsem naštvaná hádáme se, tak mě vždycky podržel a pomohl. To samé i já jeho.
Možná ti ta práce pomůže, otevře ti oči až uvidíš jak to chodí jinde
rozvod je pro mě taky až poslední možnost. Vždycky říkám že je lepší opravit než vyměnit. Ale někdy jiná možnost není.
Jednu dobu mi přišlo že ten sex je to poslední co vztah zachraňuje.. ale stojí to za to abych musela manipulovat, utíkat a dávat mu mraky prostory na úkor sebe a syna? Syna tedy začal mít rád a rád se s ním mazlí, ale hlídat pořád moc nechce. Jinak @Emilie má asi taky pravdu, možná ho moc zatěžuju.. ale když si představím že mu mám jen denodenně mizet z očí, mlčet a maximálně za ním poklidit a uvařit, tak si připadám už jako poslední špinavá hadra. Já taky s někým potřebuju za ten den mluvit, když mě teda nechce hlídat malého abych mohla na babinec. ![]()
Ale víte co by mě zajímalo? Jak se má vlastně chovat dobrej manžel? (NEmyslím zle, ale fakt vážně, doma jsem to nezažila)
Zakl.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, tak název tématu asi napovídá. Je protivný, neodpovídá ani na otázky, nedávno se to dokonce vyhrotilo i na vulgarismy „meleš s**čky!“ „drž hubu!“ apod. Pak mi došlo že to už asi není ok, a sjela jsem ho tak že se vzpamatoval, nicméně už to zas začíná padat…Chodíme s malým každý den. Muž chodí každý volný den do hospody (když nedmá odpo nebo noční), nebo občas na víkend s kamarády - nemám problém. Hlídat malého vůbec nechce, je to vždycky velký problém a kolikrát musím akce s kamarádkami rušit (jeho akce mají přednost:( ). Na výlety s námi jezdit nechce, chce abych jezdila já pryč na víkendy. Ale trochu mě to obtěžuje že máme pořád někam se synem jezdit, chtěla bych se doma cítit dobře. Chtěla bych jednou taky druhé dítě, ale vím že to s ním psychicky nedám. 100× jsem pomyslela na rozvod kvůli jeho chování. Vadí mu moje přítomnost nebo když mluvím, tak raději s ním nemluvím, ale trápí mě to. Zažily jste ponorku? Dalo se to nějak zlepšit? Do „normálu“ se to už asi nikdy nedostane tak že bychom si vážili jeden druhého, mluvili spolu a byli spolu rádi, že? Mám z toho trochu marnosti - nicméně je-li možnost jak to mohu napravit, nechám si od Vás zkušenějších poradit
Přestal jsem číst u „Muž chodí každý volný den do hospody“. Dál to asi nemá cenu hádám.
Ja nevím, každý ma chyby, ale můj manžel je hodne v praci, aby nas uživil, napít se jde 1× za čtvrt roku, to málo času co ma dělá na baráku nebo je s námi, když potřebuju a práce dovolí pohlida…
Ma nas rad, sex výborný… ![]()
Dluhy si nadelal.. Holka, pokud jste manzele, melo by to hooooodne zajimat jake mate dluhy.. Mas doma sovinistickyho ochlastu.
@Anonymní píše:
Vím že pomůže jít do práce, ale děsí mě fakt, že když se něco stane, tak se o něj stejně nemůžu opřít a druhé dítě už nepřichází v úvahu, to bychom trpěli všichni. Takže ano, práce možná pomůže trochu vyřešit problém a bude líp, ale asi ne dlouhodobě. Holky nevím, mě to ani zas tak strašné nepřijde. Tohle mi trochu otevřelo oči, ale třeba to vidím všecko moc černě. A nebo jsem taky podělaná s tím něco dělat (není daleko od pravdy) Vždycky si říkám, že na rozvod to ještě není, ale na společné soužití taky moc ne. Dříve to bylo moc hezké mezi námi. Byl fakt hodný, podělalo se to když začal mít problémy v práci odkud odešel, ale ani v nové práci není spokojený.
Věř mi, pomůže to. Také mám dvouletou, jdu ted na plný úvazek do práce a to máme doma pohodu, ale neskutečně se těšíme celá rodina, protože zcela sebekriticky přiznávám, že mi za ty 2 roky doma už hrabe. Třeba je také trochu problém v tobě, dlouhá mateřská je totiž jen pro silné nátury, protože ženská na mateřský, at chce nebo ne zlenivý, otupí, prostě se začne chovat jinak a né každý chlap to vydýchá. Myslím, že máte šanci vrátit vztah do starých kolejí, ono to určitě nebude takové, jako to vyznívá z tvého úvodního příspěvku
Neřekla bych, že je to na rozvod a přeji ti, aby jsi se rozhodla správně ![]()