Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pár posledních příspěvků jen dokládá klasickou věc. Většina chlapů se do dítěte nehrne. A to ani po třicítce. Takže jsou k dítěti většinou více méně dotlačeni. To, že pak bývají z dítěte hotoví, je také fakt, ovšem pořád platí první část příspěvku. Jinak souložení u chlapů vůbec nesouvisí s nějakou jejich touhou po dítěti. To je to poslední, na co přitom myslí. Nebo pak myslí spíš na to, jak „neoplodnit“..
@Lenka512 Jsme manželé tři roky, mám šestiletou holčiku z předchozího vztahu, on je bezdětný. Mně je 29 a jemu 30. Před půl rokem jsme spolu dostavěli domek. Asi před rokem jsme se poprvé bavili o miminku, říkal že klidně, ale že nejdřív chce dostavět a nastěhovat se vklidu.. Věděl jak moc toužím po miminku a jak je pro mě těžké to potlačit, ale říkala jsem si Ok počkám…ted jsem téma zmínila znovu a hodně jsme se pohádali…nechce o dítěti ani slyšet, před týdnem mi řekl že si chce odpočinout a dělat si svoje věci (opravovat auta) a nechce vůbec přemýšlet nad dítětem…pak řekl že se na dítě ještě necítí, že se cítí příliš mladý a že by mu nevadilo ho mít klidně třeba až za pět let…prostě až bude někdy chtít, tak bude chtít, že prý někde četl že když jsem druhorodička tak vůbec neplatí to že bych po třicítce měla problémy s otěhotněním apod… tak jsem koukala jako blázen co to povídá a samozřejmě jsem mu to vymlouvala…marně…včera jsem mu poslala mailem kratičký mail s článkem právě o tomhle tématu, kde bylo jasně psáno o všech rizicích odkládání těhotenství přes třicítku.. Na to mi napsal jednu větu „možná jsem sobec, ale s miminem, které stojí dost peněz si už sny nesplním“ (mluvil o vysněném autu) Uplně mi vyrazil dech, tak strašně sobeckou odpověd jsem nečekala..samozřejmě že se hned rozjela hádka
končilo to tím že mi napsal že z jeho reakce jasně vidím že on prostě dítě ještě nechce absolutně, že není připravenej a nedospěl do fáze že by o něm vůbec uvažoval a že lituje toho že mi kdysi říkal že až dostavíme, že to bere zpět a znovu stejnou chybu neudělá
probulela jsem celý večer…tolik po miminku toužim a on se naprosto zasekl…nemůžu dál bůhví jak dlouho čekat jestli se rozhoupe…vím že mi poradíte asi odchod, ale nechci zase bořit domov který jsme si vybudovali i kvůli svojí dceři…jsem už zoufalá, den co den ve mě rostě větší a větší beznaděj ![]()
Příspěvek upraven 26.02.14 v 08:53
Opět klasika, platí so jsem napsal v předchozím příspěvku…
@Heinich Nejak ti nerozumim, takze zenska ma cekat treba 10 let az ji bude 40 nez chlap treba v 45 letech usoudi ze to mimi teda chce?
@Andrea26 ahoj, já se do této situace dostala. První dítě jsme si ukuli už v 17ti. O dalším jsme dlouho nechtěli ani slyšet. Já po druhém začala toužit ve 30ti, muž nechtěl, protože jsme stavěli vysněný domek. Já to tedy odložila s tím, že když to šlo jednou, půjde to po druhé (dnes bych si za tento názor nejraději nafackovala
). Snažit jsme se začali, když mi bylo 36, dnes už mi táhne na 40 a druhé dítě pořád nemám a už mít nebudu
Prostě to nejde, vyzkoušeli jsme kde co a šli i 2× do IVF a nic. Sice jsem za tu dobu 3× spontáně otěhotněla, ale vždy se špatným koncem. Dneska vím, že jsem se měla vzepřít dřív a nečekat. Manžel by dnes to dítě moc chtěl, ale bohužel já mu ho už nedám ![]()
Prostě mu oznam, že dítě chceš a hned, že jsi do toho vztahu s tímto i šla, on s tím neměl problém, protože jinak ti lhal, aby tě získal. Oznam, že přestáváš brát antikoncepci a hotovo. Pokud se ani tak postoj přítele nezmění, nezbývá než odejít.
@Kristiny U nás to bylo stejné, ale bylo to tím, že se přítel bál, aby byl dobrým otcem. Strach pramenil ze špatné zkušenosti s jeho tátou a on nechtěla, aby jeho dítě zažívalo to co on. Trvalo 5 let, než k mimču svolil, ale i tak se bál. Teď je super táta. Je za malou rád… Jak se tvůj muž chová k cizím dětem? Nemůže mít taky strach?
@Kristiny píše:
Ahoj holky,
s manželem jsem už 3 roky. Mě je 29 a manželi 32.Když mu řeknu, že už bych si miminko přála, tak odhodí oči a řekne, že je ještě čas, ale já už se cítím dost zralá na to, abych se stala matkou. Vůbec nevím co mám dělat. Nechci ho do ničeho nutit.Taky jsem začala přemýšlet o tom, jestli jsem si vůbec vybrala toho pravého. Už nevím jak ho přesvědčit, mluvili jsme spolu o tom 100×, al stojí si za svým NE a že máme čas
![]()
Už mně i napadlo, že si mimčo pořídím s jiným, jo, jsem z toho už zoufalá…
![]()
podle mě je ti tak akorát já měla první taky tak a fakt se může stát, že bude problém a nakonec budete neštastný oba… moji rodiče na mě čekali 6 let
jinak co jsem procházela příspěvky, přikláním se k tomu co tady pár lidí napsalo, že některý chlapy děti nechtějí a pak potkají jinou ženu a za pár měsíců dostanete „radostnou“ SMS, že bude tatínek. Mě se to taky stalo, po 6ti letech chození, kdy jsme měli vše vyřešené, bydlení práci atd. si borec našel babu a hned si udělali mimino. Prý to jsou nějaké přechozené vztahy ![]()
@Terlas píše:
podle mě je ti tak akorát já měla první taky tak a fakt se může stát, že bude problém a nakonec budete neštastný oba… moji rodiče na mě čekali 6 letjinak co jsem procházela příspěvky, přikláním se k tomu co tady pár lidí napsalo, že některý chlapy děti nechtějí a pak potkají jinou ženu a za pár měsíců dostanete „radostnou“ SMS, že bude tatínek. Mě se to taky stalo, po 6ti letech chození, kdy jsme měli vše vyřešené, bydlení práci atd. si borec našel babu a hned si udělali mimino. Prý to jsou nějaké přechozené vztahy
Jo a mé kamarádce se stalo: Byli spolu pár let, dohodli se, že budou pracovat na mimču…po pár měsících chlap obrátil z ničeho nic a že mimčo asi zatím ne. Kamarádka ale už otěhotněla a zároveň zjistila, proč najednou partner mimčo nechce - měl milenku a chtěl jít za ní. Dopadlo to dobře. Zůstali spolu a teď mají druhé. Ale dost často to happy end nemá ![]()
@radka101 To je mi moc líto
Ach jo, chlapi si neuvědomujou, že se opravdu může stát že už to vůbec nepůjde anebo půjde, ale za dlouho a my máme jako ženy bohužel omezený čas
Říkala jsem to tomu svému už milionkrát, ale vůbec to nebere v úvahu…on prostě nechce a „nenechá se do ničeho tlačit“ jak stále dokola opakuje. To, že jedná sobecky, už mu asi nepřijde.. Dneska ráno jsem byla smutná, nic jsem neříkala a on se ptal co je…a když jsem mu řekla, že nic, že jsem jen zklamaná z jeho včerejší reakce na článek o rostoucí neplodnosti (chtěla jsem jen aby viděl všechna rizika reálně a nežil v domnělé představě o spoustě času) a on se do mě hned pustil…že za jeho postoj stejně můžu já, že kdybych to tolik nechtěla, neměl by takovou averzi…a že má svých starostí dost, že ho s tím už nemám dál s*át
na tuhle větu jsem neměla co říct a odešla jsem do práce
je mi fakt hrozně…vím že je nás takových spousty…hrozná beznaděj ![]()
@Andrea26 Možná má jen pocit, že je někam tlačen a vůbec to nemusí být fakt, že dítě nechce. Přestaň se chránit ať to dělá on. A zkuste se o tom chvíli nebavit a nebo mu to dej přečíst, ať vidí jak to může dopadnout
.
@rachele píše:
Jo a mé kamarádce se stalo: Byli spolu pár let, dohodli se, že budou pracovat na mimču…po pár měsících chlap obrátil z ničeho nic a že mimčo asi zatím ne. Kamarádka ale už otěhotněla a zároveň zjistila, proč najednou partner mimčo nechce - měl milenku a chtěl jít za ní. Dopadlo to dobře. Zůstali spolu a teď mají druhé. Ale dost často to happy end nemá
no tak to u nás happy ent nebyl. Bydleli jsme v novém bytě asi 14 dní, hypotéka, prostě všechno, když z něj vypadlo, že má milenku a že prý mám 2 dny na odstěhování, fakt super. A zbouchnul jí snad hned ![]()
@Andrea26 A co mu „dát nůž na krk“. Říct mu, že tvoje biologické hodiny fakt už tikají a nechceš čekat, až on se uráčí mít dítě a pak zjistíte, že už to nejde a nedejbože si pak pořídí dítě s jinou. Takže buď dítě nebo rozchod. Je to docela radikální řešení a nemusí to dopadnout dobře. Protože buď se fakt rozejdete (ale pak zase čím dřív tím líp a můžeš si najít chlapa, co dítě bude chtít a nebude se tomu takovou dobu bránit) nebo k dítěti pod tlakem svolí, ale nebude o něj moc jevit zájem.
A nebo se může stát to, že svolí pod tlakem a dítě milovat bude
. Každopádně mi je jasné, že když žena dítě už fakt chce, tak pak může dělat i blbosti, jen aby mimčo měla.
Strašně moc ti držím pěstičky, aby to dopadlo pro tebe nejlépe ![]()
@radka101 píše:
@Andrea26 Možná má jen pocit, že je někam tlačen a vůbec to nemusí být fakt, že dítě nechce. Přestaň se chránit ať to dělá on. A zkuste se o tom chvíli nebavit a nebo mu to dej přečíst, ať vidí jak to může dopadnout.
a přestát brát antikoncepci není nátlak? Nevím, ale když chlap reaguje takhle, tak tohle ho podle mě ještě víc naštve ![]()
@Terlas Tak to je fakt mazec
a musel to být strašný šok. No a druhá věc je to, že si chlap najde jinou a hned s ní má dítě…to se jako nebojí, že se neznají ještě moc a nemusí jim to vydržet?
@Terlas Tak já nemyslela potají, prostě bych mu to oznámila a nazdar. Pokud dítě nechce ať se chrání on. Proč do sebe cpát zbytečně hormony.