Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nechce miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.11.12 19:45
Manžel nechce miminko
Ahoj holky,
s manželem jsem už 3 roky. Mě je 29 a manželi 32.Když mu řeknu, že už bych si miminko přála, tak odhodí oči a řekne, že je ještě čas, ale já už se cítím dost zralá na to, abych se stala matkou. Vůbec nevím co mám dělat. Nechci ho do ničeho nutit. 
Taky jsem začala přemýšlet o tom, jestli jsem si vůbec vybrala toho pravého. Už nevím jak ho přesvědčit, mluvili jsme spolu o tom 100×, al stojí si za svým NE a že máme čas 
Už mně i napadlo, že si mimčo pořídím s jiným, jo, jsem z toho už zoufalá… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.11.12 19:48
To mě mrzí. Tak na něj zkus jinou metodu. Nevim, jak o tom mluvíte, jestli ty žadoníš a on odmítá, nebo spolu mluvíte normálně, zeptáš se ho, kdy by si to tak představoval, proč si myslí, že máte čas, z čeho má třeba strach.
My jsme snažení uspíšili kvůli mnoha případům neplodnosti nebo problémům s otěhotněním v okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:02
@Kristiny Já bych možná kladla důraz na to, že on může mít děti i v sedmdesáti jako Gott, ale tobě, jako ženě, se šance na otěhotnění, a na zdravé dítě jen snižuje. Jinak tedy nechápu, to jste tyhle věci neměli pořešené už před svatbou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:11
U nás zabralo to, že jsem mu vysvětlila pěkně v klidu, proč je teď ta nejvhodnější chvíle na to mít miminko, že není na co čekat a jestli to chce odkládat až do důchodu. Rozleželo se mu to v hlavě a začali jsme se snažit. Na miminko se ale začal těšit až teď a to jsem ve 30 týdnu. 
Chlapi jsou v tomhle jiní - mají mizernou představivost. Myslím si, že většina je ráda, až když to miminko vidí. Aspoň u toho mýho to platí na 100%.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:17
Tak to bylo i u nás… Jeden den jsem si sním sedla a v klidu mu řekla, že dítě chci a čekala jsem dost dlouho. Pokud dítě opravdu nechce, tak se naše cesty rozdělí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:22
Pro tebe by bylo vhodné mít miminko teď, taky ho mám před třicítkou, a už nemám tolik energie kolik bych očekávala Chápu tvůj smutek, snad jen pozor abys nepropásla šanci mít mimi neustálým odkládáním 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:37
@Adon píše:
@Kristiny Já bych možná kladla důraz na to, že on může mít děti i v sedmdesáti jako Gott, ale tobě, jako ženě, se šance na otěhotnění, a na zdravé dítě jen snižuje. Jinak tedy nechápu, to jste tyhle věci neměli pořešené už před svatbou?
taky nechápu, když se dva berou, proč tyhle záležitosti, jako děti a představa te společné budoucnosti neřeší před svatbou, ale na to už je pozdě. Já taky mrhala časem ve vztahu, kde chlap dítko nechtěl, nakonec jsem si ho prosadila, ale byl to začátek konce. Chlapi tohle nikdy nepochopí přesně oni můžou kdykoliv, ženská má omezené časové možnosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:38
No, taky myslím, že není na co čekat, pokud jste se dohodli, že děti chcete… vem si, že dokud to nezkusíte, nevíte jestli vám to půjde a pak… nechci strašit, ale víš kolik je zamlklých těhotenství a samovolných potratů? A po každé takové události se musí nějakou dobu čekat, asi bych fakt naléhala, ale pokud by to nikam nevedlo, opravdu by se asi naše cesty rozdělily, protože já jsem děti vždycky chtěla v tom jsem měla jasno… a první mám i díky těm událostem co popisuju výše až po třicítce a je to docela záhul…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:41
@Lola29 píše:
Pro tebe by bylo vhodné mít miminko teď, taky ho mám před třicítkou, a už nemám tolik energie kolik bych očekávala
To je asi hodne individualni, ja mam energie porad stejne jako kdyz mi bylo 18
Spim spis mnohem min a delam mnohem vic nez tehda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:42
@Angie-shy píše:
No, taky myslím, že není na co čekat, pokud jste se dohodli, že děti chcete… vem si, že dokud to nezkusíte, nevíte jestli vám to půjde a pak… nechci strašit, ale víš kolik je zamlklých těhotenství a samovolných potratů? A po každé takové události se musí nějakou dobu čekat, asi bych fakt naléhala, ale pokud by to nikam nevedlo, opravdu by se asi naše cesty rozdělily, protože já jsem děti vždycky chtěla v tom jsem měla jasno… a první mám i díky těm událostem co popisuju výše až po třicítce a je to docela záhul…
No to byl muj argument kdyz jsme se o tomhle zacali bavit, moje mati se o mne snazila 4 roky a ja otehotnela napoprve Manzel si musel myslet, ze jsem si to vymyslela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:43
Jinak radim proste se manzela zeptat na duvody a pak mu v klidu vysvetlit, ze dite chces a pokud nenajdete reseni tak je to proste deal breaker.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:47
Takhle to bylo i u nas. Jenze ja jsem cekala 6 silenych let 
Malem jsem skoncila v Bohnicich. Manzel mel takovy strach z ditete, ale nechtel me nejak ranit, tak mi porad tvrdil, ze si to musi nechat projit hlavou a ze k tomu musi dospet a ze uz to nebude dlouho trvat. Po tech sesti letech jsem mu uz musela dat nuz na krk a rekla jsem mu, ze pokud se nezacneme snazit, ze ho budu muset opustit, ze na to uz proste nemam. To mu zrejme docvaklo a konecne jsme se zacali snazit. Do jineho stavu jsem prisla az po 9-ti mesicich snazeni a manzel byl uz od doby, kdy jsem otehotnela do toho mimca uplne zblazneny. A je do ted. Takze nakonec to melo stastny konec, ale tech 6 let uz bych si znova nedala, s nozem bych prisla mnohem driv 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.12 20:52
@Kristiny No, těžko se radí, když nejsem ve tvé situaci.
Ale pokud jste zajištění (dost staří jste oba), a netrápí vás momentálně nějaké vážné problémy, tak bych manželovi na férovku řekla, že doberu HA a že další už nenačnu. A ať se sám zařídí podle toho, jak moc to dítě opravdu nechce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.12 20:54
Před pár lety jsem v té samé situaci byla já a musím říct, že jsem se cítila jako v kleštích…bylo mi 25, když jsem se vdávala a oba dva jsme se bavili o dětech, a když nastalo manželství, tak konec, o dětech ani slovíčko z manželovo strany…teda teď už naštěstí z exmanželovo…protože jsem věděla, že chci děti víc než cokoliv jiného a představa, že je mít třeba nikdy nebudu mě děsila, tak jsme se rozvedli a myslím, že jsem tím udělala tu nejsprávnější věc v životě…(no a teď mám dvě děti a správnýho chlapa - i když teda má své mouchy jako každý, ale je to o něčem jiném, když chlap děti chce a říká věci narovinu a přímo),ale to je můj životní příběh
takže doufám zakladatelko, že tebe se podobný mužský přístup netýká a manžel jen oddaluje dobu, kdy se začnete snažit, ale ve mně by to teda vřelo a asi bychom si museli promluvit vážně
- Citovat
- Upravit
28.11.12 21:35
Taky mě udivuje, že jste si nepromluvili o tak vážných věcech jako jsou děti ještě před svatbou, ale holt stalo se a nic s tím neuděláš. Asi bych si sama stanovila lhůtu, do které bych byla schopná čekat (třeba rok, dva - to je na Tobě), promluvila si s manželem a dítě naplánovala a pokud by prostě nechtěl, tak by se měli vaše cesty rozejít. Myslím si, že tohle je vedle násilí z největších důvodů k rozvodu/rozchodu.
Hodně štěstí a přeji ať souhlasí. 
Dej nám ještě vědět jak to všechno dopadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
