Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ono ještě je to jinak, když ona je na rd a vlastně celý den doma sama s malými dětmi, a nebo když to jsou školáci, kteří jsou už částečně samostatní…
@Anonymní píše:
@elen-ka Já chodím akorát na cvičení maminek s dětmi. Jen pro sebe - bez dítěte - čas nemám žádný.
V tom případě bych si také zavedla nějaký čas pro sebe, bez prcka. Abych si mohla odpočinout, vypnout hlavu, třeba pokec s kamarádkou, někam chodit cvičit, nebo jen tak se projít. Nebo se jen tak někam zašit a čist si v klidu knížku. I když u nás by to neprošlo, jakmile nevypadnu z bytu, tak „jsem“ vždy doma. Není to o tom, že by se manžel nepostaral, ale děti ví, že jsem doma. ![]()
Ještě mě napadá, že by mohl vstávat dřív a chodit běhat před tím, než jde do práce. Tak by to nebylo na úkor rodiny.
Víkendy: dopoledne vařím a uklízím, manžel a syn koukají na TV a podobně, prostě jsou doma a snaží se mi nepřekážet. ![]()
Odpoledne malého beru ven a manžel má buď nějaké své aktivity nebo je doma a dodělává potřebný úklid. Jako pomáhá mi, to ANO, v tomto je fakt hodný.:)
Tak jednou do měsíce někam vyrazíme společně všichni 3 - na návštěvu, výlet, do muzea a podobně.
Já teda přehlídla, že dítko už je dvouleté, to mi přijde docela divné, aby u tatínka brečelo ![]()
můj chlap se k miminům taky moc nehrnul, ale prostě mu ho vrznu do náruče a hotovo, mimino (9m) teda nekoupe a přebaluje jen v nouzi největší, ale ty dvě hodinky, co jsem v kroužku ho zvládne.
A o víkendu občas vyběhnu někam do obchodu a taky mu ho nechám na krku… už od malinka.
A teď když je mimino, tak já ho obvykle uspávám, když je potřeba umýt záškodníky (4 a 6 roků) Tak to tak nějak přirozeně padlo na něj ![]()
@Anonymní píše:
@mag To taky nejde, protože on potřebuje večeřet až PO běhu a malej usíná o půl deváté. Takže by mohl večeřet nejdřív někdy o půl desáté, což je pro něj pozdě. Manžel chodí spát v 10, protože ráno vstává v 5 a chce jíst aspoň 2 hodiny před spaním. Takže běhat chodí hned, jak přijde z práce. Pak sprcha, večeře, TV nebo kniha a jde spát. Nic jiného se nám tam nějak nevleze.
vleze manžel vynechá tv a knihu ![]()
Osobně si myslím, že ten čas není dost.
Ale a to je ta věc, on tráví v práci asi 12 hodin každý den.
Pokud chce více aktivit, měl by je mít na úkor práce a ne na úkor rodiny.
Vzhledem k tomu, kolik tráví času v práci, má aktivit moc.
Na druhou stranu, času pro sebe nemá extra moc, ale když si do toho započtu, že čas pro něj je každý den přes 3 hodiny, které tráví navíc v práci, aby byl uspokojen jeho workoholismus, pak má času pro sebe extrémně moc.
A vzhledem k tomu, kolik ho máš ty, tak by se měl velice stydět.
V každém případě bych mu ale nechávala syna více na starosti, že tě nervuje, že brečí. To je tvoje chyba, musí se to naučit.
@Anonymní píše:
@inkakřivák Mi to přijde v ránci našich možností OK, manžel by rád víc volna…
Pokud je to pro tebe ok, ale víc by ti vadilo, tak se domluvte zkrátka, že víc už času mít nemůže, že ty potřebuješ taky voraz. nemůžeš se řídit podle toho co vyhovuje jiným. Musíte se řídit vy dva podle sebe.
@Sany80s Já vím, že je to má vina, měla bych mu ho nechávat, i když se ho bojí
On s ním vůbec nejí, brečí hystericky (ne běžně jako když mu někdo veme hračku), z toho breku se i 2× pozvracel. Já to nedávám prostě. Ale nechala jsem ho manželovi třeba minulý týden, když jsem musela k doktorovi. Ale předávali jsme si ho v herně, kde měl hodně vjemů, tak to prý naštěstí nebylo až tak šílené. V nouzi mu ho prostě nechám.
Manžel s ním taky už nechce beze mě být, prý je to fakt psycho, což věřím podle toho, co jsem viděla u odchodu a příchodu.
To je opravdu individuální, to spíš jak to máte mezi sebou. Jasně, svůj čas potřebuje, ale záleží, jaký máš ty. Mne u nás doma vytáčí, že manžel podnikatel dělá často do dlouho večer. Někdy chodí až kolem desáté domů. Když se o tom bavíme, ať dorazí dříve, tak často narazím, protože on to dělá i pro mě bla bla…Ale když hrajou fotbal, tak to klidně přijde v sedm, aby to stihl
![]()
Tohle si musíte nastavit oba tak, aby to vyhovovalo vám oběma. Můj muž má pro sebe mnohem víc času, než tvůj, ale já mám taky nějaký čas pro sebe, protože prostě netráví 12 denně v práci a pečuje o děti. Na vašem systému by mi nevyhovovalo to, že se tvůj muž vlastně nestará o syna. Proč ho o víkendu dopoledne nevezme ven, když ty vaříš a uklízíš? Místo toho čumí oba na TV, aby nemusel nic dělat. A odpo si můžete udělat procházku třeba společnou.
Já bych na tvém místě řekla, že jestli chce ještě další čas navíc, tak ať ho ukrojí ze své práce. Pochopila jsem, že je tam 12h denně protože chce a nikoli, že musí.
Myslím, že bys rychle měla zapracovat na vztahu otce a syna, než bude pozdě.
Je to hodně málo, zvláště pokud ta půl hodina až hodina denně je v čase, kdy už děti spí.. To samé platí i pro Tebe, každý by měl mít denně čas na nějaký relax, jinak se to v Tobě (nebo ve Vás) nastřádá. Relax je potřeba více než si člověk myslí.
Jinak s tím hysterickým brečením to máme doma to samé, prcek nemůže být bez mámi. Pomalu ho nemůže odložit z ruk, ikdyž je blízko něj. Takže dkyž se v noci probudí, tak já ho nemám šanci uspat a hystericky řve, až se skoro dáví. Je to nějaká separační úzkost nebo tak něco. Ale dvakrát jsem hlídal sám a měl jsem z toho opravdu strach, protože když se probudil, tak partnerka stejně musela přijet.. A já jsem byl za neschopného, ale to by člověk musel vidět:(