Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Anonymní trochu mě překvapuje co teda děláš doma když je tvuj stav tak vážný
???
Pokud musíš jen ležet máš být v nemocnici.
Asi těžko poradit co dělat s maminkou
.Nějak ani nechápu zda tě okřikuje aby si nevstávala a nebo proto aby ti ubližovala.Zkus se rozepsat více
Já teda vůůůbec nezávidím situaci ale řešila bych to domluvou s dr a případnou hospitalizací, pokud by bylo lůžku, radši být zbytek těhu v nem. než v tak příšerném prostředí. Držím palce!
Hmm, maminku asi nezměníš… napadá mě jedině nasimulovat, že je ti pořád na omdlení a nechat se na měsíc zavřít do porodnice na rizikáč…
a pokud tě terorizuje aby ti ublížila tak si myslím že chodit po schodech je tisíckrát menší riziko než matka
Nesjem v tvé kůži, takže ono se to lehce řekne. Ale maminku, ať jí trápi cokoli nebo proč se chová jak chová, nezměníš jen tím, že chceš, aby se chovala jinak. A zejména proto, jestli jsem to pochopila dobře, přestože je to maminka, ty jsi u ní hostem.
Jsi v 35 tt., takže porod „za pár“. V Tvém případě, jestli jsi na tom tak špatně (mám na mysli opravdu takové riziko), tak bych klidně přisimulovala a prostě nastoupila do špitálu. Budeš mít relativní klid, a ikdyž ne takové pohodlí jako doma, ale porovnej si to sama.
Anonymní píše:
Ahoj lidičky, potřebuju se někde vypsat. Jsem v 35.tt rizikové těhotenství, které může klidně skončit smrtí mou i miminka. Momentálně žiju u rodičů. U přítele není výtah, takže zdravotní riziko mnohem větší. Chci se poradit, co mám dělat. Matka mě neustále vydeptává. Cokoliv udělám je špatně. Už i to, že jdu na záchod je špatně. K televizi nemůžu vůbec, aby to nebylo špatně. Pořád se vším mlátí a dělá ze mě debila. Jsem na konci psychických sil. Kdybych nečekala mimčo, tak nejspíš dávno spáchám sebevraždu, nebo uteču. Už je mi na zvracení, bolí mě břicho, fakt jsem zoufalá. Nechci miminku nijak ublížit a pokud mi začne přirozený porod, tak umřem oba. Snad mi to vypsání trošku pomůže nabrat sil na příštích pár hodin.
No, je mi sice moc líto, že jsi v takovém stresu, nicméně - pokud jsi rizikově těhotná, navíc až takto komplikovaně, máš ležet (a ideálně v nemocnici, což mě tedy dost překvapuje, že tam nejsi…). Takže, pokud máš ležet, můžeš klidně ležet i u přítele a může Ti být v zásadě fuk, že tam není výtah. ![]()
Takovýhle psychický stres je pro Tvoje miminko mnohem horší. Pokud z jakéhokoli jiného důvodu k příteli nemůžeš, požádej si doktorku, aby Tě poslala do nemocnice.
Ona vůbec neřeší, že jsem na rizikáči. Můj zdravotní stav jí nezajímá. Vadí ji nejspíš, že se vůbec vyskytuju na světě. A jejím životním cílem je ostatní psychicky vydeptávat. Kdybych si dovolila lehnout, bylo by zle. Když v noci spím a nevypnu notas, je zle taky. Když si jdu udělat večeři, je zle. Když se vydám na wc, tak si schválně zapálí, protože mi to vadí.
Ahojky s matkou neuděláš nic, takže zbývá bud odejít k přítelovi a holt schudky vždy 2× denně pomalým krokem sejít…anebo si najit levný ubytování poblíž porodnice a tam přečkat s přítelem poslední týdny?
Ted jsem si přečetla tvuj poslední příspěvek…myslím že matka Ti škodí víc než schody, takže zpátky k přítelovi anebo ubytování poblíž porodnice a maš klid uplně od všech
hodne štěstí zdrave mimčo
Ahoj,to me mrzi,vim co prozivas,s tim rozdilem,ze ty mas alespon pritele,ktery o tebe stoji. Ja otehotnela v 19 a s pritelem se rozesla,me rozhodnuti. Vratila jsem se k mame a zacal teror. Sice jsem nemela rizikove tehu,ale jinak hruza. Ma matka je tak trochu diktator
kazdy den,muselo byt perfektne naklizeno, divani na televizi tak hodinu,vse ji na mne vadilo a kazdy den me vyhazovala z domu. Musela jsem kvuli miminku zatnout zuby a snazit se ji nenastvat. Je to tezke,ale vydrz to,bude lepe. Zvladnes to,neboj.
Anonymní píše:
Ona vůbec neřeší, že jsem na rizikáči. Můj zdravotní stav jí nezajímá. Vadí ji nejspíš, že se vůbec vyskytuju na světě. A jejím životním cílem je ostatní psychicky vydeptávat. Kdybych si dovolila lehnout, bylo by zle. Když v noci spím a nevypnu notas, je zle taky. Když si jdu udělat večeři, je zle. Když se vydám na wc, tak si schválně zapálí, protože mi to vadí.
tak proč teda nejdeš k příteli když tady nemáš klid???????????????Proč vždyt nemusíš přece vubc běhat po schodech
.Opravdu nerozumim a nebo je jinej duvod než výtah,proto že bjt v zakouřeném bytě kde si nesmíš ani lehnout ani najíst je snad jasné každému i bez přemýšlení horší než jít do schodu
Anonymní píše:
Ona vůbec neřeší, že jsem na rizikáči. Můj zdravotní stav jí nezajímá. Vadí ji nejspíš, že se vůbec vyskytuju na světě. A jejím životním cílem je ostatní psychicky vydeptávat. Kdybych si dovolila lehnout, bylo by zle. Když v noci spím a nevypnu notas, je zle taky. Když si jdu udělat večeři, je zle. Když se vydám na wc, tak si schválně zapálí, protože mi to vadí.
Takhle presne jsem to mela I ja ![]()
Přítele bohužel poslední dobou nemůžu ani cítit. Tam bych se zbláznila. Ale on za to nemůže. To je prostě nějak tak ve mně. A nemocnici zvážím, ale musím ještě nejmín dva týdny vydržet. Jsem na vejšce a dodělávám zkoušky. Musím zvládnout alespon to minimum nutné na postup do dalšího semestru.
Ahoj lidičky, potřebuju se někde vypsat. Jsem v 35.tt rizikové těhotenství, které může klidně skončit smrtí mou i miminka. Momentálně žiju u rodičů. U přítele není výtah, takže zdravotní riziko mnohem větší. Chci se poradit, co mám dělat. Matka mě neustále vydeptává. Cokoliv udělám je špatně. Už i to, že jdu na záchod je špatně. K televizi nemůžu vůbec, aby to nebylo špatně. Pořád se vším mlátí a dělá ze mě debila. Jsem na konci psychických sil. Kdybych nečekala mimčo, tak nejspíš dávno spáchám sebevraždu, nebo uteču. Už je mi na zvracení, bolí mě břicho, fakt jsem zoufalá. Nechci miminku nijak ublížit a pokud mi začne přirozený porod, tak umřem oba. Snad mi to vypsání trošku pomůže nabrat sil na příštích pár hodin.