Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Zakládám pokecové odlehčené téma, hlavně ze zvědavosti, zda se tu někdo najde takový… Jste taky některá,,matka bojovnice" ve svém volném čase? Larpačka, fantasačka, airsofťačka a podobně? (Nemyslím vysloveně bojová umění a sporty) Začínaly jste před dětmi a zvládly se k tomu vrátit? Nebo nezvládly? Chybí vám to nebo vás to láká? pokud tu některá jste, pojďme pokecat. ![]()
Myslím, že matky bojují s prdíky, nočníky, jídlem, s nepořádkem a výchovou, na další boj nezbývá sil ![]()
jako psala Pipi nademnou, delala jsem kickbox 4 roky, zacinala s airsoftem (manzel byl nadšenec do as), pak jsem otehotnela, ted bojuju u žehlení plenek a s prdiky, na ostatní není cas, pri md z domova jeste pracuju, malé jsou zitra 3 tydny a ja už ted padam na tlamu
naivne jsem si představovala, jak hned po sestinedeli naklusu do fitka a vybojuju dolů 20 kil
doufam a naivne verim dal, naštěstí mam fungujícího tatínka, ale pochybuju ze najdu energii
ale ten pocit mi chybí, ten super pocit ze na sobe makam a bolí me cely člověk ze sportu, behani po lese apod a ne z dvouhodinového žehlení plen ![]()
„Bojovnice“ v tomto smyslu jsem nebyla nikdy, dřevěný šerm jsem zkoušela kdysi dávno a moc mi to nešlo.
Ale fantasačkou a larperkou se asi nazvat můžu, i když jsem do toho nikdy nebyla tak zažraná jako někteří mí známí a kamarádi. Vracet jsem se k tomu nemusela, nikdy jsem to nepřerušila, ba naopak poslední dobou (se dvěma dětmi) se larpům věnuju víc než dřív - hraju hlavně komorní, teď jsem byla poprvé na velkém dramatickém a plánuju pokračovat. Fantasáci a larpeři v mém okolí se množí jak diví, na spoustu conů a jiných akcí se dá jezdit i s dětmi a dokonce už pomalu vznikají i „rodinné“ larpy a dětské linie. Není důvod na tento koníček rezignovat.
Diky za zkusenosti. Ja jsem musela aktivni boj orerusit behem tehotenstvi (rizikac), ale ted se nadsenene vracim. Prvni navrat probehm necele dva mesice po tezkem porodu - dvoudenni bitva, se stitem v prvni linii a se softem ted zacinam. Male jsou 3 mesice a ma za sebou 3 bitvy.
tak me zajimalo, zda na nich treba nepotkavame dalsi utajene maminy…
@sakota: No já moc utajená nebývám, naše děti jsou nepřehlédnutelné a nepřeslechnutelné
Ale na bitvy fakt nejezdím, já radši konverzační a dramatické larpy, takže to se asi nepotkáme.
Jezdíš s dítětem? Nebo ho někdo hlídá?
Komoráky mají tu výhodu, že jsou krátké, takže se s trochou štěstí dají stihnout i mezi kojením, případně dítě jednou dostane příkrm. A na větší akce jezdíme většinou jako rodina. Sama jsem na třídenním larpu byla poprvé teď na podzim.
Jinak s třiměsíčním prckem to ještě byla pohoda, to jsem nakojila, uložila nebo navázala do nosítka (pokud to typ akce umožňoval) a ono usnulo a byl klid. Horší je to pak s lezoucím miminem a s batoletem, které chce samo zkoumat svět, ale ještě z toho nemá rozum. To je období, kdy je potřeba akce dobře vybírat, aby to nebyl opruz pro tebe i pro všechny okolo. Od tří let už se to pak zase zlepšuje, dítě se někdy i zvládne účastnit programu a úplně nejlepší je, když může běhat s partou dalších děti a tebe potřebuje jen jako dodavatele potravy ![]()
Tak ja se teda „pochlubim“ ![]()
Mam 7 mesicniho syna a pred mesice jsem se prihlasila na „pulrocni vyzvu“ u nas v posilovne. Uz mesic teda makam, jim zdrave. 3 dny v tydnu mam box, ktery me strasne bavi a zbyle dny chodim do posilovny. Nastesti mam pritele, ktery zvlada hlidat maleho a ja tak muzu na sobe opravdu makat.
Takze tak bojuju ja. A snazim se to nevzdat
![]()
@Kassy hele na vikendove bitve mi chuvila segra. Stala s kocarem na kraji bojiste a odbihala jsem jen rychle nakojit a zas do bitvy. Na prazsky jednodence taky tak, na ty dalsi bez hlidani, tak tam stal kocar sam a kdyz zacal rvat, tak na me vetsinou nekdo mavnul, kdyz jsem si nevsimla sama… zmeskala jsem 2 strety.
jo, zatim je to pohoda, jarni sezona uz bude horsi a bude muset byt hlidani. Na ten soft taky asi. Zatim ji strelba nevadi, ale to asi taky pomine…