Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
miminko - 1mesic a 6lety dobrman
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.2.05 09:45
miminko - 1mesic a 6lety dobrman
Ahoj vsichni, chystam se na seznameni mimca s dobrmankem, kteremu je 6let, nevim, jak to udelat, kdyz se podivam na mimi jak je malinkaty a zranitelny a pak na dobrmanka, ktery vazi 50kg a je opravdu temepramentni, tak nevim jakou nejlepsi cestu na seznameni zvolit, poradte prosim, dekuji vsem 
mumik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.2.05 10:23
Ahoj,
ja ti vlastne neporadim, protoze si to uz poradne nepamatuju, ale chci ti jenom rict, ze u nas to bylo se strachem ze seznameni snad jeste horsi - 5lety 50kg lvazici abrador -pes, extremne zivej a strasne neohrabanej… Nicmene z toho, ze si to nepamatuji soudim, ze to asi probehlo v uplne pohode…:)
Ted ma syn 7mesicu, pes ho ignoruje, kdyz se na nej divam, pokud se nedivam, tak se obvykle pokusi olizovat dostupne miminkovske casti a syn u toho radostne vykrikuje (z toho vykrikovani vzdycky poznam, ze pes lize dite) Syn ho miluje a strasne se o nej zajima, pes se tvari jako by mimina byla beznou casti nasi domacnosti uz leta, ani bych nerekla, ze nejak zarli, mozna si casteji prijde pro pohlazeni, ale to je tak vsechno.
Hlavne doprej to seznameni obema stranam, co nejdrive, protoze si myslim, ze zvlast pro toho psa je dulezite, aby to mimi prijal, co nejdrive, a necitil se odstrceny kvuli necemo, co jste mu ani nedovolili ocmuchat. Myslim, ze cim dele to budes odkladat tim to bude vetsi problem. My jsme ho ukazali (bez toho, ze by se ho dotknul, jenom ocuchat) hned pri prichodu z porodnice. Ahoj Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.2.05 10:28
Ahoj
já mám teda psy moc ráda, ale u miminka bych se fakt bála. Ne proto, že pes je dobrman, on nevyzpitatelnej může být i pudl, ale je to prostě zvíře a člověk nikdy neví. Určitě bych je nějak seznámila, nechala psa ať si třeba mimčo drobet očichá a sleduje, že ten tvoreček s váma žije a má prostě svá privilegia, ale nikdy bych nenechala ty dva bez dozoru . 
- Citovat
- Upravit
Anonymni
8.2.05 10:56
Ahoj,
my sice máme křížence spíše menšího vzrůstu, ale vydá za tři psy - je extrémně živý a divoký, navíc z útulku, asi neměl lehký život… takže jsem měla opravdu hrůzu, jak se bude s mimčem snášet. Seznámili jsme je hned po příjezdu z porodnice. Já jsem držela v náruči mimi a manžel psa a pomalu jsme je k sobě přibližovali, celou dobu jsme na psa mluvili (takovým jako radostným tónem), pes si mimčo očuchal a začal si všímat spíš mě. Potom asi čtrnáct dní to vypadalo tak, že kdykoliv mimi zakňouralo, pes byl v pohotovosti a šel k postýlce zkoumat, co že se tam děje. No asi tak po těch 14 dnech ho to přestalo bavit a teď malého spíše ignoruje. Jen když ho mám na zemi na dece, tak se za námi přijde podívat, s vrtěním ocásku ho očuchá, někdy se mu povede oblíznout mu hlavičku a to je tak všechno. Navíc mám pocit, že se od té doby, co máme mimčo, celkově zklidnil, ale možná to s tím vůbec nesouvisí. V každém případě bez dozoru bych je samotné pohromadě nikdy nenechala.
Jana+Mates (2 měsíce)
- Citovat
- Upravit
8.2.05 14:11
Ahoj holky, dekuji moc za prispevky, doufam, ze nam to pujde, tak jako vam, snad si zvyknou…oddalovat to nechci, udelam to co nejdrive a uz ted trnu hruzou, nemyslim si, ze by mu chtel ublizit, spise nechtene, kolikrat mne nechtene bouchne hlavou, radosti vyskoci kdyz to necekam atd…ale doufam, ze vytusi, ze je malickej a necha ho na pokoji. No uvidime, kazdopadne vitam dalsi reakce…zatim dekuju
mumik+mimi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.05 16:39
ahoj, my máme šestiletého psa dalmatina, též velmi živého. Po příjezdu z porodnice jsme mu ten samý den (to je určitě důležité 
) dali malou v náručí očuchat. Nechápal co to je, vůbec jí nebral na vědomí a vlastně nebere ani teď, když je jí skoro 6 měsíců. Pláč, nepláč, vše ho nechává v klidu, je zalezlý na svém místě, popř. leží vedle deky, na které je mimi. Občas jí olízne hlavu, někdy ruku a to je maximum jeho citu 
Trochu mě mrzí, že není větší „parťák“, asi by to bylo jiné, kdyby byl mladší nebo fenka. Naopak malá ho zbožňuje - natahuje k němu ručky, směje se na něj a povídá mu 
Silvie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.2.05 20:24
Ahojky,
psi jsem měla od dětství,když se narodil malej, měla jsem jednoho, ted mám tři, malýmu už bude devět.
Samozřejmě je veliký rozdíl v tom jaké plemeno kdo máte. Nicméně nejvíce záleží na tom jak je pes vychovaný a jakou pozici ve smečce zastává. U podřízeného jedince by neměl nastat problém. Velmi záleží na tom co pejskovi tolerujete ještě před příchodem miminka, jeho privilégia by jste rozhodně s příchodem miminka neměli měnit.Napříkld pokud pes směl ležet na pohovce (což není správné, neboť místo na pohovce by mělo patřit jen vůdcům smečky tedy lidem) ,nevyhazejte ho nyní protože tam položíte miminko.Tím nechci říci, že by tam měli ležet spolu, ale to, že je vždy důležité vžít se do myšlení psa.-než přišel ten malý vetřelec, mohl jsem tu ležet s paničkou, teď nesmím, páníčci si s ním pořád povídají a na mne nemají čas-------mám toho človíčka mít rád?
Důležité je spojovat s miminkem pro psa jen kladné zážitky.
Většina psů má děti ráda,pokud neměli špatnou předchozí zkušenost.
Samozřejmě u velkých, ale i středních plemen je o riziko více a to v tom, že pes nechtěně dítě uhodí ,nebo zchodi ,v žádném případě nikdy nenechávejte dítě se psem o samotě.
Pokud nastane jakýkoliv problém doporučuji půjčit si v knihovně knihu PES TO CHAPE JINAK od JOHNA FISCHERA. Považeji ji za jednu z nejlepších knich o psech, určitě stojí za přečtení.
Pa Aimee
- Citovat
- Upravit
8.2.05 21:12
Ahoj Mumi! My toto řešili před 7 měsíci. 9tiletý 52kg vážící dobrman, ohromný mazel a „závislák“ na lidi, spící s námi v ložnici - přesně řečeno v posteli 
. Bylo to mé první dítě se kterým si mne můj milovaný a statečný manžel bral (pejskaři pochopí, ostatním se budu zdát trhlá…). No a v červnu se nám narodila malá. Po příchodu z porodnice jsem mínila bránit dceru vlastním tělem přede všemi, i před milovanými psy (tchánové bydlící v domě s náma mají 3letého kokra). Ale manžel kdesi vystudoval, že je potřeba všechny naše děti seznámit… První jsem se s „našima klukama“ přivítala po 5ti dnech strávených v porodnici já, a pak se hned přistoupilo k seznamování naši malé.No co ti budu říkat, bylo mi všelijak. Malá se rozbalila a nechala opatrně očuchat, psi byli ale přidržováni a přiváděni postupně, protože byli na můj vkus prvorodičky dost živí. No nebudu to dramatizovat, zvládlo se to. Oba psi - dobrman více- se během prvních několika týdnů odmítali ode mne hnout, asistovali u všeho, na venčení je člověk musel násilím vytahovat ven, odkud se ihned po vyčurání rvali zase dovnitř za miminkem. Toto se ale postupně uklidnilo, dnes, kdy je prckovi už 7 měsíců, ji respektují, sem tam olíznou. Jen je to ale náročnější na hlazení, ať nemají pocit, že jsou přehlíženi. Když jsem s malou já, je klid, ale když ji bere manžel či prarodiče či návštěva, psi se přihrnou a domáhají se pohlazení a pomuchlování taky. No, teď čekáme co bude, až začne Stelinka chodit.. Hlídat se to samozřejmě musí stále, o samotě bych ji se psem nenechala, nikdy nevíš, co se může stát. Jo a ještě jednu radu jsme dostali od jedné chovatelky - nechat psovi olíznout plenku - počuranou, i s hovínkem. To mi dost dlouho připadalo fujtajbl, ale dobrmánek to vyřešil za nás - k pokakané zabalené pleně se dostal a než jsme přišli z koupelny, měl ji vylízanou a rozžužlanou. Přežil. Kokrovi jsme pak dali líznout k počurané. Jestli to pomohlo nevím, ale k malé se chovají oba hezky.Držím palce, ať se to i u vás dobře zvládne a je celá vaše smečka spokojená. Zuzka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.05 09:11
ahoj a dobre rano vsem, s nadsenim ctu vase prispevky, a s tou plenou to zkusim urcite, jsem rada, ze ctu prispevek take primo o dobrmannim sblizovani protoze mam pocit, ze dobrmani jsou uplne specificti. Ten nas je take mazlik a to s eprave bojim… Byl doted take !jedine miminko", tak to asi uplne jednoduche nebude, ale myslim, ze zly neni. I kdyz co se mu kdy odehraje v hlave asi nelze az tak 100%predpokladat. Je to stale zvire. Nebojim se o to, ze by mel byt nejak ochuzen nebo odstrcen, to urcite nee. Budeme se snazit „nezanedbavat“ ale stale si nedokazu predstavit, jak necham to male mimi ocuchavat necim, tak velkym a „neohrabanym“ a stale zivym…Nicmene je mi jasne, ze mne to asi nemine.
mumik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
