Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Miminko mě nechce, je to jen můj pocit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.8.13 13:11
@Anonymní píše:
@kozisek no, přála bych si aby to tak bylo. Je fakt že ho teď zajímají pouze nové věci. Ale úplně mě ničí když vidím že na tátu reaguje vesele a na mě stylem „aah, to jsi zase ty“.
Třeba mi hrabe na mateřské, jsem z dvojčat a dvojčata celkově těžko snášejí samotu. Jenže ségru mám teď daleko, a jsem tu celé dny skoro sama. Manžel když je doma tak většinou hraje jen hry na mobilu.
No zkus na chvíli zmizet a uvidíš, jak začne řvát, že tu máma není 
Jj bere tě automaticky, že tu prostě jsi a ne jako nějakou vzácnost, což je výborné pro jeho další vývoj 
Prostě si jako matka vedeš moc dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.13 13:14
@Gina108 No tak máme malý byt, takže pořád ví že tu jsem a nemám se kam „schovat“. A je fakt že jsem se celou dobu snažila aby se necítil ohrožený nebo opuštěný. Neříkám že si občas na dece nepořval když mu něco nešlo, neletěla jsem hned jak namydlený hadr, ale třeba máme rituály, povídku před spaním, a prostě různá a jiná opatření že je pořád někdo s ním
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.13 13:20
@LadyTommy píše:
Jak pisou holky, je to uplne normalni, deti se seznamuji se svetem a maji ruzna obdobi, u nas taky v tomto obdobi byla maminka sumak, neusmala se, nezajimala jsem ji, prisel tata a mohla se poprdet. Pak prisla separacni uzkost a tata spadl z lopatky, absolutni nezajem a ja se nemohla ani dojit vycurat, jak na me visela.
A nemůže se třeba upnout na tátu až bude mít tu separační úzkost? Docela bych se mu nedivila když s tátou dělá jen ty hezké věci, zatímco se mnou občas bojuje při přebalování jak se všude šije, při čištění uší atd. prostě vydržet chvilku sám ani náhodou.
- Citovat
- Upravit
23.8.13 13:46
@Anonymní píše:
A nemůže se třeba upnout na tátu až bude mít tu separační úzkost? Docela bych se mu nedivila když s tátou dělá jen ty hezké věci, zatímco se mnou občas bojuje při přebalování jak se všude šije, při čištění uší atd. prostě vydržet chvilku sám ani náhodou.
Mne vzdycky rika u ockovani doktorka, at jdu pred malou, aby na me videla a spojila si tu bolest se mnou, protoze jsem pro ni jediny clovek, kteremu to odpusti 
a ono to tak je, opravdu pro nej jsi a budes dulezita, jen ti mali clovicci jeste nemaji mysleni jako my a ziji z minuty na minutu. Sice si poplace u cisteni ousek, ale kdyz ho hned potom pomazlis, tak jako by se nestalo ted objevuji svet a vse nove je pro ne nejzajimavejsi, brzy se to obrati a bude chtit sve stereotypy, svou jistotu a to budes ty.
Ver mi, ze jsem mela uplne stejne pocity jako ty, ale ted ma dcera 15mesicu a vsechno mi to vraci, prijde dat pusu, pomazlit se, vola na me mamko mamko, kdykoli se ji neco deje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.13 13:48
zakládala jsem stejnou diskuzi asi před 3,5 lety. Teď už se tomu směju. Už mi neignoruje. 
Neboj, to je jen období. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
23.8.13 14:15
Omlouvám se zakladatelce i radícím maminkám, ale chtěla bych se zeptat, jak jste to s dětma dokázaly? Nepatří to sem, ale hezky to popisujete, tak se sem vtírám, ještě jednou se omlouvám.
Pořád jsem si říkala, až se začne stavět, chodit, mluvit - bude chtít poznávat svět. Sice chce poznávat svět, ale u všeho musím být já a to svou 100% pozorností. Taťku maličká vítá asi tak minutu, pak jde ke mně. Nevadí mi to, to ne, jen je to dost namáhavé být 13 hodin denně neustálým parťákem ve všem.
Myslíte, že to může být špatným porodem, že maličká potřebuje být se mnou pořád v kontatku?
Díky.
- Citovat
- Upravit
23.8.13 14:18
@Silky123 píše:
Omlouvám se zakladatelce i radícím maminkám, ale chtěla bych se zeptat, jak jste to s dětma dokázaly? Nepatří to sem, ale hezky to popisujete, tak se sem vtírám, ještě jednou se omlouvám.Pořád jsem si říkala, až se začne stavět, chodit, mluvit - bude chtít poznávat svět. Sice chce poznávat svět, ale u všeho musím být já a to svou 100% pozorností. Taťku maličká vítá asi tak minutu, pak jde ke mně. Nevadí mi to, to ne, jen je to dost namáhavé být 13 hodin denně neustálým parťákem ve všem.
Myslíte, že to může být špatným porodem, že maličká potřebuje být se mnou pořád v kontatku?
Díky.
ne, život se celý neodvíjí od porodu. Je to dáno povahou, tu neovlivníš a výchovou, tu jo. 
U nás to bylo s prvorozeným stejně, druhorozná byla pohodářka, ikdyž šmudlící, tak samostatná. Je to povahou i výchovou, prostě ti druhorozzení mi přijdou, že jsou víc do světa,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
23.8.13 14:29
Přiznám se, že to je hodně náročné, malá je i nespavec, denně nenaspím víc jak pět šest hodin tak na 3×. Tím, že nezvládá být sama (hrát si, objevovat), tak vařím, prádluju, uklízím během spánku odpo (většinou tak hoďku, abych aspoň půl hodiny měla sama pro sebe na nadechnutí), zbytek dodělávám v noci, když malá zabere (tak po 21,00). Většinou do 22,30 mám hotovo, pak mrknu co je „tady“ nového, případně si čtu, protože ten kontakt mi tak nějak chybí.
Hodně chodíme ven, ale ani tam se malá (25 měsíců) nedruží, poprosí o hračku, podívá se a pryč objevovat a já s ní. Někdy jsem opravdu hodně unavená, tak si říkám, jak to bude s případným druhátkem…
Manžel hodně pracuje, abychom utáhli hypotéku, pak dle možností pomůže, ale většinou než dám malou spát, tak usne u TV, nechci ho rušit, protože je opravdu moc unavený.
Někdy je mi líto, že na našem hřišti ročáčci lítají bez mámy a jsou rádi, jen ta naše bobulka potřebuje vše sdílet se mnou . Je báječná, hodná, milá, ale těžké to je
- Citovat
- Upravit
23.8.13 14:33
@Silky123, todle už se tu ale řešilo dávno a dávno, ohledně věčnému věnování a 100% pozornosti tvému dítěti. Myslím, že to je zbytečné dál řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.13 14:38
Pro zakl. to neznám, a asi bych se taky cítila blbě jako ty, jsem takový kontaktní a mazlící typ pro miminko 
tak víc chovej, nos, v tom věku se ještě nechá
spíš to mám jak @Silky123 furt za dupou, a s vítaním to dělá jenom u tatínka, rádo ho přivítá a pak zase šmrdolí se mnou… když jsme někde na návštevě, kde to nezná, tak máma nebo táta to jistí, když jsme u známých, tak nemá problém nechat se ponosit nebo poblbnout s ostatníma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.13 14:42
@Silky123 No já se právě snažila už od mala zkusit to naše mimi vést k samostatné činnosti. Byl pod hrazdou a já chodila kolem a třeba uklízela. Vydržel tam tak max. 10 minut ale pak se to začalo prodlužovat. To samé s uspáváním, první jen u prsu, a jen u mě v posteli. No, od prvního měsíce jsem ho učila na postýlku, protože na mě všichni z rodiny ukazovali prst že se z něj zblázním až si vychovám závisláčka. Takže spinkal v postýlce a já celý měsíc seděla nebo ležela vedle něj, držela za ručičku, nenechávala jsem ho tam moc řvát aby věděl že postýlka je bezpečí a maminka na blízku. Dneska se mnou spát nechce v žádném případě, chce svůj prostor. No a na druhou stranu teď řeším přesně opačný problém. Docela se osamostatnil a je to takový samorost. Ráda bych s ním trávila více chvil, ale on mě moc nevnímá, věci okolo jsou zajímavější. Sice si chvilku povykládáme, polechtáme, pochechtáme, ale pak už zase sám a co nejvíc věcí a hlavně nových. Když mu dám něco nového, tak mám klid na půl hodiny minimálně.
@Lama Lama děkuji za povzbuzení 
a všem holkám děkuji , uklidnily jste mě, tak doufám že je to přesně jak říkáte.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.7.19 13:34
Oživuji diskuzi. Můj malý ma 7 mesicni a taky mám pocit, že mě absolutně ignoruje a přehlíží mě. Když přijde babička, může se zblaznit. Hned úsměvy od ucha k uchu. A já jsem pro něj vzduch. A to dělá i u tatínka. Takže si myslím, že my už jsme okoukane. Můžu se pretrhnout, ale stejně nic. Když brečí, přijde babi a hned se uklidní. 
Pořád čekám na tu separacku jak každý říká že aspoň chvíli ho budu zajímat, ale kde nic tu nic. Snad se to obrátí a budu já pro něj ta nejvíc
- Citovat
- Upravit
5.7.19 13:48
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi. Můj malý ma 7 mesicni a taky mám pocit, že mě absolutně ignoruje a přehlíží mě. Když přijde babička, může se zblaznit. Hned úsměvy od ucha k uchu. A já jsem pro něj vzduch.
Neboj, je to všude stejné. Přijede babička a samá sranda. A hlavně nikdy není máma vzduch. Prostě mu dáváš pocit bezpečí a tak se může věnovat ostatním a zkoumání světa. Ale vždy budeš jeho jistota. 
Jinak separační úzkost fakt nevolej. Já si teď nemůžu dojít ani na záchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.19 13:57
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi. Můj malý ma 7 mesicni a taky mám pocit, že mě absolutně ignoruje a přehlíží mě. Když přijde babička, může se zblaznit. Hned úsměvy od ucha k uchu. A já jsem pro něj vzduch.
Myslim, ze pro urcitou fazi vyvoje je tvoje vyjadreni, ze jses pro nej jako matka vzduch, naprosto trefny - jses pro nej stejne nezbytna a stejne samozrejma jako vzduch, ano, jses pro nej tak samozrejma, jako bys byla jeho soucasti. Separacni uzkost prichazi prave v momente, kdy si mimino uvedomi, ze jeho soucasti nejses, takze to v nejake forme prijde, neboj, a jestli uz ma 7 mesicu, tak nejspis docela brzy. Nejobvykleji v osmi mesicich - i kdyz se to muze o par mesicu lisit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.19 13:58
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi. Můj malý ma 7 mesicni a taky mám pocit, že mě absolutně ignoruje a přehlíží mě. Když přijde babička, může se zblaznit. Hned úsměvy od ucha k uchu. A já jsem pro něj vzduch.
Ale ty jsi pro nej ta nejvic. A prave proto, ze jsi pro nej ta nejvic, bere te, jako byste byli jeden a jsi pro nej samozrejma. Babi, tata a jini jsou vzacnejsi, nevidi je tak casto ale ani je tak casto nepotrebuje, jako tebe. To, jak se tve dite chova je naprosto v poradku, protoze to znamena, ze v tobe ma nejvetsi jistotu a vnima te jako svou soucast. Trapis se necim, co je uplne v poradku. Nevnucuj se mu jen kvuli uspokojeni sve jesitnosti a neupinej se na separacku, vubec nemusi probehnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
