Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Neboj je to normální(aspoň teda moje děcka mají oba fáze kdy mě prostě ignorují a raději si hrají s někým jiným)
nevnucuj se mu a přejde ho to…když se budeš až moc vnucovat bude se odtahovat více a více
Nezažila jsem, ale řekla bych, že si trochu namlouváš a ono poznává okolní svět, tebe vidí pořád, tudíž se soustřeďuje i na okolí, ostatní ![]()
Je to úplně normální… tebe má pořád, tatínek a ostatní, které zná, jsou vzácnější, takže si jich víc užívá. Neboj, on moc dobře ví, že tam jsi a jsi jeho maminka.
Malý se mnou blbne, všechno, ale jakmile přijde tatínek z práce, jako bych nebyla a nenechá ho se ani převléknout, aby neřval a nenatahoval po něm ručičky… fakt je to normální.
Klííííd nejspíš jsi pro něj jen „ohraná“ prostě chce nové podněty, nové tváře, nové hry a ty jsi pořád stejná navíc zřejmě s ním 24 hodin v kuse.
Proč anonymně? Neboj je to normální. A bude hůř. Až bude chodit - tak 1,5 roku až 2,5… jakmile táta přijde z práce poletí k němu a bude ječet tátátátátá… a na tebe bude kašlat. Prostě tebe má a bude mít pořád a táta bude svátek
@kozisek no, přála bych si aby to tak bylo. Je fakt že ho teď zajímají pouze nové věci. Ale úplně mě ničí když vidím že na tátu reaguje vesele a na mě stylem „aah, to jsi zase ty“.
Třeba mi hrabe na mateřské, jsem z dvojčat a dvojčata celkově těžko snášejí samotu. Jenže ségru mám teď daleko, a jsem tu celé dny skoro sama. Manžel když je doma tak většinou hraje jen hry na mobilu. ![]()
Od ty doby co mala zvlada samostatny pohyb, me chce jen v pripade, ze : ma hlad, zizen, chce prso, nebo prebalit, jinak na me hazi bobek..
@Mauzik2 píše:
Od ty doby co mala zvlada samostatny pohyb, me chce jen v pripade, ze : ma hlad, zizen, chce prso, nebo prebalit, jinak na me hazi bobek..
tak nějak to máme doma i my
Já jsem taky taková žárlivá maminka, ale už jsem si zvykla
Je to normální, když je náš tatínek doma, nechce ode mě nejmladší vůbec nic. Všechno od něho. Nenechá se ode mě ani nakrmit. A když jsme někde na návštěvě, cizích lidí se moje děcka bojí, a tak hledají bezpečí - u tatínka. Drží se ho jak klíšťata. A když si je chci vzít já, abych mu trochu ulevila, tak to ne, oni chtějí jenom tatínka
Neboj, to nic neznamená, pořád jsi jeho maminka a vždycky pro něho budeš tou nejdůležitější osobou v životě ![]()
Tak to asi bude taky samostatný průzkumník. Dříve když se ještě úplně neudržel na ručkách, tak brzy zařval a chtěl se pomazlit a utišit jak se vynervoval. Jenže teď už pase koně o 106, pivotuje a opravdu si hraje nejraději sám. A možná že s ním manžel nemá problém proto, že když ho hlídá tak ho stejně jen položí vedle sebe a hraje si dál ty hry na mobilu a na závěr se s ním na 10 minut zachechtá. My jsme si vlastně „popovídali“ s malým dneska jen 2× a to sotva na 5 minut, jinak sám, sám.
@cizova píše:
tak nějak to máme doma i my
Jeste jsem zapomela- a chce me v pripade, ze spadne a chce uchlacholit.. ![]()
@Anonymní píše:
Tak to asi bude taky samostatný průzkumník. Dříve když se ještě úplně neudržel na ručkách, tak brzy zařval a chtěl se pomazlit a utišit jak se vynervoval. Jenže teď už pase koně o 106, pivotuje a opravdu si hraje nejraději sám. A možná že s ním manžel nemá problém proto, že když ho hlídá tak ho stejně jen položí vedle sebe a hraje si dál ty hry na mobilu a na závěr se s ním na 10 minut zachechtá. My jsme si vlastně „popovídali“ s malým dneska jen 2× a to sotva na 5 minut, jinak sám, sám.
Ja bych si to hlavne nebrala osobne, on proste poznava svet..Ty budes vzdycky ta nejdulezitejsi osoba, ale ted musi okusit i neco jinyho ![]()
Jak pisou holky, je to uplne normalni, deti se seznamuji se svetem a maji ruzna obdobi, u nas taky v tomto obdobi byla maminka sumak, neusmala se, nezajimala jsem ji, prisel tata a mohla se poprdet. Pak prisla separacni uzkost a tata spadl z lopatky, absolutni nezajem a ja se nemohla ani dojit vycurat, jak na me visela.
Ahoj mamky,
moje půlroční miminko si se mnou skoro vůbec nechce hrát, ani nevyhledává můj oční kontakt. Dříve to všechno malý dělal, byla jsem pro něj středobod a teď si nejraději hraje sám. Mám ale dojem, že na manžela reaguje vždycky.
Zpozorovala jsem to po jedné rutinní proceduře, kdy měl malý asi špatnou náladu a u čistění uší a nosu strašlivě řval. Pak jsme jeli na návštěvu a on se mě naprosto ignoroval, koukal skrze mě. Ale na ostatní se smál. Láme mi to srdce, nevím čím to je, jestli něco dělám špatně. Děje se to tak nějak postupně a střídavě asi poslední 3 týdny. Teď mi to dělá zase.. můžu na něj volat a ani se nepodívá. Moc teda nejí a asi se mu i tlačí zuby, dásně má ostré. A je fakt že ty nejhorší procedury s ním dělám vždycky já, kdežto manžel si jen občas pohraje. Zažily jste to taky? Ale přece jen, u tak malého miminka - není to divné?
(Prosím o zachování anonymity, stydím se a trochu mě trápí pocit selhání)