Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Známí mají kluka, který ve 3 letech jen vydával křeky a prakticky nemluvil.
@Anonymní píše: Více
Už je to o něco lepší. Já bych na něho netlačila - ukazuj, řikej a on se časem chytne.
Náše dítě znalo více slov a i tak ve 2 letech nám doporučil pediatr návštěvu logopedie. Poprvé jsme byli ve 2.5 letech, než jsme někoho sehnali. Porozumění v pořádku, procvičujeme a případná dysfázie se bude řešit ve 3 letech.
Syn používal téměř do 3 let asi tak 15 slov, z toho několik čísel, která často používal. Mluvit začal ze dne na den v souvětích.
Bylo vidět, že rozumí i předtím, jen se mu prostě nechtělo mluvit.
Slabiky, které píšeš, jsou nejčastější, co děti žvatlají.
Znám kluka co ještě ve 3 nevydal ani píp. Na každýho koukal s vykulenýma očima a vypadalo to, že vůbec nedýchá. Prostě jak se na naj promluvilo štronzo. Pak šel do školky a maminka kolikrát řekla, že od ty doby nezavřel tlamu. Že je ráda když usne. ![]()
Mně to v pořádku nepřijde. Mám děti 3 a ve dvou letech mluvily všichni ve větách, už uměly i jednoduché básničky a písničky. Pokud neumí ani jak dělají zvířátka, je to na pováženou. Domluvila bych se s pediatrem.
Hele jako uprimne, pokud rekl jakykoliv slovo s jasnym vyznamem a fakt vedel co rika a uz to nepouziva, uplne dobry to byt nemusi.
Rozumi? A jakej je socialne?
@Lil Kitkatt to nemusi byt pravidlo preci. Nejstarsi syn skoro devatenactiletej ted ve dvou letech nic moc nerikal..rozumel a pomalinku zacinal mluvit.
Jak to myslis, nerozumi. Kdyz reknes mama, koukne na tebe? Kdyz tata, koukne na tatu? Slysi na svoje jmeno? Kdyz mu das jednoduchy pokyn (hele, divej), podiva se na tebe nebo kam ukazujes? Ukazuje taky? Jako nejaky slova rika, urcite jich je asi mene, nez by melo byt. Ale aspon neco. Buu i mamama je slovo. Do vety jeste spojovat nemusi.
Objednala bych se na logopedii, stejne jsou dlouhe cekaci doby a dostanete se treba ve 2,5 letech. Plus zkontrolovat sluch. A pak je dulezite, zda rozumi. Nase deti do 3 let nemluvily ani jedno, zvuky zvirat zacal mladsi vydavat az po 2,5 roce, vyrustaly ale oba dvojjazycne a rozumely vsemu. Od 3 let pusu nezavrou ani jeden, ale minimalne jedno z nich ma dysfazii a logopedii resime od 3 let.
Syn má 18m a když se naučí nějaké nové slovo nebo jak dělá nějaké zvířátko, tak to pořád opakuje. Momentálně je vše éro nebo ššš hů, jako mašina.
Ale jinak taky moc nemluví, dcera má 4r a to byla jiná střela. Ve 2 letech už mluvila jako předškolák, teď už počítá, učí se cizí jazyky, pise pismenka… prý nemáme porovnávat, ale jde to těžko. Do tří let pokud dítě rozumí, tak to nemáme hrotit.
chodíte někam mezi děti? Mně přijde, že od ostatních dětí se dá něco pochytit, deti od sebe dost opakuji.
Já to třeba začala řešit ve 2 letech, to nerekl ani máma, byla jsem Nata. Ony ty vyšetření a vše je na dlouho, na logopedii šel někdy ve 3 letech. Ani v 5 toho moc nenamluví, jako že by řekl větu skoro vůbec. Ale je to o dost lepší.
@Lil Kitkatt píše: Více
Segra začala mluvit až kousek před čtvrtým rokem, ja jsem mluvila už před druhým. Ona mluvila vždy krásně, zato já chodila pak na logopedii kvůli sykavkám… takže ne vždy je to brzké mluvení super. ![]()
Syn byl taky opožděný. Prakticky nemluvil a když už, tak mu bylo těžko rozumět. Ve školce nastal docela výrazný posun, ale furt špatná srozumitelnost, ale když tam probíhalo logopedické šetření, tak mi logopedka řekla, ze u tak malých - tříletých - dětí řeší logopedii jen v případě, že nemluví vůbec.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, syn má koncem března 2. narozeniny, vůbec mi nejde o to aby nějak vehementně začal mluvit, sama mám v rodině a okolí děti/lidi, kteří začali až třeba okolo 2.5 - 3 let (kdy do té doby pomalu nemluvili vůbec)… jde mi o to, že mi příjde zvláštní, že třeba syn nedávno začal dělat buu (kráva) a pokaždé když ji vidí v knížce, naživo, nebo řeknu udělej buuu, tak ukáže/udělá…to mě potěšilo, jenže, když mu podám třeba koníka nebo jakékoliv zvíře, tak řeknu to je ihá, haf haf, apod. a on buď vůbec nic, nebo buu.
A taky mi příjde zvláštní, že máme doma psa, každý den řeknu pomalu milionkrát, to je pes, dělá haf haf, v knížce pořád ukazuji a nic a pak z ničeho nic se naučí buu.
A osobně mi příjde, nemluvím jen o tom to, že prostě nerozumí moc slovům…
Nemluví více méně vůbec…říká mamama (když je v nouzi, brečí, apod.), hodně výjimečně tata, ještě výjimečněji baba, týden zpátky řekl tetě teta, mňam, ne, juuu, v 15m. řekl 1× pupek od té doby nic, o dva měsíce později auto a ahoj asi 4× za den a od té doby taky nic…to je tak asi vše, co si momentálně vybavuji.
Je to v pořádku?