Není moc brzo na miminko? Bude mi osmnáct.

Napsat příspěvek
Velikost písma:
10052
27.4.10 22:58

mě je 23 let,naše dítě je plánované a milované, ale někdy strašně závidím mým kámoškáých které jdou v pátek pařit, a já měním plínky:-) moc dobře si vzpomínám jaká to byla prča, ty naše celovíkendové tahy :mrgreen:

já bych ti poradila počkat, pořádně se vyblbni,18 je poměrně brzo

ale jestli to cítíš že by jsi chtěla být mamčou tak brzo nic ti v cestě nestojí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4548
28.4.10 04:20

Myslim, ze ti nikdo nemuze rict, jestli je na mimi brzy nebo ne. To musis citit sama.
Dobra rada uz tu padla, treba je dojit si na gynekologii, co nejdrive, tehotna byt nemusis, muze jit jen o zpozdenou MS, cystu na vajecniku, cokoliv…A jestli jsi tehotna, aspon to budes mit potvrzene a zacit resit realnou situaci, ne jen obavy a spekulace. :think: Sama uvidis, jestli ti dr. rekne, ze tehotna nejsi a ulevi se ti, jeste je treba asi s miminkem pockat, jestli bys byla smutna a zklamana, mozna jsi na mimi pripravena.
Dovolim si nesouhlasit s radou pockat a vyblbnout se, protoze je brzy…no hlavne, pokud uz jsi tehotna, rekla bych, ze je spis pozde :wink: na to, zda je treba se jeste vyblbnout je treba myslet predtim, nez je mimi v brise, co myslite.
Ja za sebe muzu rict, ze v osmnacti jsem mamkou byt jeste nechtela, ale zase jsem mela jasno, ze kdyby se stala nehoda, tak bych na potrat nesla. Mimi jsem mela az mnohem mnohem pozdeji, prvni se mi narodilo kratce po tricitce, ale nemuzu rict, ze by se narodilo do nejake extra jistoty (s mym muzem je budoucnost vzdycky tak trochu nejista).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
38
28.4.10 06:52

Já bych s mimčem klidně ještě počkala (kdybych ho nečekala) klidně ještě tak 5 let :-) ale zas nechci aby mělo tak starýho tátu, kdybych ho měla za 5 let přítelovy by bylo 33, mimčo by šlo do školy a taťkovy by táhlo na 40…

ALEN89: Ano ještě studuju, jsem ve 3 ročníku, teď akorát končím a s přítelem jsem od mích 16ti let takže to budou 2 roky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24320
28.4.10 07:10

Peti:dik.Hele me je 25 a pritelovi ted 31 takze jak ty pises prvni ditko povede skoro ve 40 a druhe nejspis ve 40 :lol: :lol: myslim si ze je to ot posledni.Mam 1dite ale ve 20jsem prodelala zamlkle tehu a jsem rada ze jsme pockali.
Ale klidne si ho porid.Ale nejspis ti bude vadit ze nemuzes chodit parit vecne doma.........

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12300
28.4.10 07:11

Starýho tátu? Neblázni, u chlapů je to úplně jedno, ba naopak někteří po třicítce aspoň trochu dospějí :lol:
Mému manželovi bylo 32 let když jsme si pořídili Adámka a i tak jsem u něj někdy pochybovala o jeho mentální dospělosti :lol: :lol: Chlapy zůstanou děckama do konce života. Já bych ten věk u nich brala spíš jako plus.

Osobně být tebou tak počkám. Fakt není kam spěchat. Užij si mládí a vyblbni se. Já si teda vůbec nedokážu předtsavit sebe jak mám v 18 ti dítě. Nebyla jsem nikdy ten pravej šílenej puberťák, a dokonce mám v baráku svoje dvě neteřinky který jsem hlídala skoro každej den, takže by se dalo říct že jsem v miminkovských věcech docela zběhlá, ale zpětně vím že by to byla kravina. Byla jsem prostě ještě střevo, ne že teď bych si připadala nějaká moudrá, to rozhodně ne :mrgreen: ale nějaký životní zkušenosti už mám a život mě malinko otesal. Co znám holek, který do toho spadli takhle brzo a všechny do jedný by podle jejich slov dneska jednali jinak. Tím nechci říct, že zákonitě ty budeš mluvit stejně za pár let, ale je to dost pravděpodobný. Prostě není kam spěchat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6471
28.4.10 07:11

Mému manželovi bylo 36, když se malá narodila, to bych neřešila, kolik mu bude, já bych být tebou ještě třeba ty 2 roky počkala, měla by jsi po škole, našla by sis nějakou práci, vy bydlení a bylo by to daleko snažší,ale pokud chcete nikdo vám v tom nezabrání. :wink:
Já mimi v 18 chtěla taky,a teď jsem ráda, že to tak nevyšlo, otěhotněla jsem ve 24 a rodila v 25 letech a je to akorát, ale mám super muže a když chci někam vyrazit můžu a pohlídá ( i když to je třeba jednou za 3 měsíce :-D ), takže pro mě se nic nezměnilo, jen vám ten prťousek totálně převrátí život :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5533
28.4.10 07:15

Ahoj Peťulko,
holky tady píšou o vyblbnutí, užívání si,… Já byla s manželem od čerstvých šestnácti let, on o deset let starší. Na mimču jsme začali pracovat, když mi bylo osmnáct, zadařilo se až o rok a něco později. Týden po dvacítce se mi narodil syn, ve 23 letech holčička.
Nikdy jsem nebyla ten typ, který si užívá diskotéky, pařby, zábavu, vždycky jsem byla spíše pro rodinu. Za celý život jsem byla všeho všudy 3 x na diskotéce a to jen proto, že jsme šly všechny ségry s klukama dohromady - prostě rodinná akce :lol: :lol: :lol: .
Dá se říct, že jsem přišla o všechny kamarádky, které pro mě neměly pochopení, ale vynahradila jsem si to tady na emimi a teďka mám díky práci přátel více než dost.
Ať se rozhodneš jakkoliv, je to tvé rozhodnutí a pokud mimi chcete, tak si ho nechte. Určitě v tom nebudeš sama. Kolem mimča je sice spousta starostí, ale hlavně radosti :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12300
28.4.10 07:19

PS samozřejmě pokud už mim čekáš tak je to jiná věc…já psala o situaci kdy se ptáš jestli si ho udělat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15404
28.4.10 08:13

Přítelovi je 35, mně 27, teď se nám narodilo mimčo…žijeme spolu skoro 9 let, ale těch 9 let jsme si užili - sami…samozřejmě, že to záleží na Tobě, jak moc mimčo chceš, ale když si vzpomenu na sebe - taky jsem ve tvém věku chtěla otěhotnět, přítel nechtěl - a teď nelituju. Uspořádala jsem si život, svoje priority a cíle, a jsem spokojená… :wink:

Ale radit, jestli do toho máš jít nebo ne - to ti nikdo nemůže. A pokud už těhotná jsi, potrat bych neriskovala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1740
28.4.10 08:30

Ahoj Péťo,má sestra (shodou okolností také Petra),přišla do jiného stavu těsně před 18tinami,má dnes už 16ti letou holčinu a myslím,že nikdy nelitovala i když je fakt,že dost svých povinností házela na širší rodinu,protože od otce Barunky utekla když Barče bylo půl roku.Já jsem měla přítele od svých 16ti let,jemu bylo 20,a když jsme spolu po mých 18tých narozeninách začali žít,pomalu jsme o miminku také začali mluvit..dali jsme si jen čas dokud neseženeme stálý podnájem.Jakmile jsme ho měli tak jsme na mimi zadělali.Dnes je mu 12 let a já bych nikdy neměnila..dodnes mám pocit,že to byla spíše výhoda,že jsem ho měla brzy.A pokud jde o tvou úvahu ohledně interupce…holči já jsem asi určitě zaujatá,ale nedělala bych to.Život tě může překvapit ránami,které bys nikdy nečekala..s manželem jsme se před dvěma lety rozhodli pro druhé mimi a dodnes ho nemáme…jsem na hranici ovariálního selhání a moc se modlím,aby jsme to mimi díky lékařům ještě stihli.Je to nakonec jen na tobě,ale jak říkám život ti pak může dát i pěknou facku a budeš ráda,že máš aspon jednoho broučka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6882
28.4.10 09:05

ahoj..pojem starý táta mně fakt pobavil :-D Jak už bylo psáno, u chlapů se na věk tak nehledí a můžu Ti říct, že můj skorotchán má svého čtvrtého syna ve 54 letech a zvládá to levou zadní :palec: A to, že by tátovi bylo 40 let, když by šlo vaše dítě do školy? No a co? :-) Myslíš, že by tatínek na dítko už nestačil, to asi nee :-)
Ty to vidíš s pohledu osmnáctileté holky. Jasně, taky jsem si myslela, že lidi po dvacítce mají po sezoně, ale jak „stárneš“ vidíš to jinak. :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
38
28.4.10 10:50

Já taky nikdy nebyla ten typ co chodí po diskotékách, miluju hudbu tak jsem chodila jen na festivaly. Taky to starý táta tak se nazval můj přítel :lol:
Pokud miminko už čekám (což asi jo) tak si ho nechám a budu o něj pečovat s láskou :roll: pokud ne, počkám jen do konce školi :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
97
28.4.10 11:08

Ano opravdu zalezi na tom jaky jsi clovek(myslim zda parici nebo ne). S pritelem jste uz ne kratce ,stejne jak ja s tim svym takze s euz znate dobre a kdyz skolu uz koncis,opravdu zalezi na tobe. Zda se citis pripravena a mas u pritele jistotu proc ne. Myslim si ze pritel kdyz mimi chce ti bude velkou oporou a to opravdu moc ocenis(co ja bych za to dala :cry: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
38
28.4.10 11:25

Můj přítel je báječný, krásně se o mě staral i když jsem těhotná nebyla tak věřím že se o nás postará, teď se jen bojím toho jak to přijmou ostatní a taky nevím jak to mám říct :cry:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17042
28.4.10 11:48

Pokud se cítíš připravená na to, být matkou, musíš být přece připravená i přijmout zodpovědnost.A tou je i to oznámit rodině a okolí. Věř mi, pokud budeš mít mimčo, budeš řešit závažnější situace, než je oznámit někomu těhotenství.
Já jsem byla těhotná taky docela brzy, v práci to taky nebyla sranda oznámit. Ale vzala jsem to jako hotovou věc a stejně tak to prostě všem řekla. Pro rodinu to byla spíš taková třešnička na dortu :-).
Ale opravdu, tím to všechno jenom začíná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty