Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje věčně nespokojené dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.11.11 12:08
Tak jsem chtěla založit diskuzi přesně na toto téma a koukám, že ani nemám co bych napsala nového co tady není.
Nejvíce se stotožňuji s Gabííí. Přesně jak píše, měla jsem zlatou malinkou holčičku. S přibývajícím věkem je to horší a horší.
Trpím na migrény a z toho věčného kňourání mě pořád bolí hlava. Zatím mi pomáhají jen ibíče, ale i tak jich sežeru mraky.
Přesně jak píšete, stačí jen malinké zakopnutí a hned řev.
nebo se mi stává, že pořád na něco ukazuje a řve, že to chce, postupně ji podám všechny věci, co jsou tím směrem, ale ani jednu si nevezme, ale pořád ukazuje ikdyž tam už nic není a řve 
Může mít takhle malý dítě schízu ? Nebo ji mám já ? 
v kolektivu není tak vyhrocená, že by ubližovala furt. Ale takové ty náznaky, že by chtěla kousnout a škrábnout, to taky dělá. Nebo tahá děti za oblečení, spíš rve.
Když si hraje (doma nebo někde mezi dětmi) většinou u ní musím sedět, ale i tak se stává, že pořád pokňourává.
No už to nebudu všechno vypisovat. Je to podobné jako u nás.
Když jsem pořád u ní, tak to není separační úzkost. Tak co jí pořád je ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 20:47
Ukňourané a věčně řvoucí dítě může být frustrované, něco ho štve a neví jak jinak to dát světu najevo.( mluvím o ročních a starších dětech) Je na nás rodičích mu ukázat jak dát najevo své pocity a potřeby aniž by z toho někoho bolela hlava 
Nepřistoupit na jeho kňourací požadavky. Např. pokud ukazuje prstem a nepříjemně kňourá, tak tím, že mu vyhovíme, nebo se dokonce div nepřetrhneme, ho jen utvrzujeme v tom, že kňourat je v pořádku. Chce to hodně trpělivosti v klidu dítěti ukázat nebo vysvětlit, že když něco chce, jde to i jinak.
Taky jsme si tím prošli a myslím, že jsme to nakonec docela zvládli Teď jsou děti 5 a 3 roky a řešíme zase jiné neduhy…např. odmlouvání, ignoraci,…
Příspěvek upraven 01.10.14 v 15:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.11 09:10
Já jsem měla také v těhotenství moc stresů a také to pak vypadalo 
. Malá měla záchvaty až upadala do bezvědomí . Né záchvaty vzteku , ale prostě se něčeho bála např . zkoušely jsme boty a přišla paní prodavačka , které se asi bála - 2 x zaplakala a upadla do bezvědomí . Už od miminka byla moc uplakaná - ať dělal člověk cokoli mohl - bez úspěchu 
O dětském centru ani nemluvím - pořád jen maminka a každého se jen bála tudíž jsem si ani neodpočinula . Jen jsem záviděla ostatním maminkám , jak si tam pijou kávičku a dítka se samotné hrajou.
Doktoři také tvrdí , že stresy v těhotenství mají také dopad na děti .
Ale neboj , je třeba to vydržet a časem to přejde . Držím moc palečky a přeji moc síly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.11 09:32
Všem maminkám děkuji za odpovědi, rady a zkušenosti.
U nás má pláč nejčastěji dvě příčiny-jednak vztekání se, když nedostane co chce, to jí klidně nechám vyřvat, přeci z ní neudělám rozmazlence, který dostane vždy to , co chce. A jednak pláč, který je způsobený tou separační úzkostí. To je obvykle odpoledne a večer, to je na mě vyloženě nalepená. To jí samozřejmě plakat nenechám, věnuju se jí, co to jen jde, ale na záchod přeci jen občas musím…a jak tu některé radí, ať si jí beru sebou, to samo dělám, ale co si budeme povídat, neni to zrovna ideální, když stojí, opírá se mi o kolena, to je pak obtížné potřebu dokonat se vším všudy 
Některý den je naprosto vpohodě, vydrží si i sama hrát, zabaví se, ale některý den je prostě uřvaná od rána do večera a nenadělám s tím nic… To se potom vyloženě těším, až jí dám spát Je to totiž kolikrát opravdu o nervy… 
Věřím ale, že se to časem zlepší 
- Citovat
- Upravit
13.5.13 15:22
Dceři je 21. měsíců a zazívám s ní očistec. Je to vymodlené dítě, ale od narození nespavé a uřavené. Všichni mi říkali neboj bude líp po 3. měsících, nebylo…pak po půl roce a nebylo…po roce a trochu bylo, naučila se chodit, měla nový zážítky, ale nikdy si nehrála sama, furt jsem ji musela zábavu vytvářet já. Každý říkal, neboj v 18. měsících se to zlomí a do dneška se to bohužel nezlomilo. Je závislá na manželovi, takže když je víkend, či dovolené já pak zažívám peklo. Od rána do večera řve, nejí, nepije, vzteká se z ničeho pro nic. Jsem z ní nešťastná a otrávená. Vážně si pohrávám s mšlenkou návštěvy psychologa, protože už nevím co s ní. S manželem je relativně hodná, ale do práce musí chodit. Kamkoliv s ní jdu je to o ničem, protože musí být jen po jejím, nebo řve…třeba někdo poradí???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 12:30
Ahoj maminky obnovuji diskuzi, dcera 20 mesicu..od malinka uplakany mimino tech lepsich dnu bylo fakt malo..moc toho ani v noci nenaspi. porad se chce chovat a breci fnuka nebo rve..sem stoho opravdu zoufala a na nervy, samozdrejme cim vic sem ja nervozni tim vic dite rve..u babicky dlouho beze me taky nevyrdzi max hodinu a pak me zhani a rve..nejhorsi je to ze vecer kdyz jde spat, s posunem casu ted chodi az kolem pul desate vecer, usina krasne u cteni pohadky ve svem pokojicku jenze se tak po slabe hodibe zbudi a nebude spat dokud si sni nejdu lehnout k nam do loznice, lehne knam a je spokojena. Je to hrozne tezky uz ani vecer nemam cas chvili na sebe nebo neco podelat..kdyz je doma pritel a ja neco delam tak mala chce byt furt u nej v naruci a chce pokoukat jak ona rika..skratka chce celou dobu aby ju chlap drzel v rukach a ona se mohla divat v kuchyni co delam..nic jineho ju nezabavi..podotykam ze na atopicky exem a v noci se hodne skrabe mozna proto nespi ale byly dny kdy spala sama celou noc v postylce u sebe tak proc to nejde porad? Co delame spatne? Naposledy vydrzela pred dvema mesici spat ve svem celou noc tyden v kuse a od te doby vydrzi jen tu hodku a pak jde k nam aby sme se vseci vyspali. nemam nervy na to ji v noci nechat dlouho rvat samotnou. a nekdy tak trikrat do tydne se v noci zbudi a je vyspana a buda i 4 hodiny a rano brzo vstava a pak je den jak vysity jak je protivna..opravdu nevim co delam spatne nebo co mam zmenit. Mliko nechce pit uz tak od roka a jidlu taky moc neda.ve vsem se jen ponimra a nuc nesni za cely den.. omlouvam se za dlouhy prispevek a zmatky sem jen na mobilu a dekuji za precteni treba mi nekdo poradi a hlavne sem sse asi potrebovala vypsat ze vseho uz si nevim rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 12:34
@sonka2 a nepomohlo by, kdyby spala s vámi? kdyby večer šla s vámi do ložnice, tak by třeba spala lépe, když ví, že jí neutečeš… že je u vás…
dítko je podle toho, co píšeš, přecitlivělé… a chce pořád nějakou svoji jistotu… a tu najde jen u vás. proto i ve dne chce pořád maminku a tatínka… chce pořád dohnat tu noc.
já mám děti 5 a 2roky a spíme v ložnici všichni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 13:07
@3HE taky uz sme nad tim premysleli.asi za 14 dni ji budem kupovat novou velkou postel tak ji asi dame do loznice..ona jako mini spala a nami v loznici jenze se ji moc nedarilo a tak sme kolem trictvrte roka zkusili samostatne spani v pokojicku a bylo to lepsi, spala celkem fajn no a ted se to zas obratilo a je to hruza..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 13:09
@sonka2 tak to zkuste a uvidíte… můžou jí i růst zuby… poslední stoličky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 13:17
@3HE ted tak 14 dni spatky ji vyrostly dolni spicaky..jenze ono je to ted kazdy den takovy hekticky sni..a kdyz rostou zuby je to jeste horsi kdyz uz teda nebreci tak chce abych si sni furt hrala jen zaveli hrat a jak nejdu hned kecnout na koberec tak je zle i ke kamosce kdyz prijdem tak si sama s jeji malo hrat nechce musim tam v pokoji byt ja takze pijem kafe v deckym pokoji na zemi a mala je spokojena ale jen se pohnu tal je zle.to same kdyz nekdo s ditem prijde k nam. musim sedet na zemi aby byla spokojena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 13:40
@3HE ok diky za nazor pokusim se tim tak nezabivat a snad se to casem zlepsi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 13:45
@sonka2 možná je lepší přijmout to, že dítě tě miluje bezmezně a nekonečně 
s pocitem přijetí to budeš lépe zvládat. Bud už snad konečně teplo, budete více venku a nebude to už tak na ponorku - pořád doma 
znám to… 
taky mám děti přísavky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.15 14:34
@3HE asi mas pravdu.moc diky. no kez by uz to teplo bylo uz se tesiim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.15 14:42
@sonka2 To vypadá na separační úzkost, dcera ji měla od roka do roka a půl byl to děs, nemohla jsem udělat ani úkrok stranou, aby nezačala brečet, protože se bála, že jí uteču. Hele, když vaříš, nemůžeš jí přistrčit nějakou stoličku, aby viděla? Já vařím s oběma 4 a 2 roky, třeba děláme polévku, nakrájím jim zeleninu do mističky a oni to důležitě sypou do polévky, míchají, samozřejmě pod dozorem, hlídám, aby se neopařili, ale je to pro ně hrozná zábava. Nebo když něco krájím, tak si malou posadím vedle sebe, chce vidět, odzdola nic nevidí. Jinak si myslím, že to je období, že se to zase zlepší, i to spaní, mohou jí růst zoubky, i ten ekzém ji určitě dost trápí. Snaž se s ní co nejvíc mazlit, blbněte, lechtejte se, ona jak ucítí, že ji hrozně moc miluješ, tak se sama časem odpoutá, neboj se, i když věřím, že je to na zbláznění (mám to za sebou). Moc se mi líbí, jak to napsala @3HE, to je výstižný. Ono je nesnadnější děti přijmout takové, jaké jsou, hned je ten život veselejší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
