Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
mrtvé miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.4.08 17:58
mrtvé miminko
Halo holky, jsem tady poprvé a chci se s vámi podělit o moje starosti. Chci se prostě vypovídat, je mi strašně smutno.
Je tomu 25 dnů, co jsem v 34 týdnu porodila mrtvé miminko. Tělo mě vůbec nevarovalo. Říkala jsem, kdybych krvácela nebo se něco dělo, ale se mnou se nedělo vůbec nic. Akorád jsem v noci měla průjem a to jsem si myslela, že bude tím, že jdu ráno k zubaři, u kterého jsem nebyla asi 2 roky, prostě jsem to sváděla na nervozitu. Ale k zubaři jsem ráno došla, a když jsem přijela, tak jsem začla mít kontrakce po pěti minutách, tak jsme hned jeli do porodnice. Tam jsem šla hned na odposlechy a miminko neslyšeli, tak mě valili hnedka na sál, a že musím rodit. Vzpoměla jsem si na mamku, jak mi vyprávěla, že nejhorší, co může být je, aby ženská rodila mrtvé miminko, hlavně když to ví. Opravdu to bylo hrozný, tekli mi slzy a strašně to bolelo, a to hlavně kvůli tomu, že se člověk nemá na co těšit, že je to tak hrozný. Když jsem se ptala doktorů, co se stalo, tak mi tvrdili, že se oddělila placenta. Já tomu nerozumím a přijde mi to strašně zvláštní, že ten život dokáže být tak nespravedliví. Přitom se vždycky s mamkou smějeme, že jsem byla dlouho kojené dítě, a byla jsem vždycky zdravá. Nikdy jsem nebyla v nemocnici, a nic vážného mi nebylo. A to před tímto těhotenstvím jsem předloni na vánoce ve 24 týdnu musela mít vyvolávaný porod, protože se miminko uškrtilo na pupeční šňůře. To jsme doma ještě nějak zvládali, protože jsem ani pořádně necítila pohyby, ale v tomto druhém těhotenství jsem cítila všechno, a krásně jsem si to užívala.
Svým způsobem to všechno nějak zvládám, nejlepší to je, když jsem mezi lidma, protože si hraju na hrdinku a vydržim být v pohodě, ale když jsem doma, tak mi slzy pořád tečou a nechce se jim přestat. Ještě ke všemu máme teďko kolem strašně miminek, už 3 a to jedno je u mé segry, dneska se narodilo, a já místo abych se radovala, tak pláču. Ten život je prostě strašně nespravedlivý, ale nevím, co s tím mám dělat. Jak se z toho vymotat, asi potřebuji jít do práce, prostě někam mezi lidi.
Ptala jsem se své doktorky, která je z toho také nešťastná, protože mě posílala všude možně po vyšetřeních a všechno bylo v pořádku, a ta vůbec neví, co se mohlo stát, tak to svádím na osud, že je takový, a nikdo s tím nic neudělá, což je pravda. Teď mi sousedka říkala, že to může být tím, že to bylo stejné pohlaví, jako to před tím, a že se také stává, že když je to stejné, že se prostě nedonosí. Nevím, zdá se mi to divné, ale třeba na tom také něco je.
Promiňte za hrubky, ale nějak to neřeším, oči mám plné slz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.4.08 18:12
Milá Majfi,
co na to říct? Je to hrůza a prožít to si nikdo nezaslouží. Ale bohužel se děje.Drž se a posílám pár tipů, kde najdeš stejné maminky.
http://www.baby-cafe.cz/modules.php?…
Nebo je tu spousta diskuzí v Těhotenství se špatným koncem. Jsme tam všechny, co jsme přišly o miminka v různých stadiích těhotenství a je s kým o tom pokecat.Já chodím do: Jak postupovat po potratu, teprve krátce, protože mám po druhém zamlklém těhotenství.Jestli budeš mít chuť, tak se „stav“.
Přeju hodně síly a hlavně brzy zdravé mimnko v náručí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.08 20:07
Ahoj Majfi.
Je mi strašně líto, co se ti stalo. Mám husí kůži po přečtení tvého článku. Jsi moc silná. Možná by nebylo špatné se vrátit do práce (pokud se na to ovšem cítíš) a brzy se snažit o další mimi (?). Kamarádky sestřenice takhle musela porodit mrtvé dítě 3× (cca 25t.t.) a teď má měsíčního chlapečka. Doufám, že tě tohle už nepotká a čeká tě jen štěstí a brzy se svého vytouženého drobečka dočkáš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.08 20:23
majfi - fuj, tos vyhrála dvakrát hnusnou loterii 
. Bohužel takových případů jako jsi ty není tak mizivě málo, jak by se mohlo zdát, zrovna nedávno tu psala jedna maminka článek o tom, jak rodila mrtvé miminko, a před ní ještě jiné maminky . Ty jsi na tom o to hůř, že ještě dítě nemáš - ne že by ti pak na tom dalším záleželo míň, ale měla bys aspoň útěchu.
Opravdu nevím, co bych napsala - jen s tím pohlavím - to je přece hloupost, pokud se ti miminko uškrtilo na pupečníku.
Tak přeju hodně síly, hodně štěstí a brzy zdravé miminko!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.08 20:57
Majfi: i když už dokážeme leccos vyléčit… přeletět oceán… naklonovat ovci nebo vydělat miliony - jsou věci, které se „dějí“ - a my je neovlivníme.
Je mi to hrozně líto. Za tebe a ostatní ženy - které přišly o své děti.. máš pravdu, že je to to nejhorší, co může být. Ale čas je neuvěřitelný. Tak, jako umí v jednu vteřinu vzít všechno - dokáže za nějakou dobu tu ránu téměř zahojit. Zůstane ti tam jizva - vlastně už dvě jizvy… ale bude líp.
Nějaký důvod k tomu byl, že teď máš náruč prázdnou. Asi nemá smysl po něm pátrat. Spíš si těch miminek kolem zkus užít - tvoje sestra určitě uvítá pomoc - když ne hned, počkej pár týdnů…já za každou pohlídanou minutu stokrát děkuju:-) čím dřív se naučíš zase smát a užívat si toho, co máš… tím větší šanci budeš mít - získat víc. Třeba to vytoužené dítě.
Vím, mluví se mi to… ale já si prošla zase jinak těžkým obdobím, takže se do pocitů marnosti, ztráty, bolesti atd…umím vžít. Klidně breč, vztekej se, rozbij něco… nebo piš…to pomáhá mně - psát… psát a psát.. .-) mohla bych deníky vydláždit hlavní štráse.-) Ale hlavně to bolení nenech v sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.08 12:32
Ahojky, čekám svoje první miminko a cesta k němu byla dlouhá a plná zklamání. Nakonec se po umělém oplodnění povedlo. Když jsem si tohle přečetla naskočila mi husí kůže a bylo mi hrozně. Člověk si pořád říká jak je krásný když nad něčím zvítězí, ale pak stačí jedna vteřina jednoho okamžiku a všechno je pryč. Je hrozný, že sis tohle musela prožít dvakrát. Ale třeba teď se konečně to štěstí otočí.
Hlavně se nevzdávej!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.08 18:00
Majfi moje sestra přišla o dítě taky ve 34tt. bylo naprosto zdravé a placenta taky. Nevim prostě nestastná náhoda. Každopadně ted čeká miminko opet stejného pohlaví a co říkala tvoje sousedka to me až zamrazilo, snad to je jen babská povera. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.08 18:43
Ahoj Majfi!
Je mi moc líto, že jsi přišla o miminko a ještě k tomu 2×. Také jsem to jednou zažila a celé mé druhé těhotenství jsem myslela na to, aby mě ta hrůza nepotkala znovu třeba z jiného důvodu…
Na miminka v okolí a jejich šťastné maminky teď nemysli, snaž se nějak zaměstnat, najít si nějaký koníček. Třeba nějaký sport je nejjednodušší způsob, jak s ezabavit a ještě ze sebe dostat emoce a vyčistit si hlavu- posilovna, spinning… Už sis tím jednou prošla, tak sama víš, co Ti nejvíc pomohlo… Hlavně se dívej dopředu a ne dozadu! Drž se!
Ještě k tomu pohlaví - že některé ženy nedonosí chlapečky, nebo holčičky. Nesmysl! Babská pověra!!! Zvlášť v případě Majfi to je úplná blbost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.08 21:35
AHoj Majfi, stalo se mi to samé, ale ve 28. týdnu - byl to chlapeček. Za rok se nám narodila krásná zdravá holka. Vím čím teď procházíš. Pokud si budeš chtít popovídat stav se za námi na www.mimiangel.cz. Jsme tam všechny na jedné lodi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
7.4.08 15:55
Ahoj Majfi, chtěla jsem Ti jen popřát hodně síly do dalších dní života, přijít o miminko v takhle vysokém stádiu těhotenství, to je pro ženu jedna z nejhorších věcí, která se jí může přihodit. Teď je to sice nepředstavitelné, ale čas všechno zhojí a Ty se jednou dočkáš toho vytouženého uzlíčku v náručí! na pověry tohoto typu nevěř, jsou to blbosti, u Tebe to byla jen nešťastná souhra náhod. Tak držím palečky a posílám pohlazení.
Pa, Krtek
- Citovat
- Upravit
21.10.11 18:43
Ahojte,
mám podobnou zkušenost s úmrtím miminka – šla jsem v 36.týdnu na kontrolu ke gynekologovi a verdikt zněl jasně – můj chlapeček se uškrtil na pupeční šńůře, následovala hospitalizace a vyvolání porodu, aby toho nebylo málo, tak při kontrole šestinedělí lékař zjistil , že mi v děloze zůstal kousek placenty, takže znovu hospitalizace a vyčištění dělohy.Byla to pro mě velká rána, protože se jednalo o druhé těhotenství, první skončilo zamlklým potratem ve 12.týdnu.Jsem 4 měsíce po porodu a 3 měsíce po vyčištění – nemusím Vám popisovat, jak se cítím.Ovšem nevzdávám se a s manželem už pracujeme na novém miminku – jen to nejde tak rychle, jak bych si přála a mám strach, že se to už nepodaří.Pokud máte některá z Vás podobnou zkušenost napište mi prosím co a jak dál.Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.12 00:22
Ahoj všem holkám, hodně ti rozumim mě to taky potkalo, porodila jsem mrtvého syna Danečka ve 34tt. Strašné sklamání, stop moje radosti. Ale život jde dál a já mam doma další děti které potřebují svojí mámu. Kdybych je neměla asi by to těžko nesla, pořád by brečela a vyčítala si mnoho věcí co jsem nestačila udělat. Srdíčka moje život je těžký, ale někdy moc krásný pro každého. Určitě by bylo lepší zapomenout na špatné časy, a začít myslet na další krásný den co nás všechny čeká. Já sama za sebe vřele doufám, že všichni co si přejem zdravé a krásné miminko budem jednou mít. Monika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
