Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj, chci se zeptat: Jste pro to mít muže u porodu? Já jsem s manželem domluvená, že tam nebude.
Ale švagrová tam přítele chce, i když on to odmítá. Požádal mě, ať mu zjistím, co na to říkají ostatní těhulky. Nejde mu o to, že by se bál krve. Děsí se, že Zuzku uvidí trpět. Prosil ji i na kolenou, ať si tam vezme kohokoliv, ale jeho ne. Závidí mému manželovi, že my jsme se v klidu dohodli. Má strach, že potom ji potom bude nenávidět, když ho tlačí do něčeho proti jeho vůli. Navíc jí ani nejde o jeho názor. Prý všechny její kamarádky u porodu měly partnery a ona nebude výjimkou. Co s tím?
Hm, dej jí přečíst kolik chlapů to nezvládlo a vztah se rozpadl (a to tam šli dobrovolně). Madonin komplex (snad to nekomolím)
Já měla partnera u porodu a jsem mu za to vděčná. Kdyby tam nebyl, skočila bych tehdy nejspíš z okna
Taky nechtěl, ale nakonec si to rozmyslel a nenechal mě v tom samotnou. Ikdyž má následky na celej život, říká, že je nakonec rád, že byl u narození syna ikdyž porod to byl fakt šílenej.
Jinak já bych ho nenutila, nevyčítala, nic. Když nechce, zvládne to určitě i bez něj. A třeba si to nakonec ten její taky rozmyslí ![]()
Já měla muže u všech porodů a doporučuju, ze všech možných aspektů. Jenže - chtěli jsme to tak oba. Pokud muž Tvé švagrové tak moc nechce, nutit by ho neměla - mohl by být víc ke škodě než k užitku…Ale chápu, že ji to mrzí…
Jsem proto NEMÍT muže u porodu. A nikdy bych žádného k tomu nenutila, když už bych chtěla. Jsou věci, které já prostě nikdy nepochopím ![]()
To si musí vyřešit oni dva. Slova, že ji bude nenávidět, dopředu trochu hysterčí…nicméně je to na nich´. Chápu jí, že tam chce partnera, dítě je jejich, porod je nutnost, já osobně jsem taky chtěla mít partnera.
Mám jednu radu, řeči o tom, že uvidí partnerku trpět a nezvládne to, protože jí tak moc miluje že nevydrží koukat na to, jak jí nemůže pomoct beru jen jako alibistické řeči, píšu svůj názor, pokud on to bude číst, jsou to alibistické řeči pro něj samotného, ta partnerka taky bude chtě nechtě trpět, tak to je, a druhým dechem dodává, že jí bude nenávidět…chjo, kdyby se sebrala posatvil se tomu svému strachu čelem a šel podpořit svou rodící ženu, pokud o to ona stojí, udělal by lépe…nicméně má strach…a já mám skvělé řešení, nechť se začnou pídit po soukromé PA popřípadě dule, která je k tomu porodu doprovodí. Spadne z něj strach o to, že se ocitne v situaci, kterou nebude mít pod kontrolou, nebude to totiž potřeba, myslím mít tu kontrolu, páč tam bude nějdo třetí, kdo tu kontrolu převezme.
Píšu z vlastní zkušenosti, manžel nechtěl, kdyby bylo na něm, nešel, měl strach přesně z toho samého, že bude v situaci, se kterou nebude moct nic udělat, naštěstí tedy můj muž tedy se neschovává za to přiblblé uvídím partnerkku trpět a nebudu jí moct pomoc ach ach, ale na rovinu řekl, jak to je. Já mu na rovinu řekla, jak to cítím a potřebuju já, že prostě potřebuju a chci, aby tam byl, že si může být jistý, že se bojím milionkrát víc než on…tak sme hledali řešení a našli ho v podobě soukromé PA, a naprostí paráda. A za pět let na druhý porod jsme se oba těšili, užili si ho, páč je to paráda, už tam nebyl ten strach.
Závěrem mého elaborátu, nikdo se nemá do ničeho nutit, v tomto případě ale jsem na straně partnerky, on by měl zatnout zuby a podpořit ji.
Manžela jsem tam měla, ale on tam být chtěl a já ho tam taky chtěla, nutit ho proti jeho vůli je podle mě hrozná chyba ![]()
Ja jsem manžela u porodu měla, ale bylo to jeho rozhodnutí a vlastně se rozhodl na poslední chvíli. A dnes toho nelituje je rád že tam byl, ale bylo to jen na něm. Já jsem to nijak neřešila měla jsem v záloze mamku která by šla popř. se mnou. Pokud u toho chce muž být tak je to fajn ale pokud ho nekdo nutí tak je to blbé. Mělo by to být jeho rozhodnutí. Třeba by si to i nakonec rozmyslel a šel by ale čim víc ho bude nutit tím víc se zabejčí a nepude.
Jde o to, že jí to je úplně jedno, jestli on chce nebo nechce - prostě mu to sdělila. Jsme z toho všichni nešťastní, ale já mám největší strach, že to nakonec odnese miminko. Navíc na něho tlačí i se svatbou - přece nebudou mít jiná příjmení.
U prvního porodu muž nebyl. Mrzelo nás to oba.
U druhého mi asistoval. Žádné potoky krve se nekonaly. Celou dobu mi čučel mezi nohy. Když jsem ho nabádala ať mi jde k hlavně, tak mi řekl, že jsem ho chtěla u porodu, tak se kouká.
Dodnes je to jeho největší a troufnu si za něj říct příjemný zážitek. Rád o tom vypráví.
Jo já tlačila a on si flirtoval s asistentkou. Měla jsem veselý porod.
Manžel i stříhal pupečníkovou šňůru, malou si podepsal.
Dle mě si to musí rozhodnout chlap sám. Pokud se na to necítí, ať nechodí.
Nebo i fajn varianta je, aby čekal na chodbě. A až bude dítko venku, tak ho zavolají.
Ten okamžik, kdy je dítě venku a „rozkoukává“ se na světě je nádherný. Dodnes si pamatuji jak děti voněli. Jak byli pomačkaný. Je to krása.
@nikinika Pokud ona je zabejčená a tlačí ho do něčeho do čeho on nechce tak je to problém a s největší pravděpodobností to odnese ona s miminkem protože mu časem na tohle dojde trpělivost. Buďto si s ní promluvte a nebo ať si prostě chlap bouchne do stolu. Já tohle neznám vždycky jsme se s mužem na všem domluvili a ani jeden nenutíme toho druhého do něčeho do čeho nechce. Tady je každá rada drahá, ale myslim si že je to na chlapovi ted. On si musí bouchnout a nenechat se tlačit.
@Mava Jo když chclap nechce k porodu tak to že počka venku a přijde až je mimčo na světě je dobrej kompromis.
Byli jsme domluvení, že na samotné tlačení tam nebude, nakonec jsem ho poslala ven ještě dřív. Nelituji toho a příště bych se rozhodovala stejně. Bála bych se toho, kdyby se na tom neshodli oba, ale jeden by byl do něčeho tlačený.
Muz se bal byt u porodu. Byli jsme domluveni ze tam bude celou druhou dobu porodni a na samotne tlaceni pujde pryc. Nakonec jsem sla tlacit do vedlejsi mistnosti na kreslo a on zustal v pokoji a zavolali ho az byl maly venku. Chlap byl moc rad ze jsme to udelali takhle. Neumel si predstavit ze by me tam v tech bolestech nechal a ja byla stastna ze tam je.. Samozrejme mi nekoukal mezi nohy ani nestrihal snuru. Na to neuzije ani jednoho z nas.
Příspěvek upraven 28.02.15 v 11:58