Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
@SAJ právě nechci, aby se srovnal s průměrem. U nás je výhoda, že na gympl chodí minimum dětí a v devítce i 4-5 dětí ze třídy, takže to není úplně nejhorší.
Nejde o střídání učitelů, ale spíš o to, že si bude muset vše zařizovat sám.@Daisy86 dojíždění je na tom nejhorší. Vstávat v 5:30, aby mohl v 6:15 jet s tím, že od 7:00 bude čekat do 8 a odpoledne znovu. Mně to stačilo v 15, kdy jsem byla pořád pryč a dost mi to vadilo. Všichni, co od nás znám a šli na gympl, tak říkají, že dětem to už neudělají. Že to za to nestojí.
Pak ta klasika - přijde o kamarády, kroužky…
O kamarády přijde nejpozději v pubertě a neudělá si nové, protože je nebude mít kde sebrat.
O kroužky nepřijde, proč by měl? Případně si najde nové.
A s průměrem se srovná, teda spíš, ono si ho okolí srovná samo. Myslíš, že vydrží být čtyři roky tahoun? Driv nebo později zjistí, že není nutné makat, když okolí nemaká…
Z několika šikovných spolužáků mých děti nic moc není - a nástup na čtyřletý gympl byl taková facka od reality, že ho svorně nenávidí… Moje děti si užily pubertu v kolektivu dalších ambiciózních dětí a dalo jim to do života mnohem víc, než nuda na základce.
@zrcadlo přesně to osobně považuji za největší přínos osmiletého gymplu. Když to řeknu hanlive, oddělí plevel od zrna a těm hloubavym detem je mezi podobnými dětmi lépe. Za mě je tam tedy již nesmyslný objem informací, ale i tak to za to stojí.
@SAJ hlavně pokud dítě zůstane na ZŠ a půjde až z devítky, je ještě dnes kam jít, aby to bylo podobné motivující prostředí jako osmiletý gympl? Za nás byly ještě velmi kvalitní průmyslovky, je to i dnes?
@Cuddy píše:
@SAJ hlavně pokud dítě zůstane na ZŠ a půjde až z devítky, je ještě dnes kam jít, aby to bylo podobné motivující prostředí jako osmiletý gympl? Za nás byly ještě velmi kvalitní průmyslovky, je to i dnes?
Když se dobře sejde třída, tak je to super i dneska. Učím čtyři tridy matiku, je to půl napůl. Dvě tridy super, jedeme jak draci. A mám tam i odrodilce z gymplu, co sli za technikou.
Ale když se třída nesejde dobře…
No, to pak není dobrý, no. ![]()
Taky mam znamou, ktera mela same jednicky i na gymplu. Doma se nemusela ucit. Prijata na vsechny vysoke skoly, na ktere si dala prihlasku. Nakonec je pravnicka s doktoratem. Myslim si, ze jiste nadani je vrozene.
@unuděná píše:
Ne, v té jeho běžné škole ti papír o jeho genialitě nebude k ničemu. Nebo myslíš, že by se mu učitelé měli čas věnovat nějak jinak, nad rámec běžných učebních osnov?
Tohle se obvykle řeší v případě, že chceš dítě dát na nějakou speciální školu pro nadané děti, tam ale mají třeba i přijímačky, takže papír ti nebude k ničemu.
Pokud nechce přestoupit na nějakou jinou školu, kde by byly chytřejší děti a tomu uzpůsobené učební metody, tak nevím, co bys vlastně chtěla..?
Píšeš blbosti. Pokud je zjištěno u dítěte nadání - prostřednictví psychologa v rámci podrobných citlivých testů jsi následně odeslána do PPP. Do školy se pošle papít a pracuje se s ním tak, že např. má rozšířenou výuku, výuku v jiném ročníku na daný předmět než věkově odpovídá etc.
@Coleta píše:
Píšeš blbosti. Pokud je zjištěno u dítěte nadání - prostřednictví psychologa v rámci podrobných citlivých testů jsi následně odeslána do PPP. Do školy se pošle papít a pracuje se s ním tak, že např. má rozšířenou výuku, výuku v jiném ročníku na daný předmět než věkově odpovídá etc.
Teoreticky jistě ano.
A v praxi?
Mám ve třídě mimořádně nadané dítě (3. tř.). Na matematiku chodí o 2 třídy výše (do 5. tř.). V ostatních hodinách mu upravuji práci podle potřeby a podle svého uvážení.
@Anonymní píše:
@unuděná máš zkušenost, nebo jen píšeš myšlenky?
Na začátku září u nás proběhlo setkání s PPP, kde se řešily nadané děti. Právě PPP doporučovala, aby rodiče, kteří si mysli, že mají nadané děti, šli na vyšetření. Bylo to o nadaných dětech na běžné škole, že pak se dá dětem v určitém ohledu pomoct, aby se nenudily.
Tak dětí, když se nejedná o první nebo druhou třídu se umí v hodině zabavit sami, aby se nenudily
nemyslím dělat blbosti
Já jsem měla papír z PPP na češtinu - dysgrafik a dyslektik. Měla jsem jej na základce 1 a 2 stupeň. Na střední jsem jej neměla procházela jsem s 3 a že něco takového mám ani učitele nevěděli. Řešila jsem to až v 4 ročníku. Měla jsem strach, že kvůli chybám ve slohovce neudělám maturitu (už státní maturitu)
Ale oproti tomu mě bavila a šla mi matika na střední. Papír pro nadaní jsem neměla, ani jsem nevěděla, že se dává i na nadaní ![]()
Takže jsem v hodinách měla vytáhnutý sešit daného předmětu - dělala jsem zápisy, stíhala výklad od učitele. A do toho jsem měla rozložený sešit z matiky + sbírku úloh z matiky a počítala jsem si příklady ![]()
Učitele sice ze začátku trošku v šoku, ale když viděli, že nezanedbávám jejich látku, tak byli v pohodě. A učitel z matiky nadšen, že má studentku co šprtá matiku 6 - 8 hod denně ![]()
@Anonymní píše:
@SAJ právě nechci, aby se srovnal s průměrem. U nás je výhoda, že na gympl chodí minimum dětí a v devítce i 4-5 dětí ze třídy, takže to není úplně nejhorší.
Nejde o střídání učitelů, ale spíš o to, že si bude muset vše zařizovat sám.@Daisy86 dojíždění je na tom nejhorší. Vstávat v 5:30, aby mohl v 6:15 jet s tím, že od 7:00 bude čekat do 8 a odpoledne znovu. Mně to stačilo v 15, kdy jsem byla pořád pryč a dost mi to vadilo. Všichni, co od nás znám a šli na gympl, tak říkají, že dětem to už neudělají. Že to za to nestojí.
Pak ta klasika - přijde o kamarády, kroužky…
Taky to dojíždění považuju za nesmysl. Z odpolední jsem přijížděla domů v šest hodin, pak nějaká příprava do školy a volný čas skoro nebyl. Taky bych to dítěti na základce neudělala.
@Anonymní píše:
@SAJ právě nechci, aby se srovnal s průměrem. U nás je výhoda, že na gympl chodí minimum dětí a v devítce i 4-5 dětí ze třídy, takže to není úplně nejhorší.
Nejde o střídání učitelů, ale spíš o to, že si bude muset vše zařizovat sám.@Daisy86 dojíždění je na tom nejhorší. Vstávat v 5:30, aby mohl v 6:15 jet s tím, že od 7:00 bude čekat do 8 a odpoledne znovu. Mně to stačilo v 15, kdy jsem byla pořád pryč a dost mi to vadilo. Všichni, co od nás znám a šli na gympl, tak říkají, že dětem to už neudělají. Že to za to nestojí.
Pak ta klasika - přijde o kamarády, kroužky…
Nesmysl. Obe deti na gympl dojizdi, kamarady maji nove, krouzky stale stejne. I kamaradka dcery dal dela stejne veci a to zavodne sportuje. Ze tridy odeslo u starsi asi deset deti a to, co zbylo a sloucili, je katastrofa. U mladsi dve a stejne jsem rada, ze nezustala. Ale mam i takovou znamou, co nadane dite na skole nechala, nechtela mu „kazit detstvi“ a nechat dojizdet. To dite bylo za exota uz predtim, pro me typicky priklad spatneho rozhodnuti, to dite na gympl chtelo, rodicum se to nelibilo. Dlouho jsem je nevidela, schvalne se zeptam, jak jsou na tom.
Příspěvek upraven 09.10.21 v 09:26
@Cuddy píše:
@zrcadlo přesně to osobně považuji za největší přínos osmiletého gymplu. Když to řeknu hanlive, oddělí plevel od zrna a těm hloubavym detem je mezi podobnými dětmi lépe. Za mě je tam tedy již nesmyslný objem informací, ale i tak to za to stojí.
A navic, maji daleko vetsi moznost si mezi takovymi detmi najit kamarady, i na zakladkach ve tridach mych deti to vzdycky dopadlo tak, ze ty od zacatku chytrejsi nakonec kamaradily spolu, proste si rozumi lip.
Jako já chápu ten sociální aspekt 8-letého gymnázia. Nevím, jestli jsem byla mimořádně nadaná, ale na ZŠ jsem byla za exota. Co chvíli jsem musela poslouchat narážky o šprtech a nikdo mi nevěřil, že se na ty samé jedničky fakt doma vůbec neučím. Dodnes si pamatuji, jak jsem tajila informace o svých oblíbených kapelách, protože to nepatřilo k mainstreamu, a zoufale jsem hledala z této oblasti alespoň jednoho interpreta, kterého bych mohla poslouchat (bylo to v osmdesátkách, takže frčely „hvězdy“, jako A-ha, Sabrina, později NKOTB
- většina z nich bohudík zapadla v propadlišti dějin. V osmé třídě se mi zase vysmáli, protože jsem si vytáhla na koupališti Victora Huga (to smrdělo nějakou školní četbou, takže fuj
). Po přechodu na gymnázium (4-leté) jsem se cítila mnohem víc mezi svými.
Co ale nechápu, je ta stále vyzdvihovaná potřeba, aby se dítě už od útlého věku naučilo makat, jinak se srovná s ostatními (čti zblbne). Domnívám se, že dítě, které je intelektově výrazně napřed právě moc makat nepotřebuje, protože vše zvládá s mnohem menším úsilím. Když jsem přešla z průměrné až podprůměrné maloměstské základky na výběrový gympl, tak to byl pro mě sice šok (v prváku první trojka na vysvědčení!), ale zakrátko si to sedlo a končila jsem s dvěma dvojkami (a maturita samé jedničky), a to při minimálním úsilí (měla jsem hodně bouřlivé mládí, takže ochota sedět doma a učit se kvůli jedničkám byla nízká). Pak se podobná situace opakovala na VŠ (1.LFUK) - začátek byl pro nás učením moc nepolíbené celkem masakr, ale pak jsem si zvykla a šlo to. Na VŠ už jsem ovšem měla průměrné známky a sem tam i druhý pokus, protože jsem nehodlala trávit celý život šprtáním, jako některé spolužačky. Jako je fakt, že tam bylo pár lidí, kteří měli skoro samé jedničky a nerezignovali na život mimo učení, ale to byly spíše výjimky (převážně kluci).
Za mě dítě, které potřebuje stále makat, aby vynikalo prospěchem, zas až tak výjimečně chytré není, spíše jen cílevědomé a snaživé.
anonym kvůli přehršli osobních informací
@mroe píše:
Nesmysl. Obe deti na gympl dojizdi, kamarady maji nove, krouzky stale stejne. I kamaradka dcery dal dela stejne veci a to zavodne sportuje. Ze tridy odeslo u starsi asi deset deti a to, co zbylo a sloucili, je katastrofa. U mladsi dve a stejne jsem rada, ze nezustala. Ale mam i takovou znamou, co nadane dite na skole nechala, nechtela mu „kazit detstvi“ a nechat dojizdet. To dite bylo za exota uz predtim, pro me typicky priklad spatneho rozhodnuti, to dite na gympl chtelo, rodicum se to nelibilo. Dlouho jsem je nevidela, schvalne se zeptam, jak jsou na tom.Příspěvek upraven 09.10.21 v 09:26
Kroužky mít stejné nebude. U nás kroužky jsou v 90% pod školou, tak to má smůlu. A další začínají kolem 15:00 a to má taky smůlu, protože jezdit bude nejdřív v 15:30.
U nás většinou jde na víceletý gympl jedno dítě za několik let. Takže ten odliv není tak hrozný.
@mroe píše:
Nesmysl. Obe deti na gympl dojizdi, kamarady maji nove, krouzky stale stejne. I kamaradka dcery dal dela stejne veci a to zavodne sportuje. Ze tridy odeslo u starsi asi deset deti a to, co zbylo a sloucili, je katastrofa. U mladsi dve a stejne jsem rada, ze nezustala. Ale mam i takovou znamou, co nadane dite na skole nechala, nechtela mu „kazit detstvi“ a nechat dojizdet. To dite bylo za exota uz predtim, pro me typicky priklad spatneho rozhodnuti, to dite na gympl chtelo, rodicum se to nelibilo. Dlouho jsem je nevidela, schvalne se zeptam, jak jsou na tom.Příspěvek upraven 09.10.21 v 09:26
Než napíšeš, že je něco nesmysl, chtělo by to znát reálie. U nás znamenal odchod na gymnázium totální stopku pro volnočasový aktivity v týdnu a kamarády si tam taky člověk nenašel, protože po vyučování utíkal na vlak nebo autobus. Fakt to byla jen škola a škola.