Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Náročná povaha dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.7.22 13:29
A pořád žiješ na té samotě a chceš tam zůstávat?
Protože tím se obecně adaptace na jiné lidi bude jen zhoršovat. Tím spíš to chce přehodnotit způsob jak se s dcerou domlouváte, za co je odměňovaná a jak, za co je trestaná a jak, jak získává pozornost atd.
Zvážila bych na tvém místě přibrat někoho, kdo dělá videotrénink interakcí. Pomůže ti to porozumět čím se s dcerou vzájemně vytáčíte a je jednoduší pomocí té metody najít lepší cesty, jak se s dcerou domluvit, nastavit si hranice, podpořit ji v tom, aby překonávala svoje vlastní běsy.
Plus to dělají lidi co umí pracovat s výrazně složitějšími rodinými situacemi, než je ta tvoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.22 13:58
Tak já bych to nijak černě neviděla, proč bys jí měla dávat někomu na hlídání? Ve školním roce bude chodit normálně do školky, později do školy a družiny, takže máš na odpočinek od ní celý den, plus víkend za 14 dní, to je celkem luxus 
Spíš bych se teď ten rok intenzivně věnovala větší socializaci i mimo školku - chodit ven s kamarády, nějaký kroužek k tomu atd. A taky jí občas nech se nudit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.22 17:28
Podle mě je zbytečný si sypat popel na hlavu
Nějaký děti proste mají takovou povahu, jsou to do určitý míry zavislaci. Navíc, vaše okolnosti to ještě podpořily, tím ze nemáte hlidani, zůstala si s ni sama …
Mám skoro stejně starou holku a někdy je podle mě potřeba si uvědomit, ze to jsou proste pořad ještě hodně malý děti 
Chápu, ze to musí byt strašně náročný, když jste v podstatě nonstop jen sami spolu … ale na druhou stranu, za par let bude všechno jinak, bude mnohem víc samostatnejsi, budete se doma potkávat na par hodin denně a na noc 
Koukni po nějakých krouzkach, at se dostane víc mezi děti a třeba si tam najde další kamarády. Ke tvým kamarádkám s dětmi chodte dal, ale bud tam s ni na návštěvu, nenechavej ji na hlidani, třeba si pak zvykne lip … A jak už tady padlo, nech ji se nudit, ona si určitě zvládne vymyslet vlastní zábavu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.22 01:23
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu si trochu ulevit ohledně dcery, v září ji bude 6 let, tudíž předškolačka, od narození to bylo náročné dítě, ale poslední dobou se to stupňuje a já už mám pocit, že z ní za chvíli vyhořím.
Chybu jsem udělala hned na začátku, s otcem dcery jsme bydleli na samotě, on celé dny v práci, žádní sousedé, kamarádi, volný čas jsem trávila pouze s dcerou, hodně se ji věnovala, vymyslela aktivity, výlety, často jsme tvořily, jezdila na kole, prostě spoustu aktivit. Babičky nemáme žádné, hlídání také nikdy nebylo, hodně jsme na sebe s dcerou obě fixované. Školka problém, těžká adaptace, když si zvykla šoupli mi ji do jiné třídy, takže jsme to jeli od znova.
Dnes je situace taková že s jejím otcem už delší dobu nežiju, bylo tam spoustu problémů, on si dceru bere jednou za 14 dní, já mám dvě zaměstnání, starám se o dítko, barák, nechci si stěžovat nějak zvládám. Co ale už přestávám zvládat je chování dcery, nebudu lhát sama sobě, rozmazlila jsem ji, neměla žádné povinnosti, málokdy, starala jsem se ji o zábavu a sama nic nedělala.. vím moje blbost a teď se špatně nastavují jiné hranice. Dcera nechce chodit nikam na hlídání, nebyla zvyklá a nikde nevydrží, když už jsem se seznámila s maminkama že školky kde by mohlo fungovat střídání a výpomoc, tak tam vydrží maximálně hodinu, pak mi volá rodič že brečí.. není schopná si sama pohrát, je strašný " vysavač" energie, pořád něco potřebuje, není schopná si s ničím poradit. Co je nejhorší je, že mi dělá scény jak 3 létě dítě, takže ve vzteku se valí po zemi, kope do věci, není s ní v tu chvíli rozumná řeč, její scéna vydrží i déle jak hodinu. Nejde to po dobrém ani po zlém, musím ji nechat v pokoji vybrečet. Takové scény jsou téměř na denním pořádku. Denně se x urazí za úplné kraviny..Ano určitě nás obě zasáhl odchod otce, byla jsem s ní i u psychologa, ale už přestávám moc, nevím co dál a jak napravit svou chybu ve výchově.
Jinak dcera v jiných ohledech je moc šikovná, chytrá, krásně maluje, je kreativní.. Jen nevím co s ní dál, už jsem vyčerpaná protože samozřejmě krom dítěte musím řešit i jiné starosti.. pomoc od jejího tatínka ani abych rodičů nemám žádnou.. upřímně díky bohu za jeden víkend po 14 dnech kdy si od ní odpčinu a alespoň naberu sílu do dalších dnů
Problém bude v tom, že dcera neměla možnost se od raného věku socializovat a když se to stalo neúnosným, tak řekneš, že to je povaha dcery. Není, jen není socializovaná. No, na samotě v lese, se nikdo sociálně opravdu nevyvíjí. Musíš jí dát příležitost se nenásilně socializovat a dát jí dostatek času, pokud nechceš zadělat na psychické problémy. Léčba šokem, může skončit chronickými problémy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj holky, jdu si trochu ulevit ohledně dcery, v září ji bude 6 let, tudíž předškolačka, od narození to bylo náročné dítě, ale poslední dobou se to stupňuje a já už mám pocit, že z ní za chvíli vyhořím.
Chybu jsem udělala hned na začátku, s otcem dcery jsme bydleli na samotě, on celé dny v práci, žádní sousedé, kamarádi, volný čas jsem trávila pouze s dcerou, hodně se ji věnovala, vymyslela aktivity, výlety, často jsme tvořily, jezdila na kole, prostě spoustu aktivit. Babičky nemáme žádné, hlídání také nikdy nebylo, hodně jsme na sebe s dcerou obě fixované. Školka problém, těžká adaptace, když si zvykla šoupli mi ji do jiné třídy, takže jsme to jeli od znova.
Dnes je situace taková že s jejím otcem už delší dobu nežiju, bylo tam spoustu problémů, on si dceru bere jednou za 14 dní, já mám dvě zaměstnání, starám se o dítko, barák, nechci si stěžovat nějak zvládám. Co ale už přestávám zvládat je chování dcery, nebudu lhát sama sobě, rozmazlila jsem ji, neměla žádné povinnosti, málokdy, starala jsem se ji o zábavu a sama nic nedělala.. vím moje blbost a teď se špatně nastavují jiné hranice. Dcera nechce chodit nikam na hlídání, nebyla zvyklá a nikde nevydrží, když už jsem se seznámila s maminkama že školky kde by mohlo fungovat střídání a výpomoc, tak tam vydrží maximálně hodinu, pak mi volá rodič že brečí.. není schopná si sama pohrát, je strašný " vysavač" energie, pořád něco potřebuje, není schopná si s ničím poradit. Co je nejhorší je, že mi dělá scény jak 3 létě dítě, takže ve vzteku se valí po zemi, kope do věci, není s ní v tu chvíli rozumná řeč, její scéna vydrží i déle jak hodinu. Nejde to po dobrém ani po zlém, musím ji nechat v pokoji vybrečet. Takové scény jsou téměř na denním pořádku. Denně se x urazí za úplné kraviny..Ano určitě nás obě zasáhl odchod otce, byla jsem s ní i u psychologa, ale už přestávám moc, nevím co dál a jak napravit svou chybu ve výchově.
Jinak dcera v jiných ohledech je moc šikovná, chytrá, krásně maluje, je kreativní.. Jen nevím co s ní dál, už jsem vyčerpaná protože samozřejmě krom dítěte musím řešit i jiné starosti.. pomoc od jejího tatínka ani abych rodičů nemám žádnou.. upřímně díky bohu za jeden víkend po 14 dnech kdy si od ní odpčinu a alespoň naberu sílu do dalších dnů