Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
nechce usinat sam
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
12.8.08 14:02
nechce usinat sam
Ahoj, ja mam problem se svym temer 2letym synem. Od malicka spatne usinal a spal, spani se pozdeji zlepsilo. Doted ale neumi sam usnout v postylce, pokazde je to s brekem, nebo spise s revem. Staci mu, aby nekdo byl ve stejne mistnosti, muze to byt i babi, deda, nebo nejake dalsi dite..ale sam proste usinat neche. Manzel k nemu chodi v intervalech, ja obcas zustavam, protoze to nevydrzim..
Zkouseli jsme ho nechat vyrvat, ale nejak nemame nervy. Je mozne, ze to casem samo prejde a nauci se usinat sam, nebo ho musime nechat vybrecet?
Dalsi vec je, ze se pokazde probouzi s brekem..odpoledne po spanku i rano, bereme si ho potom k nam do postele a to je klid.
dik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.8.08 16:39
já bych to usínání nebrala jako problém. Jednou se k samostatnému usínání dopracujete, jen váš synek potřebuje víc času. A pokud je klidný, když je někdo s ním, tak proč ne…to přece není chyba..
ten „vstávací“ pláč…myslím, že to věkem odezní.
přeju trpělivost
Zdenik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.08 18:06
Ahoj,
taky si myslím, že ho to časem přejde.
Má nějakého třeba plyšového mazlíčka? S kterým by chodil spát? Četla jsem o tom, že je to pro děti dobré, aspoň mají pocit, že v pokoji nejsou sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
12.8.08 18:58
Mno, já měla starší dceru v posteli do 5 let, mladší do 3 (pak spala se ségrou), de facto je nenechávám usínat samotné do teď (8 a 3,5) - povím pohádku a počkám, až usnou - oni se tak rádi tulí a drží za ruku. Po pohádce spí během několika minut, to jim ráda obětuju - samozřejmě, když nemůžu, v tomhle věku už to lze vysvětlit a jsou spát sami. Myslím, že zvlášť v případě té starší úzkostlivky jsem udělala moc dobře, že jsem to nelámala přes koleno.
Je samozřejmě pohodlnější dát dítě do postýlky a odejít. Pokud to jakž takž jde, proč ne, ale po pravdě řečeno, ať se tu ozve ten, kdo má aspoň 6 leté dítě, které chodí spát od miminka samo a nikdy nebyl problém, který by trval víc než několik dní (poctivě - ono se to strašně snadno zapomíná). Když si vzpomenu na scény, které jsem viděla u známých s 5 letou holčičkou, není mi dodnes moc dobře… Někde jsem tu psala něco v tom smyslu, že malé děti u mámy usínaly pár milionů let (+ ty lidoopí předchůdci určitě dtto) a nějaké to století civilizace v tom moc neznamená. Znám nějak víc než dost případů, kdy ani důsledně a s velkým odhodláním aplikovaný Estvill nepomohl…
Ten pospánkový pláč - asi to přejde časem, ale není to částečně důsledek toho stresu kvůli usínání? Malý má možná postýlku spojenou s nepříjemnými emocemi - strach, opuštěnost, odpor k uložení do postýlky… vzbudí se, je rozespalý, vidí že je zase sám v nenáviděné postýlce, kde usnul s brekem, a zase se rozeřve… Přenesení do postele a společnost rodičů ho uklidní.
Možná bych se pokusila snížit hladinu stresu kolem uspávání (možná i celkového), dopřát mu těch pár minut něčí přítomnosti, a zkusit znovu případně po čase, až trochu víc rozumu pobere.
Držím palce, ať se daří. Eva - nepřihlášená Evalu
P.S.: Citát z mé oblíbené Leachové :„Problémy se spaním jsou nejčastější a nejničivější problémy v péči o malé děti“
- Citovat
- Upravit
12.8.08 19:29
ahoj holky, dik moc za odpovedi
no mne to ani tak nevadi, jenom teda, ze kdyz jsme u neho celou dobu, tak nekdy saskuje a trva treba i hodinu, nez usne a predstava, ze budu za par mesicu uspavat dve ditka mne netesi.
Stejne u nej nakonec zustanu, protoze to nevydrzim. Je to asi opravdu povahou, svagrove ditka usinaji sami, bez pritomnosti rodicu skoro od malinka a nikdy je vybrecet nechat nemuseli a probouzeji se taky v pohode.
Plysaka jsme zkouseli, ale to moc nezabira, ani knizky atd., proste jak nekdo odejde tak vstane a krici.
Tady nam teda kladou na srdce naucit ditka usinat samotne a nebrat je z postylky pri kazdem zabreceni, ale to jeste neslyselo toho naseho „brecet“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.08 19:34
Evo dik za tipy, je mi jasne, ze az budou deti v jednom pokoji, tak bude Edik naprosto spokojeny..mame vyzkousene. Minuly vikend spal v pokoji s bratrankem a vubec nebrecel. Nikdo u neho nemusel byt.
Tak dam vedet, jak jsme dopadli..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
12.8.08 22:07
Jára usínal do 11m se mnou … pak se naučil vyřvávací metodou usnout sám. Přečetla jsem pohádku a šla pryč. Asi ve 13m se něco zvrtlo a řval jak tur, a už jsem na vyřvávání neměla sílu, takže jsem mu četla dokud neusnul. Ve 2letech jsem mu sundala z postýlky postranici, a jednou zkusila … po vysvětlení … nechat ho samotného. Prostě jsme se domluvili, že mu nechám otevřené dveře a když zavolá, tak přijdu. No naběhala jsem se až až 
ale aspoň ví že přijdu, že jsem nikam nodešla. Usíná tak do teď.Přečtu pohádku, pohladím, opusinkuju, pomazlíme se a jdu do obyváku. Teď už ale neběhám, stačí že na něj zavolám, ale dveře musí mít otevřené .
- Citovat
- Upravit
13.8.08 12:14
K té době uspávání - Mně docela pomohlo (ale někdy je to problém a s mimi bude ještě větší) dát si pozor a ukládat holky, když jsou akorát „zralé“. Ono chtít po dítěti, které je "nastavené " a má elán třeba ještě na 2 hodiny hraní a běhání , aby si lehlo a usnulo… Ale je to hrozně individuální, některé děti nemají to stádium, kdy se už rády natáhnou ,ale ještě nejsou přetažené, snad vůbec…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
