Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
to je mazec, mně by teda bylo blbé někomu dávat použité dárky. Kamarádce bych řekla, že o takové dárky nestojím, to raději ať mi nedává nic.
@Anetababeta píše:to je mazec, mně by teda bylo blbé někomu dávat použité dárky. Kamarádce bych řekla, že o takové dárky nestojím, to raději ať mi nedává nic.
Ano, mě by to nikdy v životě ani nenapadlo, někomu dát takový dárek. Chvíli mi i proto trvalo, než jsem to prokoukla
Zakl.
@Anonymní píše:
Dobrý den.
Protože nevím, jak se postavit k následujícímu, ráda bych zde nastínila onu situaci a budu vděčná, pokud si přečtu nestranné názory. Nikdy jsem zde o radu nežádala, ale tato situace je mi již nějakou dobu natolik nepříjemná a vlastně i trapná, že bych ji ráda řešila.
O co tedy jde. Mám kamarádku, s níž jsem se před pár lety seznámila na pokoji v porodnici. Mám ji ráda, je to pozitivní a usměvavý člověk. Ale…
Ke každému svátku, narozeninám i Vánocům dává mně i mému dítěti dárky - nechtěné, které sama nevyužije, někdy i použité. Dám pár příkladů, ať objasním.
Na mou radu koupila svému dítěti rybí olej. Mezi řečí se pak zmínila, že mu ho nedává a za půl roku jsem ten samý dostala pro své dítě jako dárek - s 3 měsíce prošlou expirací. Dalšími dárky např. bylo oblečení pro dítě s menší velikostí (zkrátka ho nevyužila pro své, tak nám ho posléze věnovala; obě děti mají stejnou velikost a ví, jakou má to mé), případně teď povlečení do dětské postýlky (již půl roku mé dítě spí ve velké posteli); pro mě obnošené tričko; pro dítě kosmetika, která jim nevyhovovala, vyčichlé a drolící se dárkové mýdlo. Již klasika je dětské oblečení bez visačky (nošené?). Vždycky v rámci „balíčku“ dostanu takovýchto dárečků třeba 5.
A teď co s tím. Normálně řeším dárky jen v rámci nejbližší rodiny, ale samozřejmě nemůžu dárek neoplatit. Jenže mě to stojí námahu vždy něco vymyslet a koupit a potom hlavně peníze, kterých, přiznám, není v současné době mnoho (vánoční dárky pro dítě kupujeme již od července, abychom to utáhli a teď opět navíc další dárky pro ně). Manželovi tato situace začíná dost vadit a mně tedy taktéž. Nebudu lhát, v rámci onoho balíčku je vždy i něco, co se dá využít, např. čaj a tak, ale i tak se mi toto prostě nelíbí.
Již jsem několikrát zkoušela zavést řeč, že nechci, aby za nás utráceli, že nic nepotřebujeme a ať si radši místo toho koupí něco pro sebe. Neúspěšně. Jednou jsem dokonce zkusila dárek ke svátku nedat, přesto jsem další dostala. Když se nestavím na návštěvu, dárek přijde poštou.
A co vy? V rámci kamarádství byste toto přešli a nebo na rovinu řekli, jak to je? Kamarádka je samoživitelka, třeba nejsou finance na to, aby něco kupovala. Ale přece to po ní opravdu nikdo nechce.
Bože, řešit toto ve 30letech mi přijde opravdu na hlavu,
No. Za mě to na rovinu říct. Je to nepříjemné, ale pročistí se voda. Vždycky je to lepší. Jaké má být potom toto přátelství, když není založené na upřímnosti? ![]()
No určitě bych jí to řekla. Nějak samozřejmě citlivě. Třeba tak jak jsi to popsala, dáváš dárky nejbližší rodině a i přesto, že si vážíš její iniciativy a snahy, tak bys to tak ráda ponechala a vyměnila předávání dárků jen za posezení u kávy apod.
Já osobně to taky nemám ráda. Když mi přijde návštěva, kterou vidim dvakrát ročně a přinesou něco dceři nebo mě, pak se cítím jako blb, že jsem taky něco nepořídila… Jenže já to prostě nečekám a nechci. Ale chápu je to takové delikátní říct „nestojím o to“. Pokud to ona ale takto přehání, tak už bych něco řekla.
A proč ji to neřeknes a řešíš to tady? Řekla bych ji to narovinu jestli by se jí líbilo kdybych ji dávala věci které se mi nehodí jako to dělá ona.
@Martha03 píše:
No určitě bych jí to řekla. Nějak samozřejmě citlivě. Třeba tak jak jsi to popsala, dáváš dárky nejbližší rodině a i přesto, že si vážíš její iniciativy a snahy, tak bys to tak ráda ponechala a vyměnila předávání dárků jen za posezení u kávy apod.
Já osobně to taky nemám ráda. Když mi přijde návštěva, kterou vidim dvakrát ročně a přinesou něco dceři nebo mě, pak se cítím jako blb, že jsem taky něco nepořídila… Jenže já to prostě nečekám a nechci. Ale chápu je to takové delikátní říct „nestojím o to“. Pokud to ona ale takto přehání, tak už bych něco řekla.
Tohle řešení je mi sympatické
Vánoce nechám ještě být, protože dárky samozřejmě už máme, ale po novém roce se k tomu zkusím takto postavit
Zakl.
@quanavera píše:
A proč ji to neřeknes a řešíš to tady? Řekla bych ji to narovinu jestli by se jí líbilo kdybych ji dávala věci které se mi nehodí jako to dělá ona.
Protože, jak jsem psala výše, jsem žádala o nestranný názor. Nebo to se tady nedělá? ![]()
Zkusila bych hodit řeč, apelovat na finanční situaci Vás obou, říct, že třeba oblečení, kosmetiku apod. Vám dávají příbuzní, a dávání dárečků zcela zrušit s tím, že si raději za ty peníze zaplatíte kávičku, až se spolu uvidíte.
@Anonymní píše:
Dobrý den.
Protože nevím, jak se postavit k následujícímu, ráda bych zde nastínila onu situaci a budu vděčná, pokud si přečtu nestranné názory. Nikdy jsem zde o radu nežádala, ale tato situace je mi již nějakou dobu natolik nepříjemná a vlastně i trapná, že bych ji ráda řešila.
O co tedy jde. Mám kamarádku, s níž jsem se před pár lety seznámila na pokoji v porodnici. Mám ji ráda, je to pozitivní a usměvavý člověk. Ale…
Ke každému svátku, narozeninám i Vánocům dává mně i mému dítěti dárky - nechtěné, které sama nevyužije, někdy i použité. Dám pár příkladů, ať objasním.
Na mou radu koupila svému dítěti rybí olej. Mezi řečí se pak zmínila, že mu ho nedává a za půl roku jsem ten samý dostala pro své dítě jako dárek - s 3 měsíce prošlou expirací. Dalšími dárky např. bylo oblečení pro dítě s menší velikostí (zkrátka ho nevyužila pro své, tak nám ho posléze věnovala; obě děti mají stejnou velikost a ví, jakou má to mé), případně teď povlečení do dětské postýlky (již půl roku mé dítě spí ve velké posteli); pro mě obnošené tričko; pro dítě kosmetika, která jim nevyhovovala, vyčichlé a drolící se dárkové mýdlo. Již klasika je dětské oblečení bez visačky (nošené?). Vždycky v rámci „balíčku“ dostanu takovýchto dárečků třeba 5.
A teď co s tím. Normálně řeším dárky jen v rámci nejbližší rodiny, ale samozřejmě nemůžu dárek neoplatit. Jenže mě to stojí námahu vždy něco vymyslet a koupit a potom hlavně peníze, kterých, přiznám, není v současné době mnoho (vánoční dárky pro dítě kupujeme již od července, abychom to utáhli a teď opět navíc další dárky pro ně). Manželovi tato situace začíná dost vadit a mně tedy taktéž. Nebudu lhát, v rámci onoho balíčku je vždy i něco, co se dá využít, např. čaj a tak, ale i tak se mi toto prostě nelíbí.
Již jsem několikrát zkoušela zavést řeč, že nechci, aby za nás utráceli, že nic nepotřebujeme a ať si radši místo toho koupí něco pro sebe. Neúspěšně. Jednou jsem dokonce zkusila dárek ke svátku nedat, přesto jsem další dostala. Když se nestavím na návštěvu, dárek přijde poštou.
A co vy? V rámci kamarádství byste toto přešli a nebo na rovinu řekli, jak to je? Kamarádka je samoživitelka, třeba nejsou finance na to, aby něco kupovala. Ale přece to po ní opravdu nikdo nechce.
Bože, řešit toto ve 30letech mi přijde opravdu na hlavu,
No i když je to kamarádka já bych si to nevzala a řekla jí to…je trapné dat dárkem něco použitého atd. Nejsi popelnice aby tam odkládala to co už ona nechce.
Na rovinu bych nejak citlive rekla, ze nechci zavadet zadne davani darku mimo rodinu. Za ti to tak vyhovuje a ze se chces jen sejit a popovidat. My se s kamarady navstevujeme, ale vezmeme si max lahev vina a detem nejakou mnamku. Tyhle nevyzadane darky nemam taky moc rada, pak je to trapny no…
To je trapas
No já bych jí to asi nedokázala na férovku říct, jsem měkká
Ale navrhla bych, že pro příště budete dávat dárečky jen dětem, třeba do 50,–, respektive že by si to děti mohly vzájemně vybrat. Nějakou hloupost jako hopík, pastelky, plyšáčka apod. Kdyby ti i nadále dávala tyhle dárky, tak bych jí asi ty vyloženě nepotřebné všci vrátila („promiň, tohle tričko naší Aničce už nebude, schovej ho radši pro případné další tvoje dítě“ nebo „nezlob se, ale prošlé vitamíny jí určitě dávat nebudu, mám to hodit do lékárny k likvidaci?“).
Dobrý den.
Protože nevím, jak se postavit k následujícímu, ráda bych zde nastínila onu situaci a budu vděčná, pokud si přečtu nestranné názory. Nikdy jsem zde o radu nežádala, ale tato situace je mi již nějakou dobu natolik nepříjemná a vlastně i trapná, že bych ji ráda řešila.
O co tedy jde. Mám kamarádku, s níž jsem se před pár lety seznámila na pokoji v porodnici. Mám ji ráda, je to pozitivní a usměvavý člověk. Ale…
Ke každému svátku, narozeninám i Vánocům dává mně i mému dítěti dárky - nechtěné, které sama nevyužije, někdy i použité. Dám pár příkladů, ať objasním.
Na mou radu koupila svému dítěti rybí olej. Mezi řečí se pak zmínila, že mu ho nedává a za půl roku jsem ten samý dostala pro své dítě jako dárek - s 3 měsíce prošlou expirací. Dalšími dárky např. bylo oblečení pro dítě s menší velikostí (zkrátka ho nevyužila pro své, tak nám ho posléze věnovala; obě děti mají stejnou velikost a ví, jakou má to mé), případně teď povlečení do dětské postýlky (již půl roku mé dítě spí ve velké posteli); pro mě obnošené tričko; pro dítě kosmetika, která jim nevyhovovala, vyčichlé a drolící se dárkové mýdlo. Již klasika je dětské oblečení bez visačky (nošené?). Vždycky v rámci „balíčku“ dostanu takovýchto dárečků třeba 5.
A teď co s tím. Normálně řeším dárky jen v rámci nejbližší rodiny, ale samozřejmě nemůžu dárek neoplatit. Jenže mě to stojí námahu vždy něco vymyslet a koupit a potom hlavně peníze, kterých, přiznám, není v současné době mnoho (vánoční dárky pro dítě kupujeme již od července, abychom to utáhli a teď opět navíc další dárky pro ně). Manželovi tato situace začíná dost vadit a mně tedy taktéž. Nebudu lhát, v rámci onoho balíčku je vždy i něco, co se dá využít, např. čaj a tak, ale i tak se mi toto prostě nelíbí.
Již jsem několikrát zkoušela zavést řeč, že nechci, aby za nás utráceli, že nic nepotřebujeme a ať si radši místo toho koupí něco pro sebe. Neúspěšně. Jednou jsem dokonce zkusila dárek ke svátku nedat, přesto jsem další dostala. Když se nestavím na návštěvu, dárek přijde poštou.
A co vy? V rámci kamarádství byste toto přešli a nebo na rovinu řekli, jak to je? Kamarádka je samoživitelka, třeba nejsou finance na to, aby něco kupovala. Ale přece to po ní opravdu nikdo nechce.
Bože, řešit toto ve 30letech mi přijde opravdu na hlavu,