Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nejspíš to bude souviset s tou diagnózou a s tím, že jsi dělala ve dvou.
Nějak si nevybavim zamestni, kde nejsou lidé
možná tak nocni hlídač? Nějaký malý podnikatel, účetní? Obecně práce na HO.
![]()
Ano, jak pracuji s někým, nejde mi to, bojím se že to skazim. Po vcerejsku si kolegyně bude myslet, že neumím absolutně nic. Fakt jsem se ztrapnila.
@Anonymní píše: Více
Tak si pro příště rozdělte práci. Ať každá zotpovida za svůj kus práce
. Nevim pojedete každá z jiné strany?
A co tedy pořád děláš, když nemůžeš mezi lidi, nic neumíš, nic ti nejde,…?
Hele, na kolegyni se vykašli. To, že na tebe byla hnusná, vypovídá něco spíše o ní, než o tobě. Ne každému jdou věci stejně rychle a to, že máš sociální fóbii a nejsi tak šikovná jako ona, ještě neznamená, že jsi horší člověk. A už děti ve školce učíme, že když je někdo slabší, nebo má nějaký handikap, že bychom mu měli pomoci a nebýt na něj zlí.
Sociální fóbie je peklo a v kombinaci s nízkým sebevědomím ještě víc.
Vsadím se, že by ti to šlo lépe, kdybys byla při té práci sama, ona na tebe nekoukala a nebyl tam nikdo, kdo by měl blbý kecy. Pak by sis prostě jela svoje věci, tak jak ses je naučila a jak si v nich jsi jistá.
To neznamená, že jsi nešikovná nebo hrozná ale že špatně pracuješ pod stresem. To má spousta lidí v různé míře.
Já jsem třeba grafička ( troufám si tvrdit, že ne úplně špatná) ale jakmile na mě někdo kouká, rázem nenakreslím ani sluníčko… prostě potřebuji klid a být sama.
Nejde se se třeba domluvit, že každá budete uklízet jinou část?
Co dělám? No snažím se nějak fungovat a prežívat. Nevím čím to je, že někdo je prostě šikovnější a rychle logicky myslí, má „selský rozum“ a někdo ne
Týden: ano, když na mě nikdo nekouká, jde mi to lépe.
Naštěstí s ní nepracuji stále, to jsme šly výjimečně v sobotu jako přivýdělek. Jinak každá pracujeme v tom samém areálu, ale naštěstí v jiné budově. Když jsem sama, jde mi to lépe. Ano, neumím pracovat ve středu pod nátlakem, potom všechno udělám špatně..
@Anonymní píše: Více
Tak to máš kliku, že máš práci ke své diagnóze. Za tohle buď na sebe hrdá přece. A ne si říkat, že jsi se ztrapnila a podobně se shazovat sama před sebou. Víš co dělají jiní? Nic. Leží doma a fňukají. A leží a fňukají i lidi zdraví. To je trapný.
S tou sociální fobií ale zkus něco dělat. Zkus tomu jít naproti. Zkus přes ten strach navazovat s lidmi řeč. Je to pro tebe těžký, nekomfortní, ale užitečný. A potřebuješ to v sobě pomalu odbourávat. Přeji ti hodně štěstí.
Někdo to tak má. Čím budeš dělat stejnou práci delší dobu, více let, tak se to prostě jednou naučíš zrychlíš a ty budeš ta, co to bude učit mladší holky. Hlavu vzhůru a nevzdávej to. Nejsi sama, kdo to tak má.
@Anonymní píše: Více
Je to nastavením mozku. Pokud máš ADHD, tak tvůj mozek pracuje jinak, než u většiny lidí. Třeba se nedokáže dobře soustředit, nedokáže řešit neocekavane věci atd. Prostě pracuje jinak. Není to tvoje vina.
I lidé bez ADHD jsou různí, někdo je zrucny, někdo je rychlý, někdo dobře zvládá stres, někdo ne. To je normální.
To mi přijde jako remake diskuze o nešikovné matce, která nic neumí zařídit, ale úplně stejný styl.
Já žádnou diagnózu nemám, ale odmalička jsem hodně nešikovná, žádnou manuální práci bych dělat nemohla, tipla bych si i, že mám dyspraxii. A jsem trochu pomalejší než se něco naučím. Taky se mi občas na nějaké brigádě stávalo, že na mě koukali jako na de*ila. Jak už radily holky, co takhle dělat svou část bez kolegyně? Mně se taky líp pracuje když na mě nikdo nekouká a nehodnotí.
Nebo nějakou recepční v kancelářské budově, na vrátnici apod., to jsem dělala při rodičáku jako brigádu a byla to fakt pohoda. Sice tam chodí lidi, ale není to jako třeba na hotelu.
Příspěvek upraven 11.05.25 v 15:23
@Mango_Lassi píše: Víceže jo. Ty máš zase jinou ikonku? Nedělejte mi to, laskavě, pak mě všichni se změnou matete
Ahoj. Nejsem v ničem šikovná a zručná a ani chytrá. Chybí mi logické uvažování, takové ty věci co člověka napadnou automaticky. Včera jsem šla s kolegyní na brigádu a dělaly jsme spolu a to bylo hrozné, jak.jsem se ztrapnila, stále mi nadávala, že to není možné jak mi to nejde…uklízely jsme a měli jsme to stihnout za 10 hodin a stihly za 9, ale jak jsem byla nervózní, nešlo mi to, vydávala jsem třeba nějaké místo podruhé to samé jak jsem byla zmatená.
Jinak dělám uklízečku. No musela jsem si hodně věcí zapamatovat, např. jak vyleštit nerez, jak umýt parapety aby tam nebyly šmouhy, skla bez šmouh…
stále se bojím kritiky a včera jsem tu kritiku s kolegyní zažila. Naštěstí jsem vše udělaly, ale bylo to hrozne, stále si stěžovala jak jsem pomalá a proč mě nenapadne to a to…v tom měla pravdu, spousta věcí mi nedochází hned…
Jinou práci dělat nemohu, mám těžkou sociální fobií a nemůžu mluvit s lidma.
Sociální fobií a ADHD mi potvrdila doktorka, ale jak mám léky tak aspoň se trochu lépe soustředím než předtím a aspoň si během dne vzpomenu co jsem měla udělat atd, předtím nevím jak jsem mohla vůbec fungovat, stále jsem něco ztrácela, odbihala od jedne veci k druhé, už mohu aspoň dokončit jeden úkol a jít na jiný.
Ale k tomu jsem nešikovná sama o sobě.
péct moc neumím.
Prostě neumím ty normální věci, jako žehlit, pořádně šít atd.
Vařím po svém, ale proste jen bezmasa jednodušší jídla
Neumím vůbec mluvit s lidma a jednat. Vyhýbam se setkání s lidma jen jak to jde.
Po vcerejsku mám zas pocit, že neumím nic tak dobře jako kolegyně. Je rychla, ale zručná v úklidu, mě to trvá déle
Kdybych nebyla uklízečka tak nemám práci, nemůžu jít za kasu, bojím se mluvit…
A také se mě dotknou řeči nějakých cizích lidí co prudi (semtam se najde nějaký nepříjemný člověk nebo opilý nebo feťák co pokřikuje v MHD nebo venku nebo nekterym lidem asi hrabe, že si dovolí sprostě pokřikovat)
Bojím se lidí, nic neumím a škoda, že nebydlim někde na opuštěném ostrově. Dobře se cítím jen bez lidí max s někým kdo zná moje chyby a pochopí mě, a umí mě třeba taktně napomenout, ale ne hned urážet…