Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Já jsem taky dlouho vydržela, ale malý byl na toto opravdu potvora, že mi schválně!!!!!! utíkal do silnice, že šel ukázkově a jakmile viděl, že je cesta tak se jenom pousmál a šup a rozběhl jsem..
Jednou jsem ho chytla, podruhé , jsem mu vynadala a ptřetí to udělal mojí mamce tím stylem, že se jí vysmekl a to mamka mu dala na zadek.. Protože se lekla.. Mě to pak udělal ještě jednou a dostal taky a teď už to neudělá..
ALe jak jsem psala -nevěřím mu..
pokaždé musí dát ruku tak 3 metry před cestou..
Je to tak, ať se vzteká, jak chce, ale v určitých věcech bude po mém. Já jsem furt taky byla jako hlavně aby nebrečel a šak o nic nejde a kdesi cosi, ale to tak nejde dělat. Já pak vyřízená, rozklepaná… to fakt ne. Hlavně to vidím díky tomu druhému dítěti - už není jenom on, nemůže být všecko podle něho a je třeba nějak rozumně fungovat - ne aby si uštvali matku hnedka z kraje dětství
![]()
Děkuju vám všem za rady a pomoc holky,ráda bych sváma pokecala i jinde..
Ahoj holky, podle mého názoru nejde o přemlouvání jestli půjde za ruku či ne, ale o právě recenou důsledn0st. Pokud jsi polevila v něčem a neco zakázala a u toho zamhourila oči tak díte jen zkouší kam muze zajít. Ono si sakra pamatuje. Ne podle slov ale hlavne podle pocitu a neverbální komunikace rodičů a hlavne bacha jak se bavíš s kamarádkama nemusí tomu rozumět ale snadno si dá jedna a jedna. Děti jsou fakt chytré a hodne vnímavé, jelikoz je netizi starosti a obtížné situace které musi řešit rodiče. Oni mají svoje vlastní.
A rada? Zkusit se podivat na svět děti s pohledu jejich vlastním. Je to namáhavé a stojí to spousta času a vypětí, ale pokud je clovek důsledným a vytrvalym a rozvaznym tak to jde. Ale na to každá maminka musi přijít sama. Hlavne si myslim ze nejde o to aby díte poslouchalo, ale aby k nám mělo respekt. Pak dokáže pochopit to co po něm chceme. A pokud se vzteka? Nechte ho at si lidi mysli co chtějí. Stejne mu jde jen o pozornost. Pokud ji v tom momentě nedostane tak je minimalni šance ze se bude vztekat příště. Buďte jen v povzdali aby si neublížilo.
Myslím, že je to o důslednosti. Sama se to teď zatraceně učím. už mi připadalo, že ji nezvládám. Pravdou je, že se tak kvalitně vzteká, že mi minulý týden ležela asi na 500 m cestě dlouhé 15× v blátě vzteky, já si trvala na svém, prostě jdeme domů, byla jsem i v klidu, domů jsme přišly jak po záchvatu nějaké nemoci, ale pomohlo to. Musím říct, že od té doby řeknu max. dvakrát a vše je jak má být. Nejsem žádná semetrika, ale muselo se něco takového u nás už stát. Dokonce za mnou začala chodit a povídá mi maminko moje občas, to je ten nejlepší dárek. Prostě zjistila, že si ke mě nemůže vše dovolit.........je jí 2,5 roku.