Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Neumím si vytvořit mateřský vztah k měsíční dceři
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.2.14 21:50
- Citovat
- Upravit
28.2.14 22:41
Znam to.Mam taky brzy deti po sobe.Spis mas pocit, ze by si odszrkovala maleho ne? Jako ze je ti lito, ze na nej nemas tolik casu, ze mala je vetrelec, co ti to narusuje 
.Je ti maleho lito a myslis si, ze je smutny a bla bla .Ja tohle mela taky. Zacaly jsme se zzivat az tak ve trech mesicich. Holka ale byla ke vsemu strasne urvana tak od pul roku do dvou let rvala furt a neustale 
a to mi ho zase bylo lito, ze ji chudacek musi porad poslouchat .On takovej klidas.No uklidnilo se to az s jejima druhyma narozeninama.Uz si spolu hrajou, sice se perou, ale uz je to ok(myslim ted pro me).Mam je rada oba stejne a ty taky. Uvidis, ze to bude dobry.Je to normalni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.14 23:04
Já mám mimčo 4 měsíce a měla jsem něco podbného..
Ze začátku to co ty, pak se to nějak otočilo a zase mi vadil starší 
U mě teda si myslím, že jsem bojovala s těmi pocity a rozdělení lásky nebojak to napat. Na jednu stranu jsem měla pomalu 5 let jednoho, kterému jsem dávala lásku pak přišlo mimčo a viděla jsem, jak chvilkama žárlí, jak neni na něho čas a chtěla bych a nemohla, jak ostatní -miminko, ňuňu a klukovi to bylo líto.. To jsem cítila jak ty..Pak se to něja otočilo, že jsem si zase našla víc cestu k mimču a prostě mi vadil starší, že mi nedal pokoj se s ním pomazlit..
NO a teď je to tak akorát bych řekla
Příspěvek upraven 28.02.14 v 23:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.14 23:05
Srovná se to, mám kluky od sebe 18m, měla jsem to přesně naopak, mimino jsem milovala nade vše a staršího jsem „neměla ráda“. Bylo mi fajn jen s miminem…srovnalo se to, teď má mladší 4m a miluju je oba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.3.14 06:51
Presne-mam v sobe takovy pocit, ze je ted ten starsi najednou ochuzeny o cast meho casu, ze mu je lito, kdyz mam malou v naruci, krmim ji a ne jeho atd. Je fakt, ze je zarlivecek. Ale mala cely den prospi a synovi se venujeme stejne jak predtim, nez se narodila. I tak vim, ze mam v sobe proste nejaky blok vuci male. A moc dekuji za vase nazory a zkusenosti.
- Citovat
- Upravit
1.3.14 07:06
Holky, já si myslim, že je to taky normální..Podle mě ty filmy a bláboly některých maminek, že své miminko milují od prvního okamžiku kdy ho spatří nejsou pravdivé..Podle mě si k miminku musíme najít cestu a vztah se postupně vytváří…Teda omlouvám se že jsem to tak napsala, možná mi některá řeknete, že jste to tak opravdu měly, tu lásku na první pohled. U mě to tak taky nebylo..
Jen si myslím, že se za to žena stydí a nikdo to otevřeně neřekne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.14 07:19
Mám jen jedno dítě a taky si nějak neumím představit milovat stejně ještě nějaké jiné..nééé, že by se mi to nějak příčilo, jen se cítím zvláštně, když o tom přemýšlím a to další dítě plánujeme..myslím, že to chce čas, aby sis zvykla, aby ta láska mohla přijít…třeba až se na Tebe poprvé usměje, tak se to změní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.14 07:21
@MarkétaT píše:řeknu: nebylo
Holky, já si myslim, že je to taky normální..Podle mě ty filmy a bláboly některých maminek, že své miminko milují od prvního okamžiku kdy ho spatří nejsou pravdivé..Podle mě si k miminku musíme najít cestu a vztah se postupně vytváří…Teda omlouvám se že jsem to tak napsala, možná mi některá řeknete, že jste to tak opravdu měly, tu lásku na první pohled. U mě to tak taky nebylo..
Jen si myslím, že se za to žena stydí a nikdo to otevřeně neřekne..
když jsem jí viděla poprvé, žádná vlna lásky se nedostavila..koukala jsem na ní a říkala si: tak! ted už Tě mám napořád! Co já s Tebou budu dělat?! a dnes bych za ní dala život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.14 09:24
@MarkétaT u prvního jsem to tak neměla, donesli mi ho po x hodinách po sekci, koukali jsme na sebe a nic 
trvalo to asi do půl roku, teď bych ho nedala za nic 
U druhýho jsem to tak nechtěla a od první chvíle jsem ho nadevše milovala, ale pro změnu zase asi až moc nezdravě…prý je to po porodu všechno „normální“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.14 12:46
Milá zakladatelko, jestli tě to uklidní, tak já mám doma teď čerstvě roční a teprve teď si začínám uvědomovat, jak moc ji miluju, teprve teď mám při pohledu na ní takový ten pocit blaženosti, že je to moje sluníčko, moje zlatíčko, moje obrovská láska. Až teď rok po porodu! Také je druhorozená, ale neřekla bych, že to s tím má co dělat, u syna jsem to měla úplně stejné. Uvidíš, až budou děti starší, že si uvědomíš, jak strašně moc je obě miluješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.14 17:07
J to taky zazivala u male, prvni dcera, neplanovane..moc nadsena jsem po porodu cisarskym rezem nebyla, trapili me bolesti, jizva na břiše…a jeste mi k tomu do pokoje v porodnici dali miminko ať se o nej starám a já mela tolik prace sama se sebou… 
.. No hrůza úplná krkavci matka. Ale změnilose to jak jsem začala kojit, jak jsem videla ze me to malicke potřebuje a jak je rádo ze ze me muze papat, posléze doma nas. Trápily prdiky a já už byla ochotna pro tu malou udělat vsechno abych ji ulevila, už mi nezáleželo na me, bhylo mi jedno ze mam vytahana prsa od kojeni, prostě mi najednou začala byt nejdulezitejsi a slo mi jenom o její blaho a štěstí. Urcite se ti to změní, neboj… Oblec ji neco pekneho, natri ji olejickem aby ti voněla..pekne ji pohoupej nez ji das spat, a uvidíš za chvíli ti priroste k srdci, protoze kdyz k ní budes odtazita a nebudes se s ní mazlit, miminko potřebuje kontakt s matkou vic nez cokoli jiného…vytvoří si mala k tobe negativni vztahovou vazbu a bude ji to provázet cely život, potom třeba. Muze vyhledavat jinou osobu nez matku kdyz se bude chtít pomazlit a pomocí..nebylo by ti to líto?..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Měla jsem něco podobného ve vztahu k mému prvnímu a zatím jedinému zlatíčku, přešlo to kolem 2,5 měsíce malého. Před okolím jsem „hrála“ pusinkovací divadlo, ale jinak byla netečná. Přešlo to a teď se tulíme, pusinkujeme a moooooc si miminka užívám.