Nemocné dítě a další těhotenství

Anonymní
20.4.20 07:34

Nemocné dítě a další těhotenství

Zdravím všechny. Najdou se tady prosím nějaké maminky, které mají doma nemocné dítě vyžadující speciální péči a přesto se rozhodly pro další miminko? Potřebovala bych si popovídat s někým takovým. Momentálně máme doma 2,5 leté dítko, které potřebuje nepravidelné hospitalizace v nemocnici. Vždycky jsme chtěli mít dvě děti a ráda bych své dceři dopřála sourozence. Nadruhou stranu se ale moc bojím, jak náročné může být období s malým miminem a k tomu neočekávané návštěvy nemocnic se starší.
Prosím raději anonym.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20.4.20 08:03

Já mám tříleté nestandardní dítě (dg zatím nemáme, je podezření na autismus) a 10ti měsíčního kojence. Ale v době, kdy jsem otěhotněla, byl starší ještě za „zdravého“ a jsme doma (bez kapitalizací, lázní, atd.)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4541
20.4.20 08:11

Já jsem byla tedy v trochu jiné situaci, ale snad nevadí. Máme prostředního syna lehce mimo normu co se týče chování, porozumění, aktivity, soustředění…prostě nekde mezi Autismem, ADHD, ADD…nikdo neví. Se třetím dítětem jsme pořád chtěli čekat do doby, než se dozvíme nějakou konkrétní diagnózu a tím pádem budeme. vedet, co všechno. bude v budoucnu potřeba řešit, jak s ním pracovat, speciální školy apod. Jenže pořád všichni říkali „on je malej, teď diagnózu nedostane, počkejte…“. Tak jsme se dlouze zamysleli nad tím, jakou péči by potřeboval i kdyby měl všechny ty diagnózy a dospělí jsme k závěru, že bychom to zvládli, že nemá cenu tedy dál čekat, protože čím blíž věkové děti budou, tím víc bude společných zájmů, tím dřív se vrátíme do normálu (bez všech těch omezení kvůli mimimu) a tedy tím spíš nám půjde skloubit potřeby všech dětí. No mimino má teď 8 měsíců, syn 3 a půl roku a ze vsech hrůz vyrostl. Pořád není úplně ok, ale máme velkou naději, že do školy půjde snad už jako „normalni“ dítě. A i kdyby ne, až do té školy půjde, mimino bude mít 3 roky a bude ve školce, takže na řešení případných problémů bude čas.

Doporucim tedy zvážit možnosti zlepšení zdravotního stavu syna, jak byste zdelali, kdyby musel do nemocnice A doma by bylo mini mimino, co kdyby potřeboval dovážet do speciální školy,… prostě všechno kol a kolem. Taky bych zvážila dědičnost synova problému. Nemyslím si, že by dvě děti, z nichž jedno není úplně zdravé, byl nějaký nepřekonatelný problém. Ale nepíšeš, co synovi je. Něco jiného je, když má dítě třeba „jen“ to ADHD a dítě, které je ležák, dýchá za něj přístroj apod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4165
20.4.20 08:17

Zalezi co mu je, kdybych mela postižené dite tak, ze by dozivotne potreboval moji pomoc, vse se tocilo kolem nej a vyhlídka na normalni život zadna, tak bych si dalsi dite nikdy neporidila. Pak trpi akorat to druhe dite.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1868
20.4.20 08:31

Je to fakt ruzne. Obcas ale clovek ale proste „potrebuje“ vedet, jake to je mit zdrave dite…do jiste miry to muze kompenzovat vsechny ty strasti s nemocnym…ale je to fakt pripad od pripadu…nekdo ma pocit, ze zrazuje nemocne dite, kdyz si poridi dalsi dite, nekdo je peci o nemocne tak vytizen, ze by objektivne dalsi dite nezvladl…nekdo touzi po dalsim, aby trochu „unikl“ z toho kolotoce a chmurnych myslenek. Taky zalezi na postizeni ditete…tvuj prispevek na me pusobi, ze situace neni nezvladatelna a mozna se do budoucna zcela upravi?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21875
20.4.20 08:47

A nemůže to chvíli počkat? Kam tak pospícháte? Sourozenec pro starší je pěkné, ale sorry, zní to, jako kdyby jste mu chtěli pořídit panenku. Navíc to chce taky brát ohled na případné druhé dítě, aby z toho dětství taky něco mělo a vše se netočilo jen kolem nemocného staršího a ono tam nebylo jen do počtu a jako pomoc sourozenci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.4.20 08:51

Záleží na tom, jak časté jsou hospitalizace a co dítěti je. A samozřejmě jak to zvládáte, jak se může zapojovat tatínek a celkově na vašem postoji.
My máme 2 děti a mladší je často nemocný, ale to až tak, že za sebou máme kombinace, kdy během 3 měsíců měl 2× zápal plic, 2× zánět středního ucha a 3× laryngitidu. Nebo kombinaci, kdy měl zápal plic, zánět ledvin a angínu v průběhu měsíce a kus. Takže i u nás jsou nepravidelné hospitalizace, ale naštěstí nijak časté. Většinou 1-2× za zimu. Máme dlouhodobě doporučené lázně, ale kvůli diagnózám, kdy špatně zvládá cizí prostředí, jsem se zatím neodvážila.
Do toho je lehce nestandardní - dlouho podezření na autismus, nakonec jiné dg.
Původně jsme chtěli 3 děti blízko u sebe. Nakonec jsme se domluvili, že to odložíme, až bud mladší větší a samostatnější, pak jsme čekali, až budu mít něco odpracováno… Kdyby nebyl koronavirus a s tím spojené problémy, tak už jsme mimčo zkoušeli. Kdyby byl první, tak bychom asi do dalšího miminka šli podstatně dřív. U nás sourozenec hodně pomáhá. Třetí dítě beru ale jako nadstandard, když nebude, nic se nestane.

  • Citovat
  • Nahlásit
540
20.4.20 08:57

V okolí mají postiženou holčičku a v zimě se jim narodilo třetí miminko. Myslím, že je to rozhodnutí jen na vás. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.4.20 09:42

Děkuji moc všem za reakce. Nechci tady úplně rozebírat jaké konkrétní potíže dcera má. Jen zmíním, že tyto problémy trvají už více než rok a za tuto dobu jsme se s tím tak nějak „naučili“ žít. Stále ještě neznáme příčinu těchto problémů a je velká pravděpodobnost, že se příčina ani neobjasní. Doktor, který dceru dlouhodobě sleduje nám další dítě nezakázal ani nedoporučil oddálení. Jde hlavně o to, aby byla naše malá pod dozorem a jakmile se začne jevit nějak divně, tak se musí dopravit do nemocnice na kapačku. Předpokládá se, že s rostoucím věkem se situace bude zlepšovat. Dcera je docela šikovná chodí na nočník, umí si hrát i sama, chce se vším pomáhat, ráda se učí nové věci. Jen bojujeme s mluvením. Chtěla bych mít děti věkově při sobě. Navíc beru jako výhodu, že bych byla na mateřské s dalším dítětem a tím pádem bych mohla odložit nástup do školky. Nejde mi o to, abych oddalovala nástup do práce, snažím se pracovat v rámci možností i teď. Partner má práci, kde mu v tomto ohledu vychází hodně vstříc. Spíš mi jde o ten pocit, jaké to je rozhodovat se se kterým ditětem zrovna budu v případě nutnosti. Jestli si pak zpětně nebudu něco vyčítat. Vím, že mě bude potřebovat malý kojenec doma, ale stejně tak budu chtít být s dcerou v nemocnici. Prosím o reakce maminek, které tohle prožívají. Rady od kamarádek se zdravými dětmi mám nespočet.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 07:55

Ahoj ja mam syna od jeho jednoho roku casto v nemocnici ma zdravotni potize a k jim se pridali dalsi jako silne astma tupozrakost hodne spatnou imunitu si lku nam nedoporucili. Nakonec nastoupil do zdravotni tridy.Byl porad nemocny same zapaly plic.Pak se nam konecne povedl druhy syn. Maji od sebe 4 roky a ten druhy syn ma jeste vetsi zdr. obtize nez ten prvni. Za prvni pulrok jsme byli 6× v nemocnici z toho 2* v tezkem stavu na jipce. Ale je to to co nas naplnilo to co tu chybelo je to nase slunicko i kdyz je to obcas tezke zkloubit. Kdyby buh dal brala bych jeste tu holcicku.

  • Citovat
  • Nahlásit
1017
21.4.20 08:01

Když byl syn v nemocnici, tak jsem byla s kojencem doma. V nemocnici byl se synem tatínek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat