Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je pravda ze malicka toho moc v postielke nenaspala, ked ma uz prilis zmahalo vstavat k nej kazde dve hodiny prestahovala som si ju do postele. Ale aj tak bola schopna obcas v postielke spat, aj ked cez den nikdy.
Posledny mesiac ale robi neuveritelny cirkus ked ju dam do postielky. Zacne plakat este kym som nad nu sklonena, ale tak ze sa jej az rucky trasu. Ked ju vyberiem este hodnu chvilu vzlyka a drzi sa ma ako kliest, kazdy pokus polozit ju (zbavit sa jej) znamena novy zachvat placu.
V dobe, ked este postielka bola tolerovanou alternativou, malicka zaspavala o osmej, najneskor o pol deviatej. Teraz robi cirkus minimalne do desiatej aj ked postielku neskusame. Vobec nezalazi na tom, ze ukladam o siedmej.
Netusim kde sa stala chyba (a popravde teraz je to uz asi jedno) ale hlavne netusim ako z toho von. Plus ja som uz unavena a nastvana, a to asi nepomaha ![]()
Bábi Zlopočasná píše:
Je pravda ze malicka toho moc v postielke nenaspala, ked ma uz prilis zmahalo vstavat k nej kazde dve hodiny prestahovala som si ju do postele. Ale aj tak bola schopna obcas v postielke spat, aj ked cez den nikdy.
Posledny mesiac ale robi neuveritelny cirkus ked ju dam do postielky. Zacne plakat este kym som nad nu sklonena, ale tak ze sa jej az rucky trasu. Ked ju vyberiem este hodnu chvilu vzlyka a drzi sa ma ako kliest, kazdy pokus polozit ju (zbavit sa jej) znamena novy zachvat placu.
V dobe, ked este postielka bola tolerovanou alternativou, malicka zaspavala o osmej, najneskor o pol deviatej. Teraz robi cirkus minimalne do desiatej aj ked postielku neskusame. Vobec nezalazi na tom, ze ukladam o siedmej.Netusim kde sa stala chyba (a popravde teraz je to uz asi jedno) ale hlavne netusim ako z toho von. Plus ja som uz unavena a nastvana, a to asi nepomaha
Přesně tohle dělala moje první dcera. Nastěhovala jsem si jí do postele, protože jsem už psychicky nezvládala vstávat celou noc po deseti minutách a ,,domlouvat,, jí aby hajala…
Spala s námi do pěti let, než se jí narodila sestřička. ![]()
My tohle měli taky,ale já ani manžel nejsme zastáncem tahání dětí do postele,tak jsme kluka asi dva dny nechali,trošku se povztekal,sice to bylo hrozný pro moje nervy ale pomohlo to.Od tý doby byl klid ![]()
Myslim, ze mas na vyber ze dvou moznosti ![]()
Bud polozis do postylky, budes u ni a proste pretrpis ten histericky zachvat (pokud je to fakt az tak), my si prosli necim podobnym, akorat ja jsem vydrzela uz od malicka a zase tak strasne to nebylo. Casem si mala zvykne a bude spinkat sama.
A nebo (a ja osobne bych v tomto stadiu asi udelala toto) ji nechas spat s vami - neboj do osmnacti tam nebude, a postylku nechas zcela na ni. Muzes tomu pomoct napr. sundanim bocnice a prirazenim ke sve posteli…
Nase mala spi v postylce, ale kdyby chtela k nam, asi by mi to az tak nevadilo…
uzivej si, ze chce spinkat s tebou a ze te potrebuje, potom bude spat nekde jinde a tobe bude smutno ![]()
Neprobíhá u ní separační úzkost? To by podle mě byli všechny vyřvávací metody jen přiléváním oleje do ohně. Mě v tomto věku usínalo dítě u prsa v naší posteli. Kupodivu to na něm nenechalo žádné následky a když byl připravený, tak zvládnul usnout sám a v postýlce. V 10m už spal celou noc, ve svém pokoji, ve své postýlce a kupodivu jsem ho ani kvůli tomu nemusela nechat řvát…
Gladys píše:
Neprobíhá u ní separační úzkost? To by podle mě byli všechny vyřvávací metody jen přiléváním oleje do ohně. Mě v tomto věku usínalo dítě u prsa v naší posteli. Kupodivu to na něm nenechalo žádné následky a když byl připravený, tak zvládnul usnout sám a v postýlce. V 10m už spal celou noc, ve svém pokoji, ve své postýlce a kupodivu jsem ho ani kvůli tomu nemusela nechat řvát…
Nad tym som tiez rozmyslala, ale „chcem len mamu“ u nej uz aj skoncilo, aj ked po vybrati z postielky chce len mna. Na novych ludi si zvyka o 10 minut a hned na nejaku mamu zabudne, problem je len ked z kocika na nikoho nedovidi.
Ja by to nehrotila, ale budeme trochu cestovat a v postielke to pre nu bude bezpecnejsie ![]()
Ahoj pokud vám to nevadí a máte širokou postel, tak proč ne. Je to častější, než byste se divila. Jen se lidi k tomu nechtějí přiznat. Náš syn spí s námi od malička. Teď má 3.5 roku. Začalo to tím, že jsem byla líná vstávat v noci ke kojení. Mě to přijde naprosto přirozené, že mláďátka chtějí být u maminky.
Do postýlky se V BDĚLÝM stavu nenechá dát ještě ani v 17m
Okamžitě vyskočí na zadní, hysterák a pyscho.
Večer uspávám na klíně
nebo v naší posteli - že si lehnu já nebo táta s nim a pak ho polospícího dáme do postýlky - to neprostestuje. V noci tam je spokojenej.
Ráno se probudí brzo a berem si ho k nám do postele, kde ho ještě „zalehnu“
a pospinkává (jinak je schopnej od půl šestý ráno zpívat, vyvolávat, hopsat v posteli a u toho se fakt spát nedá, protže už občas umí „zahlásit“ a my se dušeně tlemíme do polštáře (páč jakmile zpozoruje náš pohyb a že už nespíme, tak vyřvává a dožaduje se naší účasti). Tak proto ho ještě občas musíme po ránu zalehnout.
Denní spánek provozuje v mojí posteli (občas se s nim natahnu i já) nebo v pokojíku na válendě. Do postýlky se nenechá ani položit a místo 2hod spaní by to bylo 2hod kvílení a pak nevyspalý unavený vystresovaný batole ![]()
Vím, že jsem si to podělala už dávno, kdy jsem ho ještě jako malý miminko měla estivillem naučit na usínání v postýlce, ale nijak si to už nevyčítám ani se to nesnažim dneska dohánět a řešit. Stejně půjde za chvíli do velký postele do pokojíčku, tak proč ho teď deptat nějakou drezůrou na postýlku a pak ho znovu přeučovat na velkou postel.
Rampepurno, já si nemyslím, že jsi to podělala ![]()
Bábi, jenže cestovní postýlka je stejně jiná postýlka… Některým dětem to neva, ale syn v 1,5r, kdy doma v pohodě usínal ve své, tak v cestovní neusnul, ječel a nakonec nám skákal v posteli po hlavách a ječel, protože neuměl usnout v posteli s náma
Od té doby se bojím s ním někam jet
Bezpečnost se dá vždycky zajistit třeba cestovní zábranou na postel, v hotelu či penzionu se dá k posteli přistavit křeslo, zkrátka bezpečnost lze zajistit