Neodbytný 3,5letý

Anonymní
14.3.20 14:07

Neodbytný 3,5letý

Mám 3,5letého syna, nechodí ještě do školky, protože jsem doma ještě s mladším dítětem. Jsem zvyklá se dětem na můj vkus celkem hodně věnovat. Brala jsem to tak, že mu zatím život v rodině dá víc než školka, když je ta možnost. Nicméně už toho mám plné zuby. To jsou všechny děti takové nebo dělám někde chybu já? Od rána do noci ho mám neustále pověšeného na nohavici a „mami, mami, mami, mami - dívej, pojď se mnou, tohle delej, tamto delej…“. Chodíme na dlouhé trasy ven, občas výlet nebo herna, vyrábíme, samozřejmě máme plno Lega, kostek, dřevěnou prolézačku, hry, vlaky apod. Ale za jeho život jsem zažila dohromady tak hodinu, kdy by si něco vytáhl a prostě hrál. Neustále jenom vzpouzí, vším mlátí, roztahuje, neumí dojít ani do vedlejší místnosti, aniž by mi 60× neřekl pojď se mnou. Myslím, že je vyřáděný dost, nenudí se, ale za 3,5 roku neumí ani vteřinu počkat. :zed: Už jsem na něj dost ostrá, pokud začne takhle vynucovat pozornost, prostě mu řeknu, že se mu věnuji celé dny a nehodlám mu dělat nonstop program, ať se zabaví sám, jiné děti taky nemají maminku celé dny za zadkem. S jinýma dětma taky pořád otravuje u mě, ony totiž nedělají to co chce on, tak ho to brzo přestane bavit. Nedejbože, když se s někým začnu bavit já, šíleně vynucuje pozornost. Je celkem vyspělý ve vývoji, mluví bravurně, ale tuhle oblast vůbec nedokáže pochopit, že má počkat nebo se chovat slušně, že maminka má taky právo na jiné věci než jen skákat kolem něj. Nevím jak na něj, od září jde samozřejmě do školky, ale podle mě bude pak o mou pozornost bojovat ještě o to víc, už to nezvládám. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
18911
14.3.20 14:10

A on nemá tatínka?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.3.20 14:14

Každé dítě má tatínka. :mrgreen: Ale jo, má. Tatínek se vrací domů v 8 večer. Občas se něčeho s námi zúčastní o víkendu. Zatím moc není jak to změnit. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
8999
14.3.20 14:15

To je odvrácená mince toho věnování se. Znám to u starší dcery plus teda to, že má mladšího sourozence, takže žádá pozornost. U nás se to zlepšilo školkou a taky, že už jsi později s bráchou vyhrála. Teď jí bude 7 a stejně má občas chvíle, kdy prostě nepočká a hysterci. Vysvetluju, občas zařvu a nechávám průběžně všechny tři děti čekat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.3.20 14:19

@Ariadne jo, to je přesný, on začne hysterčit, když má třeba počkat než si umyju ruce - v tu chvíli ale vidím rudě a úplně mi to bere chuť se mu ještě někdy věnovat. :cert:

  • Citovat
  • Nahlásit
18911
14.3.20 14:23

Tak mu musíš horem dolem klidně opakovat, že počká. Jak to děláš, když potřebuješ zaopatřit mladší dítě?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1366
14.3.20 14:25

Mám tříleťáka doma taky a totéž. A to je mladší. Ale taky si sama nepohraje. Zrovna jsme si před pár dny říkali s chlapem, že starší taky měla období, kdy „nutně potřebovala“ někoho, aby jí přihrával. Tohle je věc, kterou se IMHO musí naučit, ale je to často na palici.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.3.20 14:29

@divine woman Poslouchám u toho „mamí, máámíí, už pojď.“ :pocitac: Případně využívám nějaké časově skuliny, kdy starší třeba dojídá nebo se vyzouvá sám apod. Čekala jsem, že se to právě sourozencem časem otupí. Za 2 roky společného žití stále neotupilo, asi čekám marně. :zed:

  • Citovat
  • Nahlásit
2517
14.3.20 14:42

Hele já mám dva mamánky, mladší byl extra závislák. Teď mají 3,5 a 2 a také se dožadují mojí asistence. Ale oba začali ve dvou letech chodit do školky a je vidět, že jim to pomohlo, obzvlášť to teď pozoruji u mladšího. Jinak starší je jak kolovrátek, mami pojď mami mami, ale nedám se. Už je dost rozumný, aby pochopil, že nejprve něco musím udělat. Prostě musíš být důsledná a opakovat, teď jdu zapnout myčku a pračku, pak přijdu. Uvidíš, že se to časem zlepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
643
14.3.20 14:54

Dcera je podobné akční, mám děti 2 roky od sebe, po roce mladšího už hodně komunikovali a řádili spolu. Ale úplně tě chápu, do té doby vyžadovali oba neustále moji interakci, už jsem toho měla plně zuby… Pak si hodně vyhráli, měli jsme doma odrazedlo, skákací míč a koně atd., dělali blbinky a mě nepotřebovali. Nicméně jsem často a hodně četla (to mají oba rádi a jsou ticho), hodně jsme hráli hru V kostce (obrázky od 4 let, to starší byla potichu, soustředila se), hodně jsme hráli na schovku (taky byla potichu) a na školu (tělocvik - dávala jsem pokyny, různé úkoly, zpěv, čtení, malování) - u toho prostě byl klid, dítě bylo zábavné a mě to nebralo tolik energii, hodně jsme i pekli (mladší v manduce, starší pomáhala). Taky doporučuji průběžně přestávky (děti před TV na chvilku) a ty si dej 10 minut v jiné místnosti a načerpej to ticho a sílu na pokračování). :mrgreen: :kytka: Choďte hodně ven, do kolektivu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat