Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Máme tři po 3 letech a je to super, úplně akorát
po dalších 4 letech jsem se nechala ukecat do čtvrtého a na ultrazvuku se ukázala dvojčata
ale zatím to vypadá špatně, to je ale zas jiný příběh
jen jsem chtěla říct, že i v tom co teď prožívám, bych dvojčátka brala jako dar a že to tak prostě má/mělo být. A že by to byl sakra zahul ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, někdo kdo řešil neplánované třetí dítě? Jak a podle čeho jste se nakonec rozhodli pro nechání si miminka nebo interrupci? Litovali jste nakonec svého rozhodnutí ať bylo jakékoli? A ti co mají krásné 3 děti - jak se to celkově dá zvládnout? Děkuji za vaše komentáře - prosím jen ti, kteří v této situaci byli, ne ti kteří chtějí jen kritizovatPříspěvek upraven 13.02.23 v 00:06
Asi takhlle: potřebuješ. mit všechno plánované? ![]()
Neplánované 3 dítě v mých 35.letech. Vzhledem k tomu, že jsme nepoužívali žádnou antikoncepci a spoléhali jen na přerušovanou soulož, byla to jen otázka času. O potratu jsme uvažovali jen v případě postižení plodu, jinak nebyl důvod, finančně jsme zajištění, vlastní bydlení. Malá je úžasná, už jí jsou 3.roky a zase v rodině zažíváme tu roztomilost, protože všechny děti už jsou pubertáci.
A co se týká ochrany, tak ted už spoléháme raději na kondomy.3 děti nám bohatě stačí.
@Anonymní píše:
To mě moc mrzí, úplně cítím to trápení, naše mateřské srdce prostě už stihne milovat, i když rozum je třeba o dost hlasitější, ale nejsi v tom sama, bohužel, právě konkrétně hodně 3. potomků skončilo právě takto, třeba můj manžel je vlastně na světě právě proto, že před ním jeho maminka podstoupila potrat, právě v rámci nechtěného 3.ho těhotenství..I moje maminka podstoupila potrat s 3. těhotenstvím, ale zůstali jsme jen 2 a je pravda, že já to jako dítě nevěděla, ale dalšího sourozence si vždy přála, jako by tam někdo chyběl…
To máte pravdu :/ já už ho milovala, akorát jsem si to nepřipouštěla.. popravdě mě ta myšlenka také napadla, abych zalepila bolavé srdce, ale nevím jestli by to pak nebylo ještě horší..a hlavně udělala jsem to z mnoha důvodu a teď kdybych otěhotněla znovu, tak tamto dítě by v tom případě umřelo zbytečně
potřebuju jít nejdřív po rodičáku do práce, sehnat větší bydlení atd.. a možná za pár let když se poštěstí tak bych do toho šla.. ale zase si říkám jestli pak nebude moc velký věkový rozdíl mezi tím posledním
teď jsou dětem 4,5 a 1,5
@Anonymní píše:
To máte pravdu :/ já už ho milovala, akorát jsem si to nepřipouštěla.. popravdě mě ta myšlenka také napadla, abych zalepila bolavé srdce, ale nevím jestli by to pak nebylo ještě horší..a hlavně udělala jsem to z mnoha důvodu a teď kdybych otěhotněla znovu, tak tamto dítě by v tom případě umřelo zbytečněpotřebuju jít nejdřív po rodičáku do práce, sehnat větší bydlení atd.. a možná za pár let když se poštěstí tak bych do toho šla.. ale zase si říkám jestli pak nebude moc velký věkový rozdíl mezi tím posledním
teď jsou dětem 4,5 a 1,5
No, pravě, také si nemyslím, že (by) to byl celkově dobrý nápad - zalepit to novým těhotenstvím, však to ani nejde, člověk to nevrátí, možná díky starostem má pak jen méně času se něčím takovým vůbec zabývat. Tchyně vyprávěla, jak to brzké těhotenství po potratu měla vůbec problém udržet a nakonec porodila i předčasně (ale tehdy to byl asi i o dost větší zásah do těla). Většího věkového rozdílu mezi dětmi bych se ale vůbec nebála, třeba se poštěstí ![]()
Dobrý den, prosím o radu či názor. Mam doma dvě děti 12 a 8 let. Ted se nam neplánované stalo ze jsem otěhotněla. O třetím jsme nikdy neuvazovali protože s druhým bylo strašně komplikaci, jak mých zdravotních, musela jsem po porodu na tří operace, v těhotenství jsem byla dva měsíce udržovaná na kapačkách a pak se narodila malá, v vývojovou vadou, musela na operaci mozku, pak oči a šílený maraton po doktorech, který vlastně do teď i kdyz už je v pořádku naštěstí neskončil… mlátí se to ve mě, prostorově a finančně by se to nějak udělalo ale ten strach z toho ze bych něco podobného prožila znova je šílený… uvažuji nad interrupci, i když jsem vždy byla proti ní, ale i nad ponecháním…vubec netuším či delat… vim ze mi v tom nikdo nepomůže ale treba názory pomůžou???
jeste bych mela dodat ze na peci o deti jsem byla téměř sama, partner je hodne pracovně vytíženy a hlídání bylo jen babička které uz je 80 let…
@Ivankaaa89 píše: Více
Dobrý večer, já bych si ho nechala, pokud máte finance a prostory. To že s druhým to nebylo jednoduché, neznamená že to bude i teď.. každé těhotenství je jiné a kdyžtak je ve 12tt screening, který odhalí vrozené vady. Pokud vám jde jen o tohle. A co na to říká manžel? ![]()
**** @Veronika543
To ja vim ze je screening, jenže s malou byl taky, byla jsem i na genetice dvakrát na vyšetření, závěr byl vždy v pořádku a pak se narodila s vývojovou vadou mozku. K tomu mě chytil žlučník, udělala se mi kýla, takže po porodu mě čekali další dvě operace… nebylo to jednoduché, proto se toho strašně bojím…
Manžel je na tom úplně stejně jako já…boji se že se zase něco stane…
@Ivankaaa89 chápu Vás :/ na vašem místě bych si promluvila s gynekologem, jaká je šance, že by se to opakovalo. A podle toho se rozhodla. Držím palce, ať se rozhodnete jakkoliv ![]()
@Veronika543
No jdu tam v pondělí a musím se nějak rozhodnout, samozřejmě se ho ještě zeptám…mam strach i z toho ze mi při operaci pupeční kýly museli dát nějakou síťku, neb jim to nešlo sešit, zda by to případně i vydržela…vím ze pokud půjdu na interuoci tak to ponesu těžce ale pokud si to nechám a něco se stane tak si to budu taky vyčítat… štve mě ze jsme se do těhle situace vůbec dostali…
@Ivankaaa89 jo,tohle rozhodování je nejtěžší v životě 😩 moc dobře to znám
a vy kort, když máte tu špatnou zkušenost ![]()
@Ivankaaa89 A jak jste na tom s věkem? Dokážeš si představit starat se teď zase o malé miminko? Chápu, že je to velice těžké rozhodování, ale strachem bych se ovládat nenechala, zvážila bych racionálně všechna pro a proti, probrala to v klidu s manželem a následně s lékařem.
No je mi 36. A predstavit si to sice dokážu ale uz to neni takové jako prvních dvou… no v pondělí to jeste proberu s doktorem a nějak se musim rozhodnout…
Tak pokud dítě nechceš a jste s tím za jedno s manželem, tak udělám takové kroky, abych to dítě neměla.
Tak asi ten strach nebude tak šílený, když jsi těhotná.
Pokud to není ok po zdravotní stránce, tak bych to komunikovala s lékařem a pak tedy asi není co řešit.
Jinak mám specifické dítě a další jsem si pořídila až ve chvíli, kdy jsme na to byli znova připraveni. No má velmi podobnou diagnózu, jen v jiném provedení. Nedá se to dg v těhotenství.
Znova už do toho nejdu, proto jsme se pojistili na 99% a i tak používáme dvojí ochranu, pro jistotu.
To mě moc mrzí, úplně cítím to trápení, naše mateřské srdce prostě už stihne milovat, i když rozum je třeba o dost hlasitější, ale nejsi v tom sama, bohužel, právě konkrétně hodně 3. potomků skončilo právě takto, třeba můj manžel je vlastně na světě právě proto, že před ním jeho maminka podstoupila potrat, právě v rámci nechtěného 3.ho těhotenství..I moje maminka podstoupila potrat s 3. těhotenstvím, ale zůstali jsme jen 2 a je pravda, že já to jako dítě nevěděla, ale dalšího sourozence si vždy přála, jako by tam někdo chyběl…