Nepřizpůsobivé kolegyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Tak po 2,5 letech se jich chodit na něco ptát, to by jsi už fakt měla všechno vědět. Jinak čerpání dovolené a další věci res s vaším nadřízeným. Ten je jediný, který vás může rozsoudit a nějak rozhodnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A vy tam nemáte nějakého šéfa laborky? Tu dovolenou bych řešila s ním.
- Citovat
- Upravit
Tak jestli se chodíš 2× denně na něco ptát, tak se divím, že se tam ještě pracuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych chtěl slyšet i názor druhé strany. Protože to nebude všechno tak horké jak ty říkáš. Něco mi na tom nevoní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Cenarius
Bohužel jedna z nich je vedoucí. Jakože po 2,5 letech nemůže nastat situace, kdy nebudu vědět? To snad ne. Já se tedy ke všem chovám aspoň slušně.
- Citovat
- Upravit
@Zumpa píše:
Tak jestli se chodíš 2× denně na něco ptát, tak se divím, že se tam ještě pracuješ.
A něco takového jsem snad psala? Jednou za čas přijde nějaký špek, kde si nejsem jistá, to je tak špatné se zeptat někoho, kdo tam dělá 20 let a mohl by vědět, než udělat nějakou blbou chybu?
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Nevím jestli se potřebuji vypovídat nebo poradit..
Pracuji přes 2,5 roku v nemocnici jako laborantka. Práce jako taková mě baví, ale jsem úplně nešťastná ze svých kolegyň. Pracuji na zkrácený úvazek od 6:30 - 14:00 kvůli malým dětem a zhruba 2× do roka musím bohužel na očr. Snažím se to pytlíkovat všemožně s manželem a babičkama (obě bydlí bohužel daleko), ale synové jsou často nemocní, takže zhruba 2× za ten rok na očr musím. Ale to mi zase nepřijde tak hrozné, tak to srovnám s mou kamarádkou, která od září do prosince odpracovala 20 dní 🤷♀️ ale dávají mi to všechno sežrat. Když něco nevím a přijdu se slušně zeptat na radu, tak mi odseknou, že už to mám dávno vědět. Dovolenou si musím dávat jen podle nich, žádná domluva, že bych o vánocích nebo jarních prázdninách taky chtěla aspoň 2 dny volna a být s dětmi. Když jsem se slušně ozvala, tak mi řekly, že mám smůlu, že tam jsou dýl a tak si vybírají první a začali se po mě vozit ještě víc. Jsem z toho zoufalá, protože jsem si tu školu dodělávala ve 23 letech a ve městě je to jediná laboratoř, ale v tomto prostředí se prostě nedá být. Už skoro každý den tam brečím a bolí me žaludek.
Přitom se fakt snažím dělat co můžu, pomáhat a nechybět.
Jdi jinam a najdi si lepší kolektiv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A nemůže to být tím, tě máš vyšší a lepší vzdělání? Podobně to měla kamarádka. Z laborky byla jediná s Mgr. Ty starší ji to dávaly dost najevo. Bály se o pozici. S fleku jim modla velet . Dovolenou má na starosti vedoucí, ne nějaká kolegyně od vedle. On s ní může hýbat ne vy! Dělej si svou práci a nekoukej na ostatní. Komunikuje jen když to bude pracovně nutné.
- Citovat
- Upravit
@Cenarius píše:
Tak po 2,5 letech se jich chodit na něco ptát, to by jsi už fakt měla všechno vědět. Jinak čerpání dovolené a další věci res s vaším nadřízeným. Ten je jediný, který vás může rozsoudit a nějak rozhodnout.
Nikdo neví všechno a mělo by to v kolektivu vždy fungovat na principu vzájemné spolupráce, protože to je ku prospěchu firmy, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Laborantky hledaji vsude. Obeslala bych okolni firmy s zivotopisem.
Vedouci ti ma normalne odpovedet na dotaz, invektivy at si necha, kdyz se ji nelibi styl prace, ma to resit. Neni dobra manazerka, zbytecne tam pracovat, nema to reseni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@Cenarius
Bohužel jedna z nich je vedoucí. Jakože po 2,5 letech nemůže nastat situace, kdy nebudu vědět? To snad ne. Já se tedy ke všem chovám aspoň slušně.
Tak to máš v tom případě dost blbý. Já bych si hledal jiný místo, tady s tím nehnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ZuzaM píše:
Nikdo neví všechno a mělo by to v kolektivu vždy fungovat na principu vzájemné spolupráce, protože to je ku prospěchu firmy, ne?
To si taky myslím. Dělala jsem v laborce 2 roky a kolektiv je dost specifickej, já měla kolegyně sice fajn, normálně jsme se ptaly jedna druhý, když někdo něco nevěděl. Ale v jiných odděleních takový štěstí neměly. Já šla pryč, byla tam toxická atmosféra napříč firmou. Nemůžeš jít na jiný oddělení aspon?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
A nemůže to být tím, tě máš vyšší a lepší vzdělání? Podobně to měla kamarádka. Z laborky byla jediná s Mgr. Ty starší ji to dávaly dost najevo. Bály se o pozici. S fleku jim modla velet
No vedoucí je jedna z těch kolegyň. Dělá normálně stejnou práci, ale má k tomu nějaké činnosti navíc + je ve vyšší třídě. Jinak tam je normálně s námi.
S tím vzděláním nevím no, jako možné to je, ale nikdy jsem se nad nikým nepovyšovala, naopak se chtěla učit od zkušenějších. V takovém případě tedy ani nevím, co bych měla dělat
- Citovat
- Upravit
Nemarnit čas a hledej práci jinde. Bossing a pocit nadřazenosti je v daném člověku. S tím prostě nehneš.
Když někdo takový je. Tak takový zůstane. Pokud se tak sejde kolektiv. Potěš koště.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nevím jestli se potřebuji vypovídat nebo poradit..
Pracuji přes 2,5 roku v nemocnici jako laborantka. Práce jako taková mě baví, ale jsem úplně nešťastná ze svých kolegyň. Pracuji na zkrácený úvazek od 6:30 - 14:00 kvůli malým dětem a zhruba 2× do roka musím bohužel na očr. Snažím se to pytlíkovat všemožně s manželem a babičkama (obě bydlí bohužel daleko), ale synové jsou často nemocní, takže zhruba 2× za ten rok na očr musím. Ale to mi zase nepřijde tak hrozné, tak to srovnám s mou kamarádkou, která od září do prosince odpracovala 20 dní 🤷♀️ ale dávají mi to všechno sežrat. Když něco nevím a přijdu se slušně zeptat na radu, tak mi odseknou, že už to mám dávno vědět. Dovolenou si musím dávat jen podle nich, žádná domluva, že bych o vánocích nebo jarních prázdninách taky chtěla aspoň 2 dny volna a být s dětmi. Když jsem se slušně ozvala, tak mi řekly, že mám smůlu, že tam jsou dýl a tak si vybírají první a začali se po mě vozit ještě víc. Jsem z toho zoufalá, protože jsem si tu školu dodělávala ve 23 letech a ve městě je to jediná laboratoř, ale v tomto prostředí se prostě nedá být. Už skoro každý den tam brečím a bolí me žaludek.
Přitom se fakt snažím dělat co můžu, pomáhat a nechybět.