Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@TroisChéris Jo kávu mi taky zakazovali a nedokázali pochopit, že na nízký tlak potřebuju aspoň jedno slabé. Jo vím, že se můžu spolehnout na rodinu, ale už jsem se s něma domluvila že rady jen na požádání, taky jim to už asi nestojí za to
připadám si jak vosí hnízdo, stačí píchnout a letí všechno ven ![]()
Jak to tak čtu, tak někteří lidi jsou fakt prdlí
„jestli už konečně zvracíš?“ A proč bys měla? Měli by ti přát pohodové těhotenství, ne? No nechápu
Jinak přeju příjemný zbytek těhotenství.
Užívej si to! ![]()
@TroisChéris zdá se mi to, nebo se mladé matky snaží každý shazovat?
A narážky na postavu nechápu vůbec. Kašli na ně na všechny, lehce se mi to říká.. ale na co by sis znepříjemňovala život kvůli blbým pindům? ![]()
A jinak, se synem lítám po výletech atd. od loňského jara, poprvé spal mimo domov asi ve 4 měsících, v 9 už s náma spal na keltském festivalu ve stanu. S dítětem můžeš co chceš, jen to chce trochu plánování a překonat ten pocit, že život s dítětem skončil, to je totiž KRAVINA! ![]()
Ještě mi vysvětlete proč si nemůžu objednat kočár před porodem?? Prý si mám půjčit sedačku (nemám v okolí žádnou maminu od které bych si půjčila) a kočár objednat po porodu
![]()
Klare: taky se držím hesla, že dítětem život začíná ![]()
@Deninina že by pověry?? Přinese ti to smůlu?
Klid, neznám žádnou holčinu v mém okolí, co by kupovala kočár až po porodu
Kolegyně si ho kupovala už ve 4. měsíci ![]()
@jenny.fields píše:
@TroisChéris TAk myslím, že z tebe musí být okolí docela vykulené, to myslím v dobrém. Budeš mít dvě děti s rozestupem 11 měsíců (taky jsme tak s bratrem) a je ti 21. To člověka minimálně překvapí. Ale měl by spíš smeknout a odpustit si průpovídky. Doufám, že k tomu ještě nevypadáš na 15, to už by někteří nemuseli psychicky vydržet.
Fandím ti![]()
![]()
![]()
Děkuju
No já se zas jak hrdinka necítím, ale vždycky jsem chtěla mít děti brzo, navíc můj bratr je o 14 měsíců mladší než já a dětství jsme prožili jako dvojčata, což bylo super a chtěla jsem, aby si byly i naše děti blízké
Na 15 teda ale nevypadám, momentálně mám obličej jak kuličku a z mých 58 kg před prvním těhotenství jsem teď na 75 kg a vypadám spíš děsivě
Aspoň pro sebe v zrcadle.. Ale okolí mi to rádo vždycky připomene ![]()
@Manaja píše:
Jak to tak čtu, tak někteří lidi jsou fakt prdlí„jestli už konečně zvracíš?“ A proč bys měla? Měli by ti přát pohodové těhotenství, ne? No nechápu
Jinak přeju příjemný zbytek těhotenství.
Užívej si to!
@TroisChéris zdá se mi to, nebo se mladé matky snaží každý shazovat?
A narážky na postavu nechápu vůbec. Kašli na ně na všechny, lehce se mi to říká.. ale na co by sis znepříjemňovala život kvůli blbým pindům?
Jojo, taky se mi zdá, že každý má potřebu navážet se do mladých mamin… Třicetiletá by těch narážek na postavu a malý věk. rozdíl mezi dětmi slyšela asi míň, protože to už je dospělá ženská a té se neříká všechno na plno.. S dvacetiletou každý mluví jak učitel se školačkou ![]()
@Deninina píše:
@TroisChéris Jo kávu mi taky zakazovali a nedokázali pochopit, že na nízký tlak potřebuju aspoň jedno slabé. Jo vím, že se můžu spolehnout na rodinu, ale už jsem se s něma domluvila že rady jen na požádání, taky jim to už asi nestojí za topřipadám si jak vosí hnízdo, stačí píchnout a letí všechno ven
Přesně
Vosí hnízdo! Bohužel to ze mě jde až doma, nebo někde s přítelem, protože ten mi rozumí… POKAŽDÉ si říkám, že tentokrát už fakt neodpovím, ohradím se proti blbým kecům, nebudu to brát s humorem, protože jsem si všimla, že když reaguju s úsměvem a v klidu, je to jak kdybych všem dávala svolení k tomu, aby se do mě obuli ještě víc a při každé příležitosti.. No a jak to dopadá? Pokaždé stejně, protože nechci dělat dusno a být za hysterku..
Je to boj no..
@TroisChéris No většinou jsem opravdu navenek v klidu, maximálně kamenná tvář, protože s úsměvem to už opravdu nejde, ale když přijdu domů, tak se kolikrát musím vybrečet nad tou blbostí co je kolem mě
já se před otěhotněním pohybovala na 72 kilech s výškou 172 cm, nepřipadala jsem si tlustá ale spokojená jsem nebyla. otěhotněla jsem a zhubla na 65 tak všichni tvrdili, že držím dietu a teď mám 74 podle posledního vážení v poradně a zatím všechno v břichu a už jsou narážky že nesmím sladké že mám velké břicho ať tolik nejím, přitom rifle mám pořád stejné, člověk si asi nevybere. Ale na váhu jsem dost alergická, protože v 16 jsem z antikoncepce přibrala během roku 20kg, strie jak po porodu, nikdy jsem to neshodila, jen jsem přestala brát tabletky a váha se ustálila. Smířila jsem se s tím, že už nebudu nikdy tak hubená, ale ty narážky mě fakt ničí.
@Manaja Na pověry nevěřím, dokonce jsem přistoupila, že kočár si vyzvedneme až téměř před porodem, ale stejně je to špatně ![]()
@Deninina I to je špatně?
Očividně se jim nedá zavděčit, tak se na ně vybodni
Normálně si dělej věci po svém, jak je cítíš ty. Možná pak ustanou i ty kecy okolo, když všichni uvidí, že je máš někde.
@Deninina Nojo, ona si každá ženská musí dokazovat, že ikdyž v těhotenství kdysi taky přibrala třeba 20, 25 kilo, že na tom zdaleka nebyla tak blbě jako ty…
Aspoň teda na mě to tak působí… Nejvíc otázek na váhu totiž mají právě ty tlustý, zakomplexovaný, který i po dvaceti letech od porodu tvrdí, „že jim to zůstalo po porodu a ne a ne se toho zbavit“ Dobrá výmluva
A taky si říkám, že už většina ženských zapomněla, jak vypadala, když byla těhotná… Protože věčný průpovídky typu „takový břicho jsem měla, když jsem šla rodit“, mě o tom přesvědčují ![]()
Kočár jsem chtěla mít doma před porodem, což by se taky uskutečnilo nebýt toho, že obchod, kde jsme si ho objednávali, byl plný volů a nakonec jsme si museli půjčovat autosedačku, abysme mohli jet z porodnice domů
Kočár jsme měli až 3. den po návratu domů, ikdyž jsme ho měli mít asi 3 týdny před porodem..
@Deninina píše:
Ještě mi vysvětlete proč si nemůžu objednat kočár před porodem?? Prý si mám půjčit sedačku (nemám v okolí žádnou maminu od které bych si půjčila) a kočár objednat po porodu![]()
Povera. Ale aj tak sme si nechali poslat kocik k svokrovcom a do domu mi siel az po porode. A to iste s korbickou pre druhu
Aby sa narodilo zdrave ![]()
@Deninina mám to podobné. Sice mě to nevytáčí k slzám, protože umím debilní kecy úspěšně vytěsnit a myslet si něco o pr…li, ale slýchávám stále to, jak strašný to bude, až se mi prcek narodí (jsem 15.tt), jak se nevyspím, jak mám spát dokud můžu..bla..bla..bla… Když si plánuju home office (1/4úvazek u mého současného zaměstnavatele), tak buď všichni kroutí hlavou, nebo mi rovnou řeknou, že se to nedá zvládnout. Ano, připouštím, že to možná nepůjde (dokonce myslím spíš, že se mě to nebude naplňovat tak, jako normálně v práci a že s tím praštím..) - ale proč to hned odsoudit, když jsem to ještě nezkusila?
Teď jsem si koupila dovolenou u moře. První reakce všech, že jsem nezodpovědná, že se potáhnu k moři, co kdyby se něco stalo…atd. Druhá reakce: i když vlastně jeď, potom dlouho nepojedeš…Bych ![]()
S tou dovčou - miluju cestování je to můj hlavní koníček a tohle na mě působí jak červený hadr na býka. Vím, že už to nebude stejné, ale nevidím důvod proč by se ze mě měla stát domácí slepice.
@marg V 15tt to máš ještě málo naposloucháno na slzy
ale obdivuju tě s tou prací, že máš možnost a hlavně chuť to aspoň zkusit. Nejhorší je, že naše společnost je takhle nastavena. Jsi těhotná/matka tak nemáš nárok cokoliv plánovat a užívat si. Doufám, že je to jen lenost a neschopnost většiny matek a že tak nakonec taky nedopadnu, ale určitě nikdy nebudu mít rady typu, tohle nesmíš a tohle musíš. Nestarám se o ostatní a očekávám to i od druhých, bohužel se to nedaří, každopádně, když chce někdo vědět můj názor tak mu ho sdělím, jinak vím, že je zbytečné se namáhat. Jinak závidím tu dovolenou, já bych chtěla taky, ale teď kvůli práci a celkové situaci to nejde a v červnu/červenci bych už měla strach, když mám termín na 12.8 a riziko předčasného porodu ![]()
@Deninina mě to vyšlo fajn, jedu v červnu a budu ve 21.tt, takže to snad ještě nebude tak strašný. Později bych už taky nejela.
I slzy už byly
Najednou na mě skočila nějaká depka, trvala naštěstí jen den. Brečela jsem, že mi končí život, že už to nikdy nebude takový jako dřív, že nechci být finančně závislá na partnerovi..(Mimčo je plánované, chtěné a je mi 28, takže hormony
)
Moc se na prcka těším a jsem hrozně vděčná osudu, že se nám poved na první pokus, ale mateřství nikdy nebyla moje životní meta, nějaký cíl, za kterým bych šla. Nejsem moc mateřský typ a s dětmi jsem to nikdy neuměla, proto mám obavy, jaké to bude dál a ty řeči, o kterých si píšeme, mi na klidu moc nepřidají.