Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Nachystej si na ty prezentace hlavně vodu na pití, ať se můžeš občas napít, při nervozitě hodně vysychá v krku. Zkus se dívat lehce nad ty lidi, ne do očí, ale na jejich čela, vypadá to jakože koukáš na ně, ale zároveň tě nerozhodí jejich pohledy. Asi je to o cviku, myslím, že po pár prezentacích si už budeš sebou jistá
. Mě vždy při prezentacích před lidmi uklidňovalo, že jsem si byla jistá tím, co jim říkám, že v prezentaci nemám chybu, že ty lidi něco zajímá a já jím to můžu vysvětlit.
Podle mne je nejdůležitější být opravdu velmi dobře připraven. Kolegyně se proto učila veškerý text nazpaměť. Já to úplně nedělám, protože bych se bála, aby mi to zautomatizování nezpůsobilo tzv. okno. Ale chystám si, jak začnu nový slide. Mluvím spatra. Slide hodně pomáhá, když je dobře připravený.
30 lidí není zas tak moc. Když jsem začínala s prezentováním, bylo to na soutěžích, a já si to v hlavě postavila tak, že se jdu podělit o něco velice zajímavého, pro druhé obohacujícího. Je to skvělý přístup, protože dá prezentaci přátelský nádech, což posluchači velice ocení. A prezentujícímu ulehčí.
Já ti neporadím, protože něco prezentovat před 30 lidmi bych nezvládla. Myslím, že ani před 10. Ale chci ti říct, že tě chápu. Jedeš tam sama nebo s někým známým? Mně mezi cizími pomáhá se s někým seznámit. Pak zjistíš, že trémistů tam je více.
Já taky nesnáším prezentovat. Jednou jsem jela na velkou celosvětovou konferenci do USA - v sálu mnohem víc než 30 lidí. A já den předtím snědla někde nějakou špatnou čínu a chytla šílené střevní problémy. Spala jsem tak hodinu a celou noc strávila na wc. Ráno jsem měla problém vůbec stát na nohou - ale zrušit to, to prostě nešlo. Tak jsem to nějak odprezentovala, tak napůl v mrákotách, ani nevím jak. Na pozadí jsem si pořád říkala, že se tam nesložím. Muselo to být celý divný. Ale nakonec to stejně bylo jedno. Je to divný, ale od tý doby mi to tak nevadí. Horší, jak už jsem to zažila, to už nebude a to nejhorší šlo přežít a nikdo mi nic nevyčítal ani nijak nekritizoval
.
Ahoj.
, za dva týdny už budu na pracovní cestě. 300 km od domova, víkendy budu moct jezdit domu. Tak to 6 týdnů.
nesnáším vystupování před lidmi ( v práci nemusím, je náš pár a nepřijdu do styku s nikým jiným ). Školení bude o opakuju, prezentace, společně projekty. Vše cca 30 lidí…
Bohužel
Nějak zjišťují a uvědomuji si fakta, že tam nechci. Ale musím.
Mám vysněnou práci, která mě baví, skvělý plat a klid. Ale
Zkoušela jsem si nanečisto prezentovat před dvěma a málem to se mnou svihlo, a to je znám od vidění. Těch 30 jedinců bude cizích.
Jak zvládáte tyto situace? Ke všemu si přijdu poslední měsíc a půl fakt jak nula. Rozešli jsme se s partnerem, potkalo mě úmrtí v rodině, do toho vyskočilo akné jak v 18ti a najednou se mi honí hlavou, že jsem k ničemu, že jsem hnusná ( když se podívám do zrcadla tak je to děs… ). Sebevedomi jsem neměla nikdy
ale když jsem se obléká pěkně do šatů, tak přišla i poklona od chlapů, pohledy a celkově jedno období nohu říct, že jsem byla sama se sebou spokojená. To je, ale pryč…