Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@verujan píše:
Záleží, jestli by se mi jeho jméno líbilo, pak bych s tím problém neměla. Pokud ne, nedala bych. Musel by se se mnou domluvit na jménu, které by bylo přijatelné pro oba.Teď mě napadá, že jsem ještě neslyšela, že by to takhle měly ženy se svým jménem. Že by ho takhle dědily.
moje mama se jmenuje stejne jako ja. Moje sestra se jmenuje jako sestra mamy.
Ja sama jsem dlouho chtela moji budouci dcerce dat taky sve jmeno, libila se mi ta predstava. Nakonec jsem nedala.
Něco obdobného znám z okolí, kde se jméno v mužské linii dědí a přitom částečně mění. Děda Bohumil, otec Bohumír (všichni mu říkají Míra), syn Miroslav.
I tohle by mohla být cesta, kdyby se partner chtěl domluvit.
Což podle Tvého dalšího příspěvku nejspíš nechce a raději si své „místo na slunci“ vydupej teď, po narození dítěte (a pojmenování dle „rozkazu“ partnera) budeš v mnohem těžší pozici.
@Anonymní píše:
Hodně by záleželo na tom, jestli to jméno je Jan nebo třeba Spytihněv.Jinak mně babička říkala, že nemůžou být 4 jména v řadě stejná, že to přináší neštěstí (jako že se něco stane a budou jen tři)…Nejspíš je to pověra, že ano, ale kdo ví…
Je u nás tedy platilo… Praděda záhy zemřel ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Je u nás tedy platilo… Praděda záhy zemřel
Myslíš, že by jinak neumřel?
@terien píše:
Myslíš, že by jinak neumřel?
Ale takhle nějak to vzniká
dlouhodobě nemocný nebyl. Takže já jsem čárka do pranostiky. To samý svatba v máji… ![]()
@verujan píše:
Záleží, jestli by se mi jeho jméno líbilo, pak bych s tím problém neměla. Pokud ne, nedala bych. Musel by se se mnou domluvit na jménu, které by bylo přijatelné pro oba.Teď mě napadá, že jsem ještě neslyšela, že by to takhle měly ženy se svým jménem. Že by ho takhle dědily.
Ale jo, dědí. Driv to bylo běžné, že prvorozená dostala rodové jméno. Treba já jsem 4 Anna v řadě. Tsky jsem to přesekla a přes nelibost rodiny dala své dceři jiné jméno.
Zakladatelka tématu mi přijde spíš jako inkubátor. Smi porodit dědice, nesmí rozhodnout o ničem.
@Anna766 Souhlasím, jen mi to u žen nepřijde tak urputné.
Jsem zvědavá, jak se nakonec zakladatelka rozhodne.
Zakladatelko, nevím, jak moc ti na svatbě záleží, ale chlap, kterému bych nestála za svatbu, by mi neměl co diktovat nějaké jméno. Nakonec právo je na tvé straně, na matriku chodit nemusíš, v porodnici si vyplníš jméno, jaké budeš chtít, příjmení dáš po sobě a chlap se může pak třeba vzteknout.
Nebuď hloupá a nenech si vnutit něco, co se ti nelíbí. Vyber si jméno, a buď udělá přítel kompromis, nebo bude po tvém.
@Anonymní píše:A co takhle jména dvě?
Ahoj potřebuju se trošku vykecat protože mě tahle situace celkem dost trápí.
Už jsem v polovině druhého trimestru, tak jsme se s přítelem začali bavit o jméně pro kluka. On jak už je to u nich v rodině zvykem chce, aby se jmenoval po něm, je to v jejich rodině už po 3 generace, a jiné jméno prostě nechce a odmítá se o tom dál bavit. Vím jak je krásné, že otec chce aby se prvorozený jmenoval po něm, že to je ten jeho syn, ale už by to byl 4 v pořadí, a opravdu nechci znít sobecky, ale prostě já to tak nechci, chci nějaké jiné a trošku originálnější přeci jen bude s tím žít celý život, a né že když se budeme v rodině bavit (jak už je to teď) tak se vlastně někdy ani neví o kom z těch tří se mluví jestli o budoucím pradědovi, dědovi nebo příteli vždycky se každej ptá jakýho myslí, jestli juniora nebo starýho nebo dědulu.. a tohle prostě nechci, aby vznikalo, neměla bych s tím problém kdyby se tak jmenoval jen přítel a chtěl takhle svého syna pojmenovat, ale být čtvrtý v pořadí je fakt hrozný.
Nevíte z těch co si něčím podobným prošli, jak ho přesvědčit o jiném jméně?
Anebo dejte jinou variantu stejného jména.
Jak se vůbec jmenuje? (promiň, že jsem tak vtíravá)
Též by mě zajímalo jméno partnera. Nicméně, i kdyby bylo sebekrasnejsi, naprosto Te chápu! Můj manžel má moc hezké jméno a taky chtěl po sobě (ale není to tradice), říkal, že holka může být taky po mě, ale prostě ne. Za prvé, pak jako chodí dopisy a jak poznáš či jsou? Vždyť ty lidi maj i stejný bydliště. Za druhé navíc, předpokládám, že po chlapovi bude už příjmení ne? Nebo bych byla protiva a řekla tak teda po tobě krestni, ale příjmení po mě, naschvál… Nicméně u nás zabralo, že jsem opakovala, že lidé v rodině mají již stejne příjmení a dává se jim odlišné krestni jméno právě proto, aby se rozpoznali a vědělo se kdo je kdo a každý byl originál. Chcete mít jedinečné dítě nebo malého/mladeho/Pepicka či kopii dědečka Jozky? Nevyvijela jsem žádný nátlak, ale vybrala trošku podobné jméno co se zdrobnelin týče (jako že se dá zakončit na -ča, -šek, -ík) a tak dlouho o našem budoucím potomkovi takto mluvila a pořád říkala, že nechápu, co je na tom tak hroznyho, až na to manžel přistoupil a teď je rád, že je to originální jméno
Taky by bylo fajn získat na svoji stranu někoho z rodiny či kamarádů, kdo by sdíleli tvůj názor. Jo a nebála bych se mu zmínit, že prý 4.misto v řadě nenosí štěstí, jak ti někdo psal tu poveru. Prostě podle mě u jmen by měl mít každý právo věta a pokud jeden z vás dane jméno kategoricky odmítá, tak musíte najít jiné, ne třeba vysněné, ale přijatelné a kompromis pro oba. Držím palce.
Dávání jména po někom nemám ráda. Já se jmenuji stejně jako máma a babička, sestra má ženskou podobu tatova jména, sestřenice s bratrancem jsou taky po rodičích…nelibi se mi to a odjakživa jsem věděla, že mě dítě se nebude jmenovat jako nikdo z mé ani manžela/přítele rodiny a necouvla bych ani za nic…
Dítě je vás obou a tak byste se měli shodnout, přítel nejedná fér a určitě bych mu řekla, že takhle teda ne…
Se současným manželem máme naprosto odlišný vkus na jména, takže jsme prostě sepsali každý co se nám líbí a pak prohodili papíry a vyskrtali tomu druhému ze seznamu co určitě neprojde.. ![]()
Přítel se jmenuje Vladislav, není to nejhorší jméno ale zároveň se mi tak nějak nelíbí a nechci, aby se tak prcek jmenoval. Pokud se totiž neřekne,,ten mladej, starej, malej Vláďa nebo Laďa”, tak se pořádně neví o jakým se mluví. Prostě chci, aby byl malej jedinečnej a to on nechápe, je pořád utvrzelej v tom svým. Navíc napodobeniny jako Ladislav, Vladimír, Míra atd.. se mi taky nějak extra nezamlouvají.
A přijmení je jasné, že chce taky po sobě. No nakonec jsem si řekla že mu nechám to svoje a jestli se nebude chtít dohodnout ani na jméně nebo na komprominsu se dvěmi jmény (první to moje a druhé to jeho), tak mu dám co se mi líbí a on ať se postaví třeba na hlavu.