Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nesnáším synovu oblíbenou hračku
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.9.15 22:22
Hračka
Dcera si asi ve čtyřech letech strašně oblíbila kostlivce - skládala ho v nějakým časopise, spala s ním a lebku vozila v kočárku. To taky nebylo nic moc, ale přešlo to. Taky jsem se kolikrát lekla, když jsem jí šla v noci pohladit - vedle ní kostra. Ale přešlo jí to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:23
Neporadím..ale asi s tím nic neuděláš 
naštěstí se mi nic takovýho nestalo..já si nerozumím leda s hlučnýma hračkama, co pořád ječí nějakou hudbu, a dětem se to samozřejmě mooc líbí, dkyž něco hlasitě hraje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nafrněná
5.9.15 22:24
@hanka.br. píše:
Dcera si asi ve čtyřech letech strašně oblíbila kostlivce - skládala ho v nějakým časopise, spala s ním a lebku vozila v kočárku. To taky nebylo nic moc, ale přešlo to. Taky jsem se kolikrát lekla, když jsem jí šla v noci pohladit - vedle ní kostra. Ale přešlo jí to.
- Citovat
- Upravit
5.9.15 22:27
@hanka.br. píše:
Dcera si asi ve čtyřech letech strašně oblíbila kostlivce - skládala ho v nějakým časopise, spala s ním a lebku vozila v kočárku. To taky nebylo nic moc, ale přešlo to. Taky jsem se kolikrát lekla, když jsem jí šla v noci pohladit - vedle ní kostra. Ale přešlo jí to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:29
@hanka.br. píše:
Dcera si asi ve čtyřech letech strašně oblíbila kostlivce - skládala ho v nějakým časopise, spala s ním a lebku vozila v kočárku. To taky nebylo nic moc, ale přešlo to. Taky jsem se kolikrát lekla, když jsem jí šla v noci pohladit - vedle ní kostra. Ale přešlo jí to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:30
Tohle se mi nestalo, zatím nemáme doma nic odpudivého, varnu slizu a červů jsem zatrhla hned, protože to by asi nebyla zase moje oblíbená hračka. 
Číhající schovaní hadi mě pobavili. 
Tak buď jedině počkat, až nadšení z hadů vyprchá, koupit mu sadu jiných zajímavých zvířátek, kterých se nebudeš lekat a nebo jim třeba uvázat na krk barevné mašličky, aby bylo hned jasné, že jsou umělí
Popř začít jedním, kterého schováš s tím, že se asi někam odplazil a postupně je takhle nenápadně „odplazit“ všechny 
A jako náhradu pořídit nějakého veselého plyšového hada, který nebude vypadat jako reálná krajta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:33
Koupila bych vice vzrusujici, ale mene desivou alternativu, pak na ne zapomene
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:34
@hanka.br. Tak to je ještě lepší jak ti hadi:-) Lebku vozila v kočárku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
teckaa
5.9.15 22:36
@ospalámyš píše:
Tohle se mi nestalo, zatím nemáme doma nic odpudivého, varnu slizu a červů jsem zatrhla hned, protože to by asi nebyla zase moje oblíbená hračka.Číhající schovaní hadi mě pobavili.
Popř začít jedním, kterého schováš s tím, že se asi někam odplazil a postupně je takhle nenápadně „odplazit“ všechny
vyborny napad… zkusit se to muze, jen snad nebude klucik prilis smutny..
- Citovat
- Upravit
5.9.15 22:42
Dcera má plyšové My little pony, na pohled jsou hezcí, ale při zmáčknutí vydávají zvuk jako samopal 
Tahá je všude s sebou, je kumšt nacpat je potichu do batohu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, chci si trochu postěžovat. Syn (2) před časem dostal od bratrance sadu třech hadů. Jsou fakt pěkný, povedený, propracovaný, velikostně, tvarově, barevně odpovídají realitě, no jako živí. Má je rád, často si s nima hraje. Dokonce si hada bere i do postýlky a usíná s ním, tulí se k němu jako k plyšákovi (brr).
A můj problém - každou sem tam někde narazím na hada. Na zahradě v trávě, v bazénku, na záhonku, v koši s prádlem, na židli, prostě všude. Pokaždé se příšerně leknu. Takové to zatrnutí, než člověku stihne dojít, že se nic neděje. Hady zrovna nemiluju, ale fobik nejsem, živého hada bych klidně pohadila (pokud by mu někdo podržel hlavu, aby mě nemohl rafnout). Kolikát je mi z toho úleku až slabo. Lekám se takhle už asi dva měsíce, a zatím jsem si nezvykla a zaskočí mě to spolehlivě pokaždé.
Synovi jsem domlouvala, ať si ty potvory uklízí. Jenže jak je všude tahá, tak je různě zapomíná a já je nacházím. Nedělá to naschvál, neví, že se lekám. Ani pohled na syna v postýlce s hadem na peřince mi není moc příjemný. Pokaždý mám chuť je vyházet do popelnice, ale zatím se snažím vytrvat.
Zajímalo by mě, jestli se vám taky stalo, že jste si s některou hračkou vašich dětí nějak zásadně neporozuměly.
P. S.
Pro ilustraci jsem chtěla některý z exemplářů vyfotit, ale žádného jsem nenašla. Patrně už na mě zase někde číhají…
Prosím, prosím, anonymně. Tohle kdyby se přes tchýni nebo švagrovou doneslo k manželovi vtipálkovi, tak mam hada apod. pod polštářem každý večer
. Dík