Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hele já to mám naopak, přes den mi dcera usne do 5ti minut, ale večer to jsou nervy!!
Syn od roka po obede nespal. Byly výjimky kdy usnul, ale spocetla bych to na prstech jedné ruky. Takže jsme chodili jen odpočívat a po roce a ve dvou letech jsme zrušili i to. Když to totiz došlo tak, že na hodinu uspavani bylo 20minut spánku, tak jsem sezdala, že na to nemám nervy.
@Kolicek95 Musela jsem kazde spani taky kocarkovat, jeste k tomu dvojcata, takze ani nevis, jak ti rozumim. A ja fakt musela-v desti, za vetru, v horku, proste musela, doma taky nikdy nespali. Kolem 9 mesice se to zmenilo, ze jsem je dopoledni spani uspala na travniku v kocarku a pak se nemuselo jezdit, dospali to doma v loznici. Ale musela jsem je obliknout apod. Neboj, casem se to zlepsi, vsechno
Ale chapu te, ja kolikrat taky brecela vzteky, ze kdyz uz jsme vyrazili a pak jsem se hodinu s kocarem tahala pres travnik a oni ne a ne usnout. Nebo jen jeden a to je mi pak fuk, klid jsem nemela.
Ja taky nesnášim uspávání, posledni dobou to byl boj, vyřešila jsem to tak, ze jsem se na to prostě vykaslala. A máme pohodu. Ale nejdřív jsem si v hlavě musela nastavit, ze mi nevadí, když nebude spát. Po obědě prostě zavedu polední klid, dělám si svoje, odpočívám, dítěti pustím pohadku a buď usne, nebo ne. Když usne, tak pak jde večer spát kolem desáté. Opět neřeším, neuspavam, od osmi je vykoupaný, po večeři, ja si zalezu do postele, dítě si dělá, co chce a až je unavené, tak za mnou prijde. Stačí se ho občas zeptat, jestli uz chce jit spinkat a sam si rekne. A musím říct, ze je to boží a jsme všichni v klidu.
@lalouch Dva a třičtvrte, nevím, jestli by to fungovalo všude a u všech dětí, třeba mladších, ale nám to právě takto vyhovuje, někomu by možná vadila ta pozdní večerka, ale já si dělám svoje, předtím jsem měla v hlavě, že si můžu odpočnout, až bude spát dítě, což jsem přehodnotila a spokojení jsme oba. ![]()
Tohle zrovna řešíme, malá necelé 2 roky. Vstává kolem 7, někdy v 6, ale i v 8. Dopoledne jdeme ven. Kolem 12 dávám oběd. Je unavená, zívá kolikrát od 10 hodin, když jí dám do auta nebo kočárku, usne. Ale jak má usnout v posteli, nejde jí to. Většinou usne ve 14, takže hodinu až dvě uspávání. Je to děs a většinou poté, co stokrát vyleze (a to ležím s ní) už zařvu, takže je řev její a pak teda usne hned. Já zkusila nedat spát vůbec, že to možná už nepotřebuje, no padla ve 4. Navíc když je unavená, plete nohama a padá neustále na hlavu
Přes den jezdím autem pouze hned ráno po spaní (nákup) a nebo přes polední spánek, jinak nemůžeme nikam. Jakmile spí po 3 odpolední, řádí do 23. Ostatně i tak usne ve 22 většinou. Odpo chodíme taky ven a běhá nebo se jí snažím prostě unavit. Pokud spí kolem poledne alespoň 5 minut, už neusne vůbec (třeba cesta z jeslí nám často překazí polední spánek) a pokud spí pět minut a více po 19 hodině, opět tu běhá do 23. Je to na budku. Na spaní potřebuje totální tmu, takže to jde těžko, když chce číst nebo koukat na pohádku. A nemusím asi říkat, že v kočárku a autě sice usne, ale jakmile se zastaví, je okamžitě vzhůru. Docela by mě taky zajímalo, jak to řešit, protože takhle malému dítěti se nevysvětlí, aby zůstalo samo v posteli a nechat ho běhat bez dozoru po bytě taky pořádně nejde.
Řeknu ti tajemství
, já domů dala kočár - houpací maritu, sporťák a holka tam chrněla po obědě až do dvou a půl. V posteli mi neusnula a po venku jsem s ní nehodlala dvě hodiny jezdit. Takže kočár do obýváku, udrndat a dvě hodiny spokojeně chrupkala.