Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, synovi jsou akorát dva roky, žiju s ním sama. Tatínek si ho bere dvakrát týdně na odpoledne a každý druhý víkend + týden přes prázdniny. Myslím, že se synovi opravdu hodně věnuji, trávíme spoustu času venku, podnikáme výlety, hrajeme si, plaveme. Snažím se mu život obohatit i jinými lidmi a tak se stýkáme se spoustou přátel, ať už také s dětmi, nebo bez nich.
V poslední době jsem si všimla toho, že prakticky vždy, když přijdeme domů, tak volá: děda, teta a podobně a kouká ke dveřím. Vlastně nevím, co to znamená. Nestačím mu? Je raději s jinými lidmi než se mnou? Dělá něco podobného vaše dítě?
Možná to zní hloupě, ale co jsem sama, tak na mě některé věci více doléhají.
Určitě není raději s jinými lidmi než s tebou. Zatím, až přijde puberta, tak bude radši s kýmkoli jiným. ![]()
Když jste s ostatními, tak je více zábavy.
Navíc dnešní zvyk žít téměř o samotě není moc zdravý.
A ne, moje děti to nedělaly, protože věčně věkův spaly u nějaké návštěvy, takže jim to doma se mnou a s manželem bylo vzácné.
Myslim ze se chova uplne normalne a logicky.sama jste to psala.jste s nim porad venujete se mu porad. ostatni jsou vzacni.Ale je dobre ze je socialni a vyzaduje i.jine lidi. Podle me se dneska vse moc analyzuje,2lete dite podle me ani neni schopne takovych slozitych psychologických her…urcite vas ma rad
Já to mám teď taky. Žiju s otcem dítěte a celé dny neposlouchám nic jiného než táta, táta… Když se zmíní babička nebo děda, tak se jde hned oblíkat, obouvat, že odjíždí ![]()
My jako mámi jsme jistoty, jsme s nimi každý den. Je to normální vývoj. Buď ráda, že má zájem o okolí ![]()
Dcera chodi do skolky od 18m a jednu dobu porad rikala jmeno ucitelky. Ja byla rada, ze se ji ve skolce libi, preslo ji to asi po mesici. Taky bych se v tom moc nerypala
moje dcera ma taky rada spolecnost, bude mit vyhodi ve skolce pozdeji
Určitě jsi u syna jednička, jen je zvyklý i na jiné lidi a to je dobře. Než jsem začala s prací, syn pořád maminka, maminka. Teď je víc i s tatínkem a kolikrát mě i tak osloví. Ale pořád jsem ta jediná
Do puberty ho to přejde, to je holt život.
My žijeme s manželem a náš dvouletý klučina neustále požaduje, tátu, tety, babičky a dědy nebo i psy. Maminka je dobrá jenom když potřebuje pofoukat a pohladit, nebo když má hlad. Je to úplně normální, máma je prostě inventář, asi jako lednice. ![]()
Dva a čtvrt roku a mám to denodenně: bába, táta (od rána než přijde z práce):) Dědu neříká jen proto, že se mu to slovo nezdá a „bába“ to shrne
. Prostě na mě kouká furt, ostatní jsou změna a víc zábavy. A nejvíc samozřejmě vede táta a to si myslím, že opravdu tatínkovské zbožňovací období nás teprve čeká.