Nešťastná v práci, co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ono je hodně důležity si říct proč se ti tam nelíbí a jakou máš teda představu. Pro každého je důležité něco jiného a je dobry si to pojmenovat a srovnat podle priorit, aby se ti líp hledala vyhovující práce. Může to být kolektiv, vybavení školky, typ dětí, platové podmínky, pracovní podmínky, vstřícné a pokrokové vedení,…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vzdyt je druhy den noveho skolniho roku. Zacatky jsou vzdy tezke. Dala bych tomu sanci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A kdy jsi rám nastoupila
je 2. 9. září? To se může vše ještě změnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud je reditelka fajn, tak zkus veci menit, aby se ti libily. Za 4 roky, co chodily dcery do skolky, tak se zmenilo hodne a ted je to uplne jina skolka, vcetne kolektivu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj jak já tě chápu…naskytla sr mi příležitost začít pracovat u nás ve vesnici, z počátku mi to přišlo jako výhoda, ale nyní vidím, že to není úplně fajn. Jsem neustále pod dohledem zdejších rodičů a dětí, na hřišti apod. Do toho můj nejmladší nastoupil vedle do třídy a dělá mi docela scenky, když mě vidí, place a mě to rve srdce…Jsem tam měsíc a pořád přemýšlím jestli to má cenu…šla jsem za tím, že taková příležitost v místě bydliště už se nemusí naskytnout. Do toho mám tři děti a je to teda dost psychicky narocne…No člověk se musí hlavně těšit do práce. Nezabývala bych se tím co si myslí ostatní, důležité je, jak se cítíš ty. ![]()
- Citovat
- Upravit
Dobrý večer,
Spíše se chci vypsat než radu. Před 3 týdny jsem nastoupila po rodičovské do nové práce. Kolektiv více méně v pohodě až na jednu paní která me nesnáší. Podotýkám nic jsem ji neudělala, ale jak jsem zjistila vadí ji že jsem cizinka, každý den děla narážky. Jsem nekonfliktní člověk ale dnes už jsem ji měla chuť poslat někam dal. Než jsem nastoupila do práce tak jsem se těšila ale momentálně bych nejradši skončila. Jenže asi těžko seženu práci 5 min. autobusem od domova a ještě s tím že budu stíhat vyzvedávat nebo vodit malou ze školky. Jsem nešťastná, skoro každý den brečím.
Chlap nechává rozhodnutí na mně, sestra ať vydržím že se to časem zlepší
![]()
Omlouvám se za anonym
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
Spíše se chci vypsat než radu. Před 3 týdny jsem nastoupila po rodičovské do nové práce. Kolektiv více méně v pohodě až na jednu paní která me nesnáší. Podotýkám nic jsem ji neudělala, ale jak jsem zjistila vadí ji že jsem cizinka, každý den děla narážky. Jsem nekonfliktní člověk ale dnes už jsem ji měla chuť poslat někam dal. Než jsem nastoupila do práce tak jsem se těšila ale momentálně bych nejradši skončila. Jenže asi těžko seženu práci 5 min. autobusem od domova a ještě s tím že budu stíhat vyzvedávat nebo vodit malou ze školky. Jsem nešťastná, skoro každý den brečím.
Chlap nechává rozhodnutí na mně, sestra ať vydržím že se to časem zlepší![]()
Omlouvám se za anonym
To je velmi těžká situace. Všichni tady asi budou radit promluvit si s ní nebo promluvit si s s nadřízeným, jenže to nejdůležitější je, jakou ona tam hraje roli. Pokud ona ovládá kolektiv anebo šéfa, tak nemáš šanci, protože jak kolektiv, tak šéf to zahrají do autu, nebudou to chtít řešit a když ona bude jen trochu hysterka, tak ti to nikdy neodpustí a bude se mstít. Skrytě, rafinovaně. Skoro bych si tipla, že ona hysterka je.
Rohodně nemá cenu to řešit s ní, to je k ničemu.
Zjisti si, jak pevné ona má postavení u šéfa a s kým z kolektivu to „peče“. A podle toho se rozhodni a případně to řeš s nadřízeným, s ní ne.
Proč radím takto: kamarádka pracovala ve firmě, kde je doslova terorizovala jsem dominantní hysterka, která si i omotala šéfa kolem prstu. A každý nový dostával čočku. I když to byli lidi submisivní, nedejbože ji „ohrožovali“, protože byli vzdělanější. Někoho „dostala“ z firmy dřív - už po půl roce, kámoška jako neskutečně hodná ženská vydržela 3 roky. A to brzy po svéém nástupu pochopila, jak to je, snažila se tomu předcházet, mnohokrát mluvila se svým nadřízeným, protože byla výš než tato dáma, ale stejně ji tahle ženská dostala. Někdy jsou ti nadřízení slabí a takovéto ženské s nimi vláčejí, jak chtějí.
- Citovat
- Upravit
Promluvit si sní nechci jelikož jsou to jen narážky.
Je to malý kolektiv kde se všechny hodně dlouho znají ( min. 5 let) a paní má postavení ve firmě dobré.
Šéf se mne v pondělí ptal jestli je všechno v pořádku a jestli jsem spokojena. Ale ja nejsem ten typ co si jde hned
stěžovat. I to že mi jako začátečníků přidělil těžší práci tak mu řekla má nadřízená.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Promluvit si sní nechci jelikož jsou to jen narážky.
Je to malý kolektiv kde se všechny hodně dlouho znají ( min. 5 let) a paní má postavení ve firmě dobré. Šéf se mne v pondělí ptal jestli je všechno v pořádku a jestli jsem spokojena. Ale ja nejsem ten typ co si jde hned
stěžovat. I to že mi jako začátečníků přidělil těžší práci tak mu řekla má nadřízená.
A proč si toho nevyužila…Pokud se šéf zeptá, zda je vše OK a není, tak se to dá taktně naznačit…nejsem si jistá jestli úplně zapadam do kolektivu…asi bude dýl trvat, než si kolegy vytvořím vztah…a podle reakce poznáš, zda šéf chápe, nebo to nechce řešit…a podle toho buď je vůle a zůstaneš, nebo vůle cokoli ze strany šéfa není a je na tvém rozhodnutí, zda se vůči takovému člověku umíš vyhradit sama a prostě mu ukážeš, že sorry, ale takto se ke mně chovat nebudeš, anebo změnis práci…
- Citovat
- Upravit
Dobrý den, je mi 26, 4 roky jsem pracovala jako učitelka v MŠ, od začátku jsem si ale nesedla s nadřízenou, jinak to tam bylo celkem fajn. Za poslední rok se to vystupňovalo tak, že jsem se rozhodla odejít. Dopomohl tomu i odchod mé kolegyně, s kterou jsem si rozumněla. Nastoupila jsem do nové práce, kde je sice fajn ředitelka, ale jinak se mi tam vůbec nelíbí a jsem tam nešťastná. I když jsem byla pevně rozhodnutá odejít a často jsem se kvůli ředitelce stresovala, teď toho lituju. V nové práci jsem ve zkušební době, takže není problém odejít, ale jsme na malém městě a hned se to roznese a co si budou třeba i v bývalé práci myslet, nebo i v té nové, že po pár dnech odejdu. Přijdu si neschopná a že je něco asi špatně se mnou, ale přece toho nechci tak moc, když chci chodit do práce ráda. Jenže když odejdu, nevím ani co dál, teď na začátku školního roku si práci v MŠ nenajdu a vlastně ani nevím na 100% jestli mě ta práce naplňuje. Mám zůstat a nebýt tam šťastná a nebo jít a nevědět, co dál?