Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím se zabavit sama
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
15.4.18 13:08
Jako bych psala Já, když nejsem s přítelem tak vůbec nevím co dělat, nebaví mě někam chodit sama 
jinak také nemám kamarádky s kterýma bych chodila pravidelně ven, nebydlí v okolí.. takže
- Citovat
- Upravit
15.4.18 13:15
Taky nemám s kým jiným někam vyrazit než s manželem nebo s rodinou. Osobně mi to zase tak nevadí, protože mám koníčky samotářského rázu. Ve škole taky nikoho neznáš s kým bys mohla sem tam někam vyrazit a něco podniknout? Co sestřenice, švagrová, sestra…? Případně je hodně seznamek, kde dotyční také shánějí někoho třeba na ten bowling atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.18 13:25
@Paola21 ani ve škole, jsem tam rok a s nikým z mého oboru se ani nezdravím, polovinu ani neznám jménem. Sourozence nemám. Seznamky, když já bych asi neměla odvahu 
.
- Citovat
- Upravit
15.4.18 13:42
@Anonymní píše:
@Paola21 ani ve škole, jsem tam rok a s nikým z mého oboru se ani nezdravím, polovinu ani neznám jménem. Sourozence nemám. Seznamky, když já bych asi neměla odvahu
A co na tom zapracovat? Třeba tam chodí někdo, s kým by sis rozuměla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.18 13:57
@Paola21 píše:
A co na tom zapracovat? Třeba tam chodí někdo, s kým by sis rozuměla.
Je pravda, že jsem to ani nezkusila, jelikož jsem si nějak zvlášť s vrstevníky nerozumím. Asi je to začarovaný kruh 
.
- Citovat
- Upravit
15.4.18 14:01
Já jsem to měla dlouho podobně. Vysoká mě sice bavila, ale přišla jsem si dost sama. Kromě přítele, se kterým jsme spolu už od prváku žili, jsem se skoro s nikým nevídala. Brzy jsme založili rodinu a já se pak začala seznamovat s jinýma maminkama a to už jsem navázala hezká přátelství. Neříkám, že stát se matkou je jediná cesta, spíš že nejsi sama, kdo to takhle vnímá. Prostě jsme takové a k našemu životu to patří. Teď mám manžela, děti, dům a práci a chybí mi tak 5-6 hodin denně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.18 14:11
Pro mě naopak byla VŠ jedna velká příležitost pozant spoustu lidí a žít si po svém. Měla jsem kamaráda na sex, kterého jsem měla u nás ve městě. A jinak bandu spolubydlících, spolužáků a lidí kolem.
Ono když si kolem sebe postavíš hradbu, tak tě z ní nikdo tahat nebude. Změnit se dá s pomocí psychologa a nebo třeba kouče. A nebo najít jednu spřízněnou duši, která by tě vytáhla.
- Citovat
- Upravit
15.4.18 14:54
@Anonymní píše:
Je pravda, že jsem to ani nezkusila, jelikož jsem si nějak zvlášť s vrstevníky nerozumím. Asi je to začarovaný kruh
Tak se seznámit s někým z vyšších ročníků? Zbytečně se takhle obíráš o možné kamarády. Jak psala anonomyní v 14:11 je třeba zbourat tu hradbu, co sis okolo sebe postavila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.18 15:01
Bydlíš s rodiči nebo s přítelem? Co uklidit, uvařit, něco upéct? Najít si ke škole brigádu? V jakém si ročníku? Z vlastní zkušenosti si myslím, pokud tě ta škola nebaví a nejsi spokojená, tak ji ani nedokončiš a ztrácíš čas . Našla bych si práci nebo jinou školu. Aaaa nebo ale to je odvážné, založit rodinu, to si pak na nudu stěžovat určitě nebudeš .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.18 15:23
@Paola21 píše:
Tak se seznámit s někým z vyšších ročníků? Zbytečně se takhle obíráš o možné kamarády. Jak psala anonomyní v 14:11 je třeba zbourat tu hradbu, co sis okolo sebe postavila.
S tou hradbou máš úplnou pravdu, to je ten můj problém, se kterým si neumím poradit. 
Vyšší ročník nepomůže, zaprvé jsem starší než většina ostatních v mém ročníku, takže s vyššími ročníky se to více, či méně srovná. Pořád to jsou lidé plus minus v mém věku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.4.18 15:26
@Lucius08 píše:
Bydlíš s rodiči nebo s přítelem? Co uklidit, uvařit, něco upéct? Najít si ke škole brigádu? V jakém si ročníku? Z vlastní zkušenosti si myslím, pokud tě ta škola nebaví a nejsi spokojená, tak ji ani nedokončiš a ztrácíš čas
Bydlím s přítelem. Úklid není zrovna něco, čím by se člověk zabavil 
sice tím zabiju čas, ale je to pořád jakási povinnost, nikoli zábava. Jsem v prvním ročníku. Já si to taky myslím, ale zatím bojuji. Rodinu v žádném případě .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.4.18 15:28
@Anonymní píše:
Pro mě naopak byla VŠ jedna velká příležitost pozant spoustu lidí a žít si po svém. Měla jsem kamaráda na sex, kterého jsem měla u nás ve městě. A jinak bandu spolubydlících, spolužáků a lidí kolem.
Ono když si kolem sebe postavíš hradbu, tak tě z ní nikdo tahat nebude. Změnit se dá s pomocí psychologa a nebo třeba kouče. A nebo najít jednu spřízněnou duši, která by tě vytáhla.
O psychologovi přemýšlím už delší dobu, ale když vidím ty ceny 
. Když na VŠ jsou kolem mě samí mladí a s těmi já se prostě nestýkám .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.4.18 15:33
@Detsa píše:
Ono je to celé o přístupu a v tobě. Když jdeš do školy nebo jinam se sklopenym zrakem, kolem všech projdes jako duch a jdes si to tam jen odsedet, tak oni nemají důvod te třeba oslovit, protože na ně pusobis odtazite nebo nepřístupne. Mám podobnou povahu, jako ty, tak Vím, jak to chodí. Musíš v tomhle ohledu na sobě zapracovat.
Co se týče seznamek, tak za pokus nic nedás. Nevím tedy, jak se tam hledaji kamaradi/kamarádky, já tam hledal vztah. Zkusil bych to, třeba na někoho narazis. Byla by škoda se vázat jen na přítele. Sama vidíš, ze občas to chce i jinou společnost.
Jo to jsem celá já sluchátka v uších, pohled do země a hlavně si mě nikdo nevšímejte, po přednášce hurá domů do bezpečí ale vím, že je to problém pro budoucí život. Ve škole problém, v práci problém jsem z toho špatná. Asi žádnému muži by se nelíbilo, kdyby jeho přítelkyně místo normálního seznamování se s lidmi z okolí hledala na seznamkách muže kamarády. Je to pro mě neřešitelné 
.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, omlouvám se za anonym, ale připadám si jako malé dítě
. Mám problém, jak už stojí v nadpisu, neumím se zabavit sama. Mám přítele, se kterým žiji. Je mi 23 let, studuji VŠ (pro mě mimochodem velké trápení, nebaví mě to, myslím si, že na to nemám, jak vědomostmi, tak - a to asi hlavně - nervy, ale zatím se držím). Často se nudím. Nějak si neumím najít zábavu sama pro sebe. Když čtu, tak knihy potřebné do školy, což je někdy opruz. Občas proložím za odměnu knihou pro mne zajímavou. Ale stejně si hned po dočtení knihy ani pořádně nepamatuji,.O čem byla 
. Jinak mě baví sport, ale ne zrovna třeba běh, kterému se člověk může věnovat sám. Přátele prakticky nemám, spočítala bych je snad i na jedné ruce, bydlí ve 20 km vzdáleném městě, ale hlavně jsou to až na jednu výjimku muži, takže by se příteli nelíbilo, kdybych za nimi třeba na celý den nebo víkend vypadla. Pokud přítel nemá z nějakého důvodu náladu něco podniknout, nemám s kým jiným někam jít. Ráda bych mu dopřála třeba volný den a šla s kamaradkami na bowling a pak někam posedět, ale ty nemám 
. Hodně špatně se seznamuji, stydím se, nemám ráda cizí lidi, jsem prý vcelku svérázná povaha a když mě někdo pořádně nezná, myslí si o mě asi bůhví co. Dáte mi někdo nějakou radu jak se z toho vymanit? Je tady někdo, kdo na tom byl podobně a uklidní mě, že se to dá změnit? 
díky za jakoukoli reakci 
.