Neustálé myšlenky na smrt

Anonymní
16.1.15 09:17

Neustálé myšlenky na smrt

Zdravím,

poslední dobou mám neustále myšlenky na smrt. Zní to možná divně, ale docela mě to užírá a nevím, co s tím. Pořád si „představuji“, jak se manžel nabourá v autě a co bych pak dělala. Nebo někdo známý nebo že nám umře dítě. Asi nejsem normální a nevím, odkud to může pramenit :/

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4373
16.1.15 09:26

Nejsi chvilku po porodu???

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2655
16.1.15 09:34
@Anonymní píše:
Zdravím,poslední dobou mám neustále myšlenky na smrt. Zní to možná divně, ale docela mě to užírá a nevím, co s tím. Pořád si „představuji“, jak se manžel nabourá v autě a co bych pak dělala. Nebo někdo známý nebo že nám umře dítě. Asi nejsem normální a nevím, odkud to může pramenit :/

Přečti si knihu Andělé v mých vlasech nebo něco duchovního, může být i něco od R. Moodyho. Já měla po druhém porodu panický strach ze smrti a měla jsem pocit, že teprve tehdy jsem si uvědomila, že vlastně ani nevím, co se stane po smrti. Snad celý týden jsem chodila spát s hrůzou, jestli neumřu ve spánku, co bude s dětmi apod. Teď, po 3 letech od první přečtené knihy, jsem vyrovnaná a cítím se skvěle. :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
43031
16.1.15 09:57
@Anonymní píše:
Zdravím,poslední dobou mám neustále myšlenky na smrt. Zní to možná divně, ale docela mě to užírá a nevím, co s tím. Pořád si „představuji“, jak se manžel nabourá v autě a co bych pak dělala. Nebo někdo známý nebo že nám umře dítě. Asi nejsem normální a nevím, odkud to může pramenit :/

Ja to mam taky, blba povaha. manzel se nekde 10 minut zdrzi a ja uz telefonuju, on to samozrejme nebere, protoze ridi, ja se nervim… no nevim, jestli s tim jde neco udelat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
491
16.1.15 10:08
@Anonymní píše:
Zdravím,poslední dobou mám neustále myšlenky na smrt. Zní to možná divně, ale docela mě to užírá a nevím, co s tím. Pořád si „představuji“, jak se manžel nabourá v autě a co bych pak dělala. Nebo někdo známý nebo že nám umře dítě. Asi nejsem normální a nevím, odkud to může pramenit :/

Hele, já myslím, že to je normálka.. Ja teď měla nedavno období, kdy sem zas přemýšlela nad tím, jakou smrtí bych chtěla umřít, a došla sem k závěru, že žádnou, že sou všechny určitě strašný. Nebo možná, že by bylo lepší se zabít (samozřejmě ne úmyslně :))) třeba v autě, nebo tak něco, kdy s tim prostě nepočítáš.

Taky mě to docela dlouho deptalo, ale nakonec sem si řekla, že všichni umřem, a že nemá smysl to ted řešit… a nějak to přešlo.

Bejt tebou, zaměřím se na čtení nějakých věcí o buddhismu, hinduismu, osvícení…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.1.15 10:10

Ahoj,
já tohle měla taky, začalo mi to po porodu a drželo se mě to tak 3-4 měsíce. Bylo to fakt docela hustý, přepadlo mě to několikrát denně. Hrozná úzkost, strašný myšlenky, hroznej strach o dítě, oo mě, co kdyby se mi něco stalo, co kdyby se něco stalo mýmu muži, jak bychom to zvládali. Bylo to fakt drsný. A to jsem hodně otrlej až splachovací typ a nikdy se mě žádný psychický problémy, depky či tak něco ani nedotkly náznakem.

Dusila jsem to v sobě, nikomu nic neřekla, prostě jsem si ty šílený pocity v sobě hrozně dusila, měla jsem pocit, že kdybych o tom někomu, řekla, bude si myslet, že jsem cvok. Už jsem vážně uvažovala, že někam půjdu, ty myšlenky se vracely opravdu často několikrát denně. Pak ale jako mávnutím kouzelného proutku všechno po těch 3-4 měsících zmizelo a od tý doby dobrý. Jasně, že má člověk občas strach, ale to bych řekla, že už je ten běžnej, ne ten paralyzující, co tě nenechá být. O těchto pocitech jsem řeka nedávno mýu muži (tedy zpětně), tak se hrozně divil, že o ničem nevěděl a to si jinak říkáme naprosto vše. Jenže jak by mi pomohl? Druhýmu člověku, který to nezažil, tyto „pocity“ obvykle přijdou malicherný a mávne nad tím rukou. Nebo si to aspoň myslím. Teď jsem těhotná podruhý, tak jsem zvědavá, jestli to pak na mě zase sedne. :think:

R.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.8.18 07:55

Nekonečné myšlenky o smrti

Zdravím,
Mám parádní rodinu, ale už několik let se mi děje že pokaždé když na mě někdo z nich promluví tak si vždy představím jaké by to bylo kdyby byly mrtví a nebo že bych byla mrtvá já. U lékaře jsem s tím už byla a nijak mi nepomohl navie to jen zhoršil teď se mi už zdají sny jak svou rodinu zabijim mezitím co spí. Už nevím co s tím prosím poraďte mi připadám si jako blázen

  • Citovat
  • Upravit
85335
25.8.18 08:00
@Anonymní píše:
Zdravím,
Mám parádní rodinu, ale už několik let se mi děje že pokaždé když na mě někdo z nich promluví tak si vždy představím jaké by to bylo kdyby byly mrtví a nebo že bych byla mrtvá já. U lékaře jsem s tím už byla a nijak mi nepomohl navie to jen zhoršil teď se mi už zdají sny jak svou rodinu zabijim mezitím co spí. Už nevím co s tím prosím poraďte mi připadám si jako blázen

Ja jakeho doktora presne jsi byla, psychiatra nebo psychologa? Zasla bych k jinemu - psychiatrovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.8.18 08:03

Byla jsem u psychologa

  • Citovat
  • Upravit
9371
25.8.18 08:07

Musis to trochu vic rozepsat. Vic popsat ty myslenky. Tohle je malo informaci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18001
25.8.18 08:15

já třeba jsem takový psycho, že se boj8m abych mladyho nepropíchla když mám nůž třeba vařím, když něco řešíme a on přijde do kuchyně, tak hned nůž hážu pryč a odstupuju :lol: to stejný když jdem podél cesty, jdu radši blíž ke kraji, co kdybych ho žduchla pod auto 8o :mrgreen: když jsem měla úzkostnou poruchu, přemyslela jsem jestli bych byla schopná zabít mamku :nevim: jako psycho :lol: jasně, že ne, ale člověk jikdy neví.může to být nehoda :mrgreen: prostě se otočím s nožem v ruce a propíchnu někoho, jujky :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
25.8.18 08:19
@malá_holka píše:
já třeba jsem takový psycho, že se boj8m abych mladyho nepropíchla když mám nůž třeba vařím, když něco řešíme a on přijde do kuchyně, tak hned nůž hážu pryč a odstupuju :lol: to stejný když jdem podél cesty, jdu radši blíž ke kraji, co kdybych ho žduchla pod auto 8o :mrgreen: když jsem měla úzkostnou poruchu, přemyslela jsem jestli bych byla schopná zabít mamku :nevim: jako psycho :lol: jasně, že ne, ale člověk jikdy neví.může to být nehoda :mrgreen: prostě se otočím s nožem v ruce a propíchnu někoho, jujky :roll:

Ja to mel taky takhle, ale ted se to obratilo na me. Treba krajim chleba a co kdyby mi najednou hrablo a podriz si hrdlo. Jujky :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18001
25.8.18 08:20

A myslím, že myslenky a smrt jsou normální, vsichni umřem. je to součást žití :nevim: ovsem myslenky na to, že někoho neopatrností zabiju asi ok nejsou :lol: a nad sebevraždou taky přemýšlím, když je ouvej :nevim: nevím jak z toho ven, tak je to snažší řešení, ale jsem posera a neudělala bych to. život není žádná ducha a kytičky. život je pěkně potměšilej srá. č :pankac:

Příspěvek upraven 25.08.18 v 08:22

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18001
25.8.18 08:21
@Emimin7 píše:
Ja to mel taky takhle, ale ted se to obratilo na me. Treba krajim chleba a co kdyby mi najednou hrablo a podriz si hrdlo. Jujky :)
:pankac: :pankac: :mrgreen: divný co, asi budem trochu psycha :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
25.8.18 08:31
@malá_holka píše: :pankac: :pankac: :mrgreen: divný co, asi budem trochu psycha :mrgreen:

Divny, divny, jsme psycha. :) Mne doktor vysvetlil, ze to je porucha obranneho mechanismu. Ze se tak strasne bojim, abych neproved neco hrozneho, a tak se me mozek snazi vystrasit, aby me donutil ujistit se, ze opravdu nic takoveho provest nechci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.