Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jen bych chtela dodat ze starsi s nama spavala v posteli od 1-2 let pak kdyz jsme chteli aby spala sama ve sve posteli tak kazdy vecer rvala a jeste rok jsme si s ni museli lehat, tak byla fixovana.
Ale to neznamena, ze to odvykani spat z rodici musi trvat tak dlouho u vsech, nektere deti si pak treba odvyknou rychleji
.
My nekdy v jedne posteli spime 4, ja, muz, mimino a dvouleta dcera…teda nechci aby to bylo pravidlem, ale jednou za cas to je fajn.
Ja davam do postylky usinat, pak po prvnim kojeni si beru k sobe, my ted mame malo mista a ja jeste nemam vubec poreseno, kde bude spat, az povyroste. Ta postylka, co ted mame, je malinka, cca velikosti kosiku.
ale nebudeme tu vecne, az se budeme stehovat, pujdou oba do pokojicku
@klarka87 píše:
@Misula.vdf
Vyhovuje, je to spíš o tom, že kdykoliv někomu něco o tom spaní řeknu, obrací oči ve sloup a říká jak ten a ten známý to měl podobně a pak měl strašný problém mimino odnaučit spát mimo ložnici.
tak to bylo u nás, do tří s náma v ložnici v postýlce bez přední stěny přisunutá k manželský posteli, pak se narodilo mimčo takže s náma spala v posteli, a kydž jsme chtěli, aby šla do pokojíčku tak s ní už chodí manžel půl roku spát jinak dělá scény a neusne, malýho jsem dali do pokojíčku teď před vánocema, to mu bylo 14.m a spí úplně v pohodě ve svý postýlce, a spí tam sám i když je malá u babičky, jinak malý je 4 a 1/4 roku
@klarka87 Neřekla bych, že to není správné. Vám to vyhovuje, malá je spokojená, tak to správné je. Neměnila bych to jenom kvůli názoru okolí. My jsme měli starší dceru v posteli do roka, pak v postýlce se shozenou postranicí. Od té doby, co má svou velkou postel, se somruje zpátky k nám ![]()
Buď ráda, můj přítel má enurezu, takže mimino s námi může spát, ale větší dítě, které už se pohybuje ne…
Tak ja bych se s malym v posteli asi nevyspala, nikdy s nami v posteli nespal.Ale svagrova mela obe dcerky v posteli do 2 let a pak presly bez problemu do velke postele do pokojicku..Zalezi na diteti..Ale pokud vam to takhle vyhovuje, asi bych neresila, co si mysli okoli..Odnaucis pozdeji a treba bez problemu.
@klarka87 píše:
@Misula.vdf
Vyhovuje, je to spíš o tom, že kdykoliv někomu něco o tom spaní řeknu, obrací oči ve sloup a říká jak ten a ten známý to měl podobně a pak měl strašný problém mimino odnaučit spát mimo ložnici.
Neřeš to, ať si každý myslí co chce
My spíme tři v jedný posteli už 15 měsíců a nevadí nám to
Ba naopak…ráda se vedle dcery probouzím, krásně se vyspíme všichni - když spala v postýlce, tak od malička celou noc řvala, já k ní pořád chodila…Hele, jistě se najdou lidi, co tě budou kritizovat, že tohle je špatné - že by dítě mělo spát samo, že by mělo mít své soukromí v postýlce, že si na sebe rodiče šijí bič…bla bla bla. Když to tak vyhovuje tobě i dítěti, tak to neřeš ![]()
Řeknu to ve srandě, ale až ti někdo bude říkat, že máš od 4 měsíců vysazovat na nočník, tak to taky budeš dělat?
Je to tvé dítě, vaše domácnost, pokud to nevadí tobě, partnerovi ani mimču, tak bych ho nechala v posteli a můžeš pak dítko přendat do své postýlky až do „velké“ do vlastního pokoje, ne?
U nás je to naopak, malý od narození vyžadoval spinkání ve vlastní postýlce, když jsem si ho občas vzala k sobě, chtěla se pošušňat nebo tak, tak byl nevrlej, nespal, kňučel, a jak sem ho položila do postýlky tak zabral…
takže já bych si třeba zase ráda občas vzala malýho kránu do velké postele, ale nejde to. Můžu ho tak vzít až když je bdělý a pak dělá v manželské posteli blbiny a skáče mi po hlavě, ale spát??? ani náhodou ![]()
Ahoj, podle mě dítě patří k matce. Souhlasím s často citovanou větou, že člověk je jedinej společenskej savec, kterej svý mláďata vyhání z pelechu. Pokud vám to navíc vyhovuje, tak se neboj a dej na svoji intuici. My tak spíme taky, malý je 10 měsíců a díky tomu mj. bez potíží zvládáme separační úzkost - rozhodně snazší je na dítě jenom šáhnout, když se probudí a hledá mě, než vstávat či natahovat se k postýlce. Navíc neznám hezčí pocit, než se k ní ve spaní přitulit, nebo se naopak nechat od ní obejmout. A budoucnosti se nebojím, naopak jsem si jistá, že investuju do jejího citovýho života a klidu (nebo jak to vyjádřit) ![]()
@klarka87 pokud vám to vyhovuje, nevadí, jste takhle rádi, tak v čem je problém?
dělej to tak, jak ty to cítíš
Já se zase s malým v posteli nevyspím, dokonce jsme se ani jeden z nás tří nevyspali, dokud byl s námi v ložnici, takže ač se to taky spoustě lidem nelíbí, tak spí od 6m ve svém pokojíčku a jsme všichni mnohem spokojenější a vyspalejší
Nejdůležitější je, aby vám to vyhovovalo ![]()
Jak už tu psalo xx maminek přede mnou…dělej to tak jak to cítíš. Mám dvě děti z předchozího vztahu- sice usínali v postýlkách, ale v noci si přelezly k nám (postýlky byly po stranách postele)…pak když už byly po 3 letech v posteli a vlastním pokojíčku, tak stejně v půli noci přišli do ložnice a vecpali se k nám
…ale neboj, dnes už s námi nespí (syn 17 a dcera 16)…ale jsou třeba neděle, kdy si ráno přilehnou a jen tak si povídáme- neznám nic krásnějšího. No a teď máme 18m princeznu, její postýlka= hračky, chůvička, rezervní pleny na noc a pití
…ona spinká s náma, nevadí to mě ani tatínkovi, užíváme si oba dva její blízkost…jen jsem přemýšlela, že když k nám ještě zavítá čáp, tak si necháme udělat postel na míru- ode zdi ke zdi/ cca 4,5m/- aby se nám tam všechny děti vešly
![]()
@klarka87 taky to tak mám, my máme teda u postele ještě přiraženou postýlku bez jedné bočnice a občas ho tam odsunu, ale jinak se mnou spí v posteli a myslím si, že u malého miminka je to v pořádku a normální. Já teda začínám stěhovat do postýlky kolem půlroku, někomu vyhovuje společné spaní třeba do 3let, každý to má nastavené jinak.
Já osobně se s větším dítětem už nevyspím, chci mít svůj klid, ale při plném kojení je společné spaní opravdu velice pohodlné.
@birma píše:
Jak už tu psalo xx maminek přede mnou…dělej to tak jak to cítíš. Mám dvě děti z předchozího vztahu- sice usínali v postýlkách, ale v noci si přelezly k nám (postýlky byly po stranách postele)…pak když už byly po 3 letech v posteli a vlastním pokojíčku, tak stejně v půli noci přišli do ložnice a vecpali se k nám…ale neboj, dnes už s námi nespí (syn 17 a dcera 16)…ale jsou třeba neděle, kdy si ráno přilehnou a jen tak si povídáme- neznám nic krásnějšího. No a teď máme 18m princeznu, její postýlka= hračky, chůvička, rezervní pleny na noc a pití
…ona spinká s náma, nevadí to mě ani tatínkovi, užíváme si oba dva její blízkost…jen jsem přemýšlela, že když k nám ještě zavítá čáp, tak si necháme udělat postel na míru- ode zdi ke zdi/ cca 4,5m/- aby se nám tam všechny děti vešly
![]()
Jo to mi i pani sousedka 70leta rikala, ze v posteli se vse vyresi nejlip at s ditetem nebo dospelym a je fakt, ze vse dlezite rozebirame v posteli a ze 4 leta dcera ma plno dulezitych starosti ![]()
i jako relax je prijemne si polezet az dcery budou stare jak tve deti a prijdou si pokecat to bude super, uz se na to tesim
![]()