Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@PaníKadrnožková píše:
no toto… děkuji… už jsem, chlapec by povyprávěl
Pardon. Už jí tedy jste ![]()
@Příjemné Pondělí píše:
Pardon. Už jí tedy jste
Tak děkuji za kompliment, nápodobně. Už jsem to tu psala, ale je fajn, že jste našel tu trpělivost na takové nesmysly konkrétně reagovat. Kdyby totiž všichni mlčeli, tyto osoby by se domnívaly, že protistraně došly argumenty, nikoli, že protistrana je otrávená těmi výrony nenávistného a manipulativního textu ![]()
To mě motivovalo přečíst si ten 1. post. Zakladatel se tam mimo jiné zmiňuje, že jste mu slíbila, „že už to neuděláte“. Slíbil taky on něco vám? Proběhla tam nějaká sebereflexe?
@PaníKadrnožková píše:
Dekuji, me staci eu legislativa, ale tam s trochou snahy se da vyvodit, o co autorovi zhtubs slo, navic je to vice ci mene podrobne vysvetleno na zacatku. Tak projev Milouse z Cerveneho hradku to pripomina…
Za všechno můžou počítače, kdyby to autoři museli vypisovat na psacích strojí, pěkně přes několik kopíráků, rozmysleli by si každé slovo ![]()
Ahoj, přispěju svou zkušeností.
Mám kamarádku, která jako by z oka vypadla jeho manželce, také si našla milence se zálibou v BDSM a nyní se rozvádí. Já ji znám spoustu let a vidím chyby nejen na její straně, ale i na straně manžela. Oba totiž na svém vztahu nepracovali, je to dost náročná disciplína a vím, že ona „volala o pomoc“ už nějakou dobu zpátky.
Žijí na vesnici, on jezdil do práce, ona se starala o děti. Pro někoho možná normální situace, ale já bych se nonstop se třemi dětmi prostě zbláznila, po rodičovské do práce, vodit děti do/ze školy, pečovat o dům, starat se o nemocné rodiče a prarodiče. On v 5 do práce, v 7/8 domů. Denně. Vím, že spolu nikde nebyli, ani netrávili čas spolu, ani jako rodina, žádná dovolená, společné výlety, večeře…
Jsou spolu 12 let manželé a ze vztahu nezbylo nic. Ona byla několikrát v manželské poradně, ale sama. Nedivím se, že to tak dopadlo.
@Anonymní píše:
Ahoj, přispěju svou zkušeností.Mám kamarádku, která jako by z oka vypadla jeho manželce, také si našla milence se zálibou v BDSM a nyní se rozvádí. Já ji znám spoustu let a vidím chyby nejen na její straně, ale i na straně manžela. Oba totiž na svém vztahu nepracovali, je to dost náročná disciplína a vím, že ona „volala o pomoc“ už nějakou dobu zpátky.
Žijí na vesnici, on jezdil do práce, ona se starala o děti. Pro někoho možná normální situace, ale já bych se nonstop se třemi dětmi prostě zbláznila, po rodičovské do práce, vodit děti do/ze školy, pečovat o dům, starat se o nemocné rodiče a prarodiče. On v 5 do práce, v 7/8 domů. Denně. Vím, že spolu nikde nebyli, ani netrávili čas spolu, ani jako rodina, žádná dovolená, společné výlety, večeře…
Jsou spolu 12 let manželé a ze vztahu nezbylo nic. Ona byla několikrát v manželské poradně, ale sama. Nedivím se, že to tak dopadlo.
V BDSM komunitě jsou dva druhy lidí. Ti pro které je to jakási móda a ti co to mají opravdu jinak.
Pokud je to pro kamarádku jen nějaký útěk ze stereotypu, tak právě dělá naprostou hloupost. Nejspíš se chystá se muže bez zájmu vyměnit za zakomplexovaného pitomce.
Pokud to má opravdu jinak, není divu, že se jí „standardní vztah“ rozpadl. Její partner stejně neměl moc šancí vztah udržet. Ten rozchod je velkou šancí do budoucnosti pro oba.
@Anonymní píše:
V BDSM komunitě jsou dva druhy lidí. Ti pro které je to jakási móda a ti co to mají opravdu jinak.Pokud je to pro kamarádku jen nějaký útěk ze stereotypu, tak právě dělá naprostou hloupost. Nejspíš se chystá se muže bez zájmu vyměnit za zakomplexovaného pitomce.
Pokud to má opravdu jinak, není divu, že se jí „standardní vztah“ rozpadl. Její partner stejně neměl moc šancí vztah udržet. Ten rozchod je velkou šancí do budoucnosti pro oba.
No, ona taková právě asi je. Sice jsme nikdy dopodrobna neprobírali sexuální praktiky, ale vlastně mi to tímhle celé docvaklo. Vyhovuje jí, když je muž ten, kdo rozhoduje. Což si třeba já nedokážu představit. Ale respektuju její povahu i rozhodnutí. Každopádně to nebude mít vůbec snadné, rozvod, soud, děti…
@Josef_t píše:
@Příjemné PondělíJako starý skeptik a občasný pesimista ti závidím tvůj jednoduchý svět, to že máš na všechno odpověď
Kauzu Člověka v tísni znám jen z titulků, ale osobně pochybuji, že je zakázal Putin, Dokonce si myslím, že Putin ani netuší, že něco takového vůbec existuje…
Neziskovky jsou prostě různé, největší z nich je myslím Svaz zahrádkářů. Nemám nic proti tomu aby jim obec přispěla na zvelebení jejich kolonií…
Existuje třeba několik sdružení novinářů, kteří svým kamarádům udělují nějaké ceny. Je to na nich, když je to baví, ale mám problém v tom, když jim stát přispívá na jejich mejdan. Ať si to zaplatí sami…I třeba Agrofert má nadaci, nečerpají veřejné peníze a podporují myslím užitečné věci. Třeba rodiče - samoživitele v nouzi.
To že podporuji a při domácím násilí doporučuji Bílý kruh bezpečí neznamená, že budu automaticky podporovat celý neziskový sektor
To Putin ví velmi dobře, protože Člověk v tísni patří mezi první desítku největších neziskovek nikoliv v ČR, ale NA SVĚTĚ. Často pomáhá i v zemích, kde to nikdo jiný neumí (válečné konflikty a humanitární katastrofy). Putin to samozřejmě velmi nerad vidí, protože v Rusku je přeci vše v pořádku, stejně tak ve spřáteleném Bělorusku…
RRád bych se podělil o svůj příběh a moc by mě zajímaly názory lidí zde… žijeme s přítelkyní spolu 18 roků, nejdříve 14 roků v panelovém bytu 2+1, poslední 4 roky v domku, který jsme si pořídili prodejem svých 2 bytů a oba si vzali úvěr.
Asi rok před tím, než jsme domek koupili, bohužel přítelkyni zemřela maminka… v podstatě tím se odstartovalo zhoršení našeho vztahu.
Ačkoliv to bude již skoro 5 roků, přítelkyně se s tím stále ještě nedokázala vyrovnat a začala mě vyčítat, že jsem ji v té těžké době málo podporoval, prý jsem se staral jen o sebe a že tak postupně došlo k odcizení… kdykoliv jsme se pohádali, tak jsem to vždy slyšel znovu: že jsem ji málo podporoval po smrti mámy… a také jsem prý chtěl sex, i když mi říkala, že jí to bolí. Průběh byl však obvykle takový, že jsem se domníval, že si to hrozně užívá, stejně jako já. Ale to prý jenom hrála …
Myslím, ale že jen postupuje podle: „kdo chce psa bít, hůl si vždy najde…“.
Hlavní důvod bude, že už cca 1 rok má jiný vztah, který ale nepřizná… je to prý jen kamarád. Jezdí za ním velmi často… pod záminkou, že jede cvičit (což je někdy určitě i pravda, dělá jogu). Ale několikrát jsem se přesvědčil, že jela přímo na jeho pracoviště a potom spolu kráčeli po náměstí do jejího auta a někam odjeli.
Už před více než rokem se ode mě odstěhovala z ložnice do pokojíku, kde je stále (tehdy pod záminkou covidu). Když přijede domů jen se se mnou pozdraví a zmizí do pokojíku a je tam do konce dne. A stále mobil v ruce …
A přitom v neděli uvaří i pro mě, vypere i mě. Já se zase starám o trávníky kolem baráku, zajistím dřevo do krbu, starám se o bazén… a vůbec všechnu údržbu domu. To je ale ničím. Starám se sám o chalupu, kam ale ona úplně přestala jezdit. Na náklady kolem domu vynakládám já více peněz, na běžné živobytí jí dávám peníze.
Kdysi mi říkala, že kdyby zůstala sama, už by si žádného chlapa domů už nevzala, že by raději žila sama. To mě přijde taky divné …
Je to velmi smutný život… ani se netěšíte domů. Vůbec co asi nejhoršího mi nedávno řekla, že prý jsem si ji našel jen proto, abych nebyl sám s maminkou… a přitom já žil hlavně pro ni …
Jak byste se v takové situaci zachovali…?
@vesas246 píše:
RRád bych se podělil o svůj příběh a moc by mě zajímaly názory lidí zde… žijeme s přítelkyní spolu 18 roků, nejdříve 14 roků v panelovém bytu 2+1, poslední 4 roky v domku, který jsme si pořídili prodejem svých 2 bytů a oba si vzali úvěr.
Asi rok před tím, než jsme domek koupili, bohužel přítelkyni zemřela maminka… v podstatě tím se odstartovalo zhoršení našeho vztahu.
Ačkoliv to bude již skoro 5 roků, přítelkyně se s tím stále ještě nedokázala vyrovnat a začala mě vyčítat, že jsem ji v té těžké době málo podporoval, prý jsem se staral jen o sebe a že tak postupně došlo k odcizení… kdykoliv jsme se pohádali, tak jsem to vždy slyšel znovu: že jsem ji málo podporoval po smrti mámy… a také jsem prý chtěl sex, i když mi říkala, že jí to bolí. Průběh byl však obvykle takový, že jsem se domníval, že si to hrozně užívá, stejně jako já. Ale to prý jenom hrála …
Myslím, ale že jen postupuje podle: „kdo chce psa bít, hůl si vždy najde…“.
Hlavní důvod bude, že už cca 1 rok má jiný vztah, který ale nepřizná… je to prý jen kamarád. Jezdí za ním velmi často… pod záminkou, že jede cvičit (což je někdy určitě i pravda, dělá jogu). Ale několikrát jsem se přesvědčil, že jela přímo na jeho pracoviště a potom spolu kráčeli po náměstí do jejího auta a někam odjeli.Už před více než rokem se ode mě odstěhovala z ložnice do pokojíku, kde je stále (tehdy pod záminkou covidu). Když přijede domů jen se se mnou pozdraví a zmizí do pokojíku a je tam do konce dne. A stále mobil v ruce …
A přitom v neděli uvaří i pro mě, vypere i mě. Já se zase starám o trávníky kolem baráku, zajistím dřevo do krbu, starám se o bazén… a vůbec všechnu údržbu domu. To je ale ničím. Starám se sám o chalupu, kam ale ona úplně přestala jezdit. Na náklady kolem domu vynakládám já více peněz, na běžné živobytí jí dávám peníze.Kdysi mi říkala, že kdyby zůstala sama, už by si žádného chlapa domů už nevzala, že by raději žila sama. To mě přijde taky divné …
Je to velmi smutný život… ani se netěšíte domů. Vůbec co asi nejhoršího mi nedávno řekla, že prý jsem si ji našel jen proto, abych nebyl sám s maminkou… a přitom já žil hlavně pro ni …
Jak byste se v takové situaci zachovali…?
V takovém vztahu bych nežil ani týden natož přes rok. Jediné řešení je prostě rozchod nic jiného nemůžeš dělat protože tě vidí jako blba který sedí doma na zadku a ona si chodí za milencem a s úsměvem se vrací domů. V jejích očích už nejsi chlap protože normální chlap by nenechal takhle se sebou zametat.
Doporučila bych vám navštívit manželskou nebo partnerskou poradnu. Nejde o to ženě něco zakázat, ona musí chtít. Pokud má zájem o udržení vztahu s vámi měla by pro to něco udělat. Nelze žít s takovou nedůvěrou. Obzvlášť, když vás takové chování zraňuje.
no toto… děkuji… už jsem, chlapec by povyprávěl