Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám syna, 4 a půl roku. Už od miminka se necítí dobře ve společnosti stejně starých dětí, raději vyhledává starší a dospělé. Teď chodí druhým rokem do školky a našel si tam kamaráda. Je to jeho jediný kamarád. Ostatní děti tam jsou podle něj zřejmě jenom proto že „tam být musí“. No a ten jeho kamarád je dost divoký, má zálibu ve strašidlech, příšerách apod. Náš už to taky nosí domů a místo věcí které kreslil dřív (auta, lidi, vlaky) kreslí jen obludy, příšery a monstra. Dneska mě ráno paní učitelka zastavila s tím, že si máme doma promluvit, že si kluci spolu hrají jen na tohle, že ten kamarád našeho straší a on pak brečí. Jenže na druhou stranu, náš se nechá strhout a i když brečí, tak si za 5 minut hrají znovu.
Manžel si myslí, že bychom je měli rozdělit, každý do jiné třídy, resp. ten náš do jiné třídy. Jenže to já nechci. Za prvé, kde mám jistotu, že v jiné třídě nebude podobný chlapeček, holčička? Za druhé, náš syn první rok probrečel, že do školky chodit nechce, skoro každé ráno scény, trvalo to opravdu celou první třídu. Teď ve druháčku má novou paní učitelku a za ty dva měsíce nekviknul ani jednou. Má ji moc rád.
Psala jsem i druhým rodičům, že bychom se měli sejít a nějak to pořešit. Zatím bez odezvy. S rodiči jsme kamarádi a vycházíme spolu dobře.
Televizi máme, ale když je syn doma, pouštíme jen DVD, teď u nás frčí Křemílek a Vochomůrka a podobné pohádky. Tímhle způsobem „to“ nijak nepodporujeme. Snažíme se domlouvat a domlouvat, ale většinou to je jedním uchem tam a druhým ven. Ale plácanec taky občas přiletí.
Jak mám vysvětlit malému klukovi, že si s kamarádem má hrát na něco jiného? On nám sice doma všechno odkejve, ale za chvíli mi běží ukázat svůj obrázek a hádejte co na něm je…
Nevysvetlis nic…nase terka dotahla bubaky taky ze skolky…proste bud bude ve spolecnosti a musis se smirit ze spolecnost prinasi nejen pozitiva…nebo by sis ho musela nechat doma. mozna to rozdeleni by pomohlo..mohl by si najit jinyho kamosa…
Já bych to nebrala jako tragédii. Chápu, že vám to asi připadá divné, když už to řeší i učitelka, ale nechala bych to tak. Děti mají různé období, tak snad ho to přejde. Pokud se špatně začleňuje mezi děti a má jen jednoho kamaráda, bylo by asi dost krátkozraké ho od něj odtrhávat. Když bude chtít, stejně se s ním bude kamarádit, až ho třeba potká venku. A akorát bude na vás naštvaný, že mu ho nedovolíte. Zakázané ovoce nejlíp chutná… Podle mě je důležitější to, že si našel kamaráda, a že si rozumí, než to, že kreslí strašidla. A nepustit mu televizi, to už teprv není řešení…
Nedelila bych… ted je jeste malicky a mohlo by to ovlivnit jeho pristup ke skolce. Kdyby to neprestavalo, mozna bych se zamerila na to, aby nesli do stejne skoly… ![]()
Jinak, ja naopak s tou televizi souhlasim, ty dnesni pohadky jsou pekne hnusne, priser a zabijeni je tam vice nez dost! Krtecek, kremilek nebo disneyovky jsou mnohem lepsi! ![]()
Tak hlavně rodiče toho kluka s tím těžko něco udělají, že jo… Taky bych to nebrala jako tragédii, pokud s tím tvůj syn nemá problém.
@Gabčulka píše:
Mám syna, 4 a půl roku. Už od miminka se necítí dobře ve společnosti stejně starých dětí, raději vyhledává starší a dospělé. Teď chodí druhým rokem do školky a našel si tam kamaráda. Je to jeho jediný kamarád. Ostatní děti tam jsou podle něj zřejmě jenom proto že „tam být musí“. No a ten jeho kamarád je dost divoký, má zálibu ve strašidlech, příšerách apod. Náš už to taky nosí domů a místo věcí které kreslil dřív (auta, lidi, vlaky) kreslí jen obludy, příšery a monstra. Dneska mě ráno paní učitelka zastavila s tím, že si máme doma promluvit, že si kluci spolu hrají jen na tohle, že ten kamarád našeho straší a on pak brečí. Jenže na druhou stranu, náš se nechá strhout a i když brečí, tak si za 5 minut hrají znovu.
Manžel si myslí, že bychom je měli rozdělit, každý do jiné třídy, resp. ten náš do jiné třídy. Jenže to já nechci. Za prvé, kde mám jistotu, že v jiné třídě nebude podobný chlapeček, holčička? Za druhé, náš syn první rok probrečel, že do školky chodit nechce, skoro každé ráno scény, trvalo to opravdu celou první třídu. Teď ve druháčku má novou paní učitelku a za ty dva měsíce nekviknul ani jednou. Má ji moc rád.
Psala jsem i druhým rodičům, že bychom se měli sejít a nějak to pořešit. Zatím bez odezvy. S rodiči jsme kamarádi a vycházíme spolu dobře.
Televizi máme, ale když je syn doma, pouštíme jen DVD, teď u nás frčí Křemílek a Vochomůrka a podobné pohádky. Tímhle způsobem „to“ nijak nepodporujeme. Snažíme se domlouvat a domlouvat, ale většinou to je jedním uchem tam a druhým ven. Ale plácanec taky občas přiletí.
Jak mám vysvětlit malému klukovi, že si s kamarádem má hrát na něco jiného? On nám sice doma všechno odkejve, ale za chvíli mi běží ukázat svůj obrázek a hádejte co na něm je…
Pohádka Příšerky s. r.o. je i pro malé děti.
Třeba mu tím vysvětlíte že se nemusí bát, že i strašidla a monstra můžou být hodné.
Zakázat mu kamaráda nebo ho poslat do jiné třídy není dobré řešení,
ale vy jste rodiče, tak přeju ať to vyřešíte pro vašeho snyka co nejlíp ![]()
@Barca12345 u nas ted jede zase Mickeyho klubik… Ale opravdu dnesni pohadky jsou hrozne, je tam moc nasili, priser a jinych hroznych veci, vetsinou se na to neda koukat, natoz to poslouchat…
Ale co se tyka priser, tak se s nimi setka at uz v teto tride nebo v jine (kam byste ho dali)… takze pokud z toho nebude mit nocni mury nebo jine problemy, tak bych to zatim neresila… ![]()
No jo, jenže mě dneska paní učitelka říkala, že na něj třeba volá že mů ta příšera zabije maminku…
Teď si s manželem vyměňujeme SMS, doslova vyšiluje a už pomalu obvolává soukr. školky v okolí.
Já se chci sejít nejdřív s rodičema kamaráda… dnes kolem oběda si budeme volat s maminkou.
Uf, já to nechci podceňovat, ale na druhou stranu se z toho zase nechci zbláznit…
@Gabčulka píše:
No jo, jenže mě dneska paní učitelka říkala, že na něj třeba volá že mů ta příšera zabije maminku…
Teď si s manželem vyměňujeme SMS, doslova vyšiluje a už pomalu obvolává soukr. školky v okolí.
Já se chci sejít nejdřív s rodičema kamaráda… dnes kolem oběda si budeme volat s maminkou.
Uf, já to nechci podceňovat, ale na druhou stranu se z toho zase nechci zbláznit…
no tak tohle by zase mely zvladnout ucitelky ve skolce je muj nazor.
No tak já bych jeho pozornost obrátil na „hodná“ strašidla - co třeba zkusit DVD „Bubáci a hastrmani“ (animovaný film, obrázky ve stylu Josefa Lady)?
A každopádně bych si promluvil s rodiči toho kamaráda. Aspoň zjistit, jak to u nich doma funguje. Když kluci spolu kamarádí, stálo by za to mít o jejich rodině nějaké info (aspoň povrchní…)
Aještě mě napadla hraná pohádka „Za humny je drak“ (v hlavních rolích myslím Ivana Andrlová a Jan Čenský).
No a pak třeba „Princezna ze mlejna“ - čertík: „Já jsem malej, ale šikovnej…“ ![]()
Náš malý taky dotáhl bubáky ze školky, nikdy jseme mu o ničem takovem nevykládali a když s tím začla babička
tak se ji to zatrhlo a malemu se vysvětlilo, že nic takového není. Ted co chodí 2 rok do školky, tak vidí všude bubáka a má strach jít sám i na záchod ![]()
@mikitaa píše:
no tak tohle by zase mely zvladnout ucitelky ve skolce je muj nazor.
Učitelky to nezvládnou, pokud by byla chyba ve výchově v rodině toho kamaráda - moje osobní zkušenost. A navíc nemají na starosti jen tyto dva kluky.
@zikado Hele, moje nejstarší neteřinka míval doslova fóbii z malých tmavých prostorů - třeba z pračky s předním plněním. Když šla ségra prát, tak na ni volala „néé, mami - bubák…“ Tak jsem jí jednou řekl: „Pojď, půjdeme postrašit toho bubáka.“ Šli jsme, já jsem otevřel pračku a do bubnu jsem udělal: „Bubububu…“ Lucka se řehtala jak pominutá - a strach z bubáka byl pryč. Od té doby to dělávala i sama… A bylo po děsu.
Tohle je prostě situace, kdy by měl - v pozitivním smyslu - intervenovat ve vnímání dítěte někdo dospělý. Buď rodiče nebo někdo, komu důvěřuje.
Obojí máme a známe. Tam asi úplně nejde o strašidla jako taková, ale spíš o to, že se kluci navzájem straší, a ošklivě.