Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Včelička992 Jasně, že můžeš
. Ale přišlo mi, že si zbytečně útočná
.
Tvůj muž „hlídá“ (pečuje) o své dítě 4 dny v měsíci.
Zbývající dny leží péče na matce.
V prvé řadě je to otec, kdo by se měl angažovat. Tím bych začala..
S občasným výpadkem hlídání nebo v nenadálé situaci bych samozřejmě bez řečí pohlídala. Každému se může stát, že musí z ničeho nic k lékaři nebo onemocní. Tam samozřejmě bych pomohla. I kdybych věděla, že je to jednou za čas tak dobře. Ale já se prostě bojím toho, že zruším svoje a pohlídám jednou, dvakrát a pak už bude volat pravidelně nebo i v týdnu, ať vyzvednu ze školy atd. Já nechci nikoho hanit, ale už párkrát jsme podali v jiných věcech prst a málem jsme přišli o celou ruku. Aby se mi pak nestávalo, že budu někde mimo nebo budu uprostřed vlastního programu nebo práci a zazvoní mi mobil s tím, že někde je nebo někam jde a za dvacet minut je třeba vyzvednout jejich dítě ze školy a ona se vrátí třeba v 6 večer. Vím, že možná předbíhám, ale vím jak jednala s manželovou maminkou. Pamatuji si, jak mi jednou manžel říkal, že měla přijít hlídat, ale zdržela se v práci o dvacet minut a hned ve dveřích na ní vyjela kde jako je a nebo jsem viděla, jak jí psala ahoj, vyměnila jsem si směny tak přijď k nám zítra spát já musím tam a tam tak mi večer pohlídáš a ráno odvedeš děcka.
Já bych odmítla, i kdybych čas na hlídání měla
Naštěstí já nemám s exkou mého partnera natolik dobré vztahy, že by si dovolila mne o toto žádat. Dítě přeci jezdí za svým otcem, a ne že si z tebe exka udělá levnou paní na hlídání. ![]()
A proč „tedy“ pečuje otec o své dítě „tak málo“?
@Anonymní píše:
S občasným výpadkem hlídání nebo v nenadálé situaci bych samozřejmě bez řečí pohlídala. Každému se může stát, že musí z ničeho nic k lékaři nebo onemocní. Tam samozřejmě bych pomohla. I kdybych věděla, že je to jednou za čas tak dobře. Ale já se prostě bojím toho, že zruším svoje a pohlídám jednou, dvakrát a pak už bude volat pravidelně nebo i v týdnu, ať vyzvednu ze školy atd. Já nechci nikoho hanit, ale už párkrát jsme podali v jiných věcech prst a málem jsme přišli o celou ruku. Aby se mi pak nestávalo, že budu někde mimo nebo budu uprostřed vlastního programu nebo práci a zazvoní mi mobil s tím, že někde je nebo někam jde a za dvacet minut je třeba vyzvednout jejich dítě ze školy a ona se vrátí třeba v 6 večer. Vím, že možná předbíhám, ale vím jak jednala s manželovou maminkou. Pamatuji si, jak mi jednou manžel říkal, že měla přijít hlídat, ale zdržela se v práci o dvacet minut a hned ve dveřích na ní vyjela kde jako je a nebo jsem viděla, jak jí psala ahoj, vyměnila jsem si směny tak přijď k nám zítra spát já musím tam a tam tak mi večer pohlídáš a ráno odvedeš děcka.
Vašeho nevlastního dítěte je mi opravdu líto. Nejvíc strádá ono. Sama to vím moc dobře. Nechápu, jaktože se někteří lidé dokážou takto odstrihnout od vlastního potomka. Je to smutné.
@Magdaleeena píše:
A proč „tedy“ pečuje otec o své dítě „tak málo“?
V rozsudku má to co jsem již psala a navíc dle potřeby když potřebuje pohlídá. Jenže ale také chodí do práce. Navíc teď nařídili ty sobotní přesčasy na několik měsíců. Nebo si myslíš, že o naše společné dítě se stará celodenně? Přes týden se vidí chvíli ráno a pak chvilku než jde spát kdy na něj čeká v pyžamku, protože chce od táty uložit. Také se starám hlavně já a k tomu mám svou práci. A své aktivity si musím přizpůsobí tak, ať stihnu školku, nákup, domácnost a lékaře a vše kolem. Sama pro sebe mám čas když mi dítě vezmou občas prarodiče a neexistuje, že si umanu zítra jdu do kina a naráz jsem bez dítěte a jdu. Prostě má práci, která mu hezky pro rodinu a děti vydělá, ale chodit do ní musí. Samozřejmě, že změnit jí může a mít více času jak na nás tak na první dítě, ale v tom případě by šly příjmy níž a tím méně by dopřál dětem. Jak našemu tak společnému. Bohužel vše má své pro a proti.
@Psylocke píše:
Vašeho nevlastního dítěte je mi opravdu líto. Nejvíc strádá ono. Sama to vím moc dobře. Nechápu, jaktože se někteří lidé dokážou takto odstrihnout od vlastního potomka. Je to smutné.
A mohu se zeptat proč? Strádá proto, protože já nechci hlídat? Takže já mám vynahrazovat to, že se mu rodiče rozvedli?
To snad nemyslíte vážně. To odstřihnutí myslíte to, že je otec od rána do večera v práci? Kdyby žil s ním tak je tam také. Naše dítě také tátu vidí chvíli ráno a pár minut večer. Můj otec také měl novou manželku, ale nepamatuji se, že by mě kdy hlídala nebo cokoliv jiného.
Počkej, takže otec i Ty máte pocit, že se synovi věnuje a pečuje dostatečně (4 dny v měsíci)? Ano?
Resp. si to myslíš vzhledem k penězům, které otec vydělává.
Takže syn má natolik luxusní (za mě) výživné, které by vyvážilo věnování a péči otce.. případně zaplatilo tu chůvu, kterou tu navrhujete pro matku?
@Anonymní píše:
V rozsudku má to co jsem již psala a navíc dle potřeby když potřebuje pohlídá. Jenže ale také chodí do práce. Navíc teď nařídili ty sobotní přesčasy na několik měsíců. Nebo si myslíš, že o naše společné dítě se stará celodenně? Přes týden se vidí chvíli ráno a pak chvilku než jde spát kdy na něj čeká v pyžamku, protože chce od táty uložit. Také se starám hlavně já a k tomu mám svou práci. A své aktivity si musím přizpůsobí tak, ať stihnu školku, nákup, domácnost a lékaře a vše kolem. Sama pro sebe mám čas když mi dítě vezmou občas prarodiče a neexistuje, že si umanu zítra jdu do kina a naráz jsem bez dítěte a jdu. Prostě má práci, která mu hezky pro rodinu a děti vydělá, ale chodit do ní musí. Samozřejmě, že změnit jí může a mít více času jak na nás tak na první dítě, ale v tom případě by šly příjmy níž a tím méně by dopřál dětem. Jak našemu tak společnému. Bohužel vše má své pro a proti.
Já jen.. aby to bylo genderově vyvážené.. povšimly/i jste si, jak tu hájím práva dětí i otců?
![]()
Aby jim matky ty děti, které jsou přeci dětí obou rodičů, jen „nepůjčovaly“, ale „dovolily“ se jim o ně také starat..
Tož takto to chodí povětšinou v praxi..
@canaglia
@Magdaleeena píše:
Počkej, takže otec i Ty máte pocit, že se synovi věnuje a pečuje dostatečně (4 dny v měsíci)? Ano?
Resp. si to myslíš vzhledem k penězům, které otec vydělává.
Takže syn má natolik luxusní (za mě) výživné, které by vyvážilo věnování a péči otce.. případně zaplatilo tu chůvu, kterou tu navrhujete pro matku?
Já nikde nic o chůvě nepsala. Ty to tu podáváš tak, že snad já můžu za to, že se rozvedli a otec má styk ob víkend a tím pádem já mám sklapnout bačkory, nemít svůj program, který chci sdílet se svým dítětem a třeba rodinou a hlídat kdykoliv bývalá manželka zavelí, protože jsou rozvedení a otec jejich dítěte chodí do práce a styk má tak jak má. Jestli je to dostatečné já soudit nebudu, nicméně na mě leží to samé co na matce jejich dítěte. Péče, práce, domácnost, lékaři, takže ona oproti mě v nevýhodě není. Ano, je pravda, že než manžel odejde do práce zajde mi třeba ráno do obchodu, umyje nádobí, zapne pračku nebo nachystá dítěti snídani. To ano.
A proto se Tě ptám, jestli Tobě přijde dostatečné, jak málo se věnuje Vašemu dítěti
(chvilku ráno, pár minut večer.. víkendy nic?). Kdy chápu, že někdo může třebas v nějaké životní fází upřednostnit finance.. A ano, je to Vaše společné rozhodnutí. Nicméně je otázkou - „co“ z takového otce má jeho „další dítě“ (finance, čas, peníze?), kdy za mě - co si budeme nalhávat - je s ním stále podstatně méně času než s druhým.. Což tak nějak lidsky chápu, ale na stranu druhou - tak nějak také lidsky
- být to můj muž a dítě sourozencem mého dítěte - chápala bych, že to matka má zkrátka náročnější, nežli v případě pečujícího a starajícího se otce.
A nevím a neptala jsem se, proč se rozvedli, to dítě je jeho pořád a bude..
Edit: A co kdyby ona zažádala rozsudkem, aby otec více pečoval? To by pak bylo „podle rozsudku“..
@Anonymní píše:
Já nikde nic o chůvě nepsala. Ty to tu podáváš tak, že snad já můžu za to, že se rozvedli a otec má styk ob víkend a tím pádem já mám sklapnout bačkory, nemít svůj program, který chci sdílet se svým dítětem a třeba rodinou a hlídat kdykoliv bývalá manželka zavelí, protože jsou rozvedení a otec jejich dítěte chodí do práce a styk má tak jak má. Jestli je to dostatečné já soudit nebudu, nicméně na mě leží to samé co na matce jejich dítěte. Péče, práce, domácnost, lékaři, takže ona oproti mě v nevýhodě není. Ano, je pravda, že než manžel odejde do práce zajde mi třeba ráno do obchodu, umyje nádobí, zapne pračku nebo nachystá dítěti snídani. To ano.
Příspěvek upraven 21.05.18 v 18:55
Pokud manžel není doma tak ztrácí smysl prcka mít, vyměňte si víkendy až doma bude a hlavně její děti nehlídejte
@Lamátko píše:
Pokud manžel není doma tak ztrácí smysl prcka mít, vyměňte si víkendy až doma bude a hlavně její děti nehlídejte
bože můj, umíte číst. Píše, že ex chce aby si to dítě vzali i ty víkendy, co to nemá určené soudem.
![]()
Pro blbý to zkopíruji ještě jednou: Prozatím nebyl problém, vždy to vycházelo na den, kdy manžel nebyl v práci, takže jí vyšel bez problémů vstříc. Jenže teď mají víc práce a každý týden v sobotu kdy není určený víkendový styk bude muset na povinný přesčas
.
Příspěvek upraven 31.05.20 v 22:13