Nevím, kdo jsem a co chci.

14
25.4.17 10:11

Nevím, kdo jsem a co chci.

Zdravím všechny, dlouho jsem byla pasivním uživatelem webu, ale nyní je čas zaktivovat se. Omlouvám se dopředu za delší text, ale budu ráda za každé rady.Snad nevadí odkloněná tématika od dětí.

Jde o to, že si připadám, jako by má osobnost byla rozdvojená. Někdy se cítím jako naprostý extrovert, někdy jako stydlivý introvert. Někdy bych ráda byla více ve společnosti a stýskám si, že nemám žádné kamarády. Jindy mi zas tento stav vyhovuje. Jeden týden přijímám všechny výzvy a stavím se k životu čelem, druhý však sedím doma a láduju se sladkým s cílem zahnat depresivní náladu. A řeknu vám, je to pěkný opruz.

Miluju cestování, poznávání nových zemí a už několik let uvažuju o letní brigádě v zahraničí nebo dobrovolnické stáži atd. Jednou jsem už málem i vyjela, tehdy se jednalo o úklid mobilhomů a chatek v Chorvatsku/Itálii s cestovní kanceláří, byla jsem dvakrát na pohovoru v Brně (jsem z ostravy), ale když mi odepsali ať přijdu na poslední kolo-praktickou část, tak jsem to vzdala.

A tak je to se vším. Trvá mi strašně dlouho, než se k něčemu rozhoupám a když, tak toho nechám. Protože jsem se k tomu rozhoupala třeba v tom „dobrém“ týdnu a finální rozhodnutí dělám v mém „špatném“ týdnu. Takže to dopadá většinou tak, že pokaždé se posunu dál než jsem byla předtím, ale stejně do nedotáhnu do konce. Jako kdyby to měla být nějaká nemoc.

Konečně k úplnému jádru problému. Měsíc zpět jsem se rozhodla vyzkoušet au pair, registrace nezávazná, tak proč se jen nepokochat nabídkami. Ozvala se mi jedna opravdu super rodina, máme spoustu společných zájmů, vypadají mile, že Španělska… Mělo by to být jen na jeden měsíc - červenec. Žiji s přítelem, na kterého jsem hodně vázaná a i on na mne. Nemyslím si, že nezdravě, volný čas trávíme sice veškerý spolu, ale nám to tak vyhovuje, protože máme společné aktivity a rozumíme si. Oba jsme navíc víceméně stydliví, a tak kamarády nemáme téměř žádné. A já mám obrovský strach, že to v zahraničí nezvládnu. Že nezvládnu to odloučení, samotu, neznámé prostředí, pobyt u cizí rodiny jako „vetřelec“, že s rodinou nenajdu společnou řeč nebo nebudu zvládat starost o děti, že se budu nudit atd..těch obav je spoustu, ale největší je právě z té samoty a odloučení od domova. Už od dětství jsem s tím měla problém, ať už jsem byla na prázdninách u babiček, tety, na táboře, vždy jsem potají bulela. A to mi očividně zůstalo dodnes, akorát rodiče nahradil přítel. Nicméně, byla jsem rozhodnuta do toho skočit, že to chci konečně zkusit, že už mě nebaví každé léto přemýšlet nad tím zda jet nebo nejet, že prostě zkusím a uvidím. Maximálně to bude špatná zkušenost a aspoň budu vědět, že takové výletování pro mě není a příště už nad tím nebudu muset celé dny dumat. A teď na mne přišly opět ty depresivní myšlenky, jsem smutná, nic se mi nechce, nechce se mi mezi lidi a do zahraničí už vůbec ne. Nejraději bych seděla doma. A nevím, jak hlavu a srdíčko přesvědčit, že bych měla jet.

Není to jen o této situaci, mám to tak pořád, jak jsem zmínila už na začátku. Je to moc unavující, vysilující. Neřekla bych, že život chameleona může být tak těžký. Asi jsem se potřebovala vyzpovídat, ale prosím, pokud víte co, poraďte. Budu ráda.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Reakce:

3154
25.4.17 10:26

Můžu se zeptat, co je běžnou náplní tvého dne? Studuješ? Pracuješ?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14
25.4.17 10:33

Studuji VŠ, je mi 20. Náplň dne jak kdy, někdy jsem ve škole od 9 do 9, někdy vůbec. Ve volném čase hodně procházky, kolo, samozřejmě i učení, starost o pejska či domácnost, tv a internet..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3045
25.4.17 10:34

@Tyna04 ahoj…hele já to mám dost podobně… :-) ale už se znam a věkem se to docela celý dává do pohody a ty výkyvy už nejsou takové… protože do práce prostě musím děj se co děj a o dítě se starat take musím i když se ti milionkrát nechce a máš depku… když mi bylo tak těch 20-28 tak to bylo nahoru dolu a měla jsem stejne pocity jako ty… ted ve 36 a rodinou se to vše samo stabilizuje… možná si nekdy rikam že mam takovou lehkou maniodepresi :-) ale je to fakt čím dal lepší čím jsem starší a jsem spokojená :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14
25.4.17 10:40

Ahoj, díky za příspěvek. Nevím tedy, jestli z toho mám být nadšená, že za 10 let to bude lepší?? :zed: :lol: U mně se také dost věcí věkem zlepšilo, před 5 lety jsem na tom byla hodně špatně, zkusila jsem i psychologa, ale nesedli jsme si, takže výsledek žádný. Hodně jsme řešili mou přecitlivělost, ale paní psycholožka mi řekla, že můj problém nelze řešit a že se to věkem trochu zmírní. Což mi tehdy jakožto psychicky labilnímu člověku, který by strašně rád něco udělal, protože jeho chování nebylo vhodné ani pro něj ani pro okolí, připadalo jako velmi velmi neprofesionální přístup. Pravda je sice taková, že se to hodně zmírnilo, ale viz tato diskuse je důkazem, že nevymizelo všechno nebo se občas objeví něco nového.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3154
25.4.17 10:49
@Tyna04 píše:
Studuji VŠ, je mi 20. Náplň dne jak kdy, někdy jsem ve škole od 9 do 9, někdy vůbec. Ve volném čase hodně procházky, kolo, samozřejmě i učení, starost o pejska či domácnost, tv a internet..

Najdi si brigádu. Otrkas se, srovnas si hodnoty, přestaneš být ze všeho tak vyděšená. Nepozorovala jsi, že by se ti do nálady promítal menstruační cyklus, pokud teda nebereš HA?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14
25.4.17 11:10

O prázdninách jsem pracovala jako prodavačka, první semestr jsem posléze pracovala na poloviční úvazek jako administrátor, volný čas jsem neměla téměř žádný, a tak jsem spolupráci bohužel ukončila. Nyní několik hodin týdně pracuji pro studentskou organizaci, sem tam roznesu letáku a od poloviny května budu docházet na studijní oddělení jako administrativní výpomoc. Nemyslím si, že by problém byl v tom, že nevím co s časem a hloubala ve svém duševnu až příliš.

HA beru, ale jednosložkovou a navíc už 4roky. Nemyslím si, že by to na tyto pocity mělo vliv (i když kdysi jsem nad tím spekulovala). Co se týče menstruačního cyklu, zaznamenala jsem jisté změny, zejména období menstruace se tyto pocity násobí a prohlubují, ale myslím, že to je „úděl“ mnoho žen. :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3191
25.4.17 11:12

@Tyna04 Může to být nemoc-bipolárníporucha, je dost častá a většina lidí ji bere jakou součást povahy…pokud by to nemoc byla, pomohou ti léky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
25.4.17 11:15

Proboha…promiň, ale tohle pitvání sebe samé mi přijde naprosto ulítlé. v životě by mě nenapadlo samu sebe takto analyzovat a přemýšlet o sobě. Mám pocit, že studium tě úplně nenaplňuje a měla bys dělat něco pořádného k té škole. Do Španělska normálně odjet můžeš, pochopitelně ti bude smutno, to je naprosto normální :roll:. Je to pořád jen Evropa a můžeš se kdykoliv vrátit. Nejsi malé děcko. Je ti 20 let, to už mnozí mají děti a hypotéky a skutečné starosti, než jaké máš ty. Sama se sebou. Bože můj. :zed:
Tu zájmovou činnost rači nekomentuji. Dvacet let a jsi stará mladá. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
14
25.4.17 11:27

Nemyslím si, že by to byla bipolární porucha ani jiná nemoc…

Kdochcekam: Nevím, proč nekomentujete zájmovou činnost? Nevím, co je na mých zájmech špatného. Ráda bych si vyslechla tvé zájmy, ať vím, co považuješ za hodné komentování. Myslím si, že mé zájmy nejsou ničím atypické, a i kdyby, tak ať.

Také nechápu poznámku o tom, že jsem „stará mladá“. I kdybych byla dětinská jak chci, nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného. Nejsme v době 1970, kdy byly všechny ženy v 17 dospělé a připravené založit rodinu. Já rodinu připravena založit nejsem, ani duševně ani materiálně, proto si ji taky nezakládám. Nejsem připravena si vzít hypotéku, a proto ji zařízenou nemám. I tak, co tak pozoruji okolí, jsem vyspělejší než drtivá většina mých spolužáků, a to jak názorově tak zkušenostma. Absolutně nechápu tvůj útočný ráz komentáře a poznámky o věku. Spoustu lidí má pochybnosti o sebe samém, deprese a klidně jim může být 50. Tato problematika není o věku, ale o povaze.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3796
25.4.17 11:30

@Tyna04 Je vidět že máš prd co na práci a žádné starosti.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
25.4.17 11:44
@Tyna04 píše:
Nemyslím si, že by to byla bipolární porucha ani jiná nemoc…

Kdochcekam: Nevím, proč nekomentujete zájmovou činnost? Nevím, co je na mých zájmech špatného. Ráda bych si vyslechla tvé zájmy, ať vím, co považuješ za hodné komentování. Myslím si, že mé zájmy nejsou ničím atypické, a i kdyby, tak ať.

Také nechápu poznámku o tom, že jsem „stará mladá“. I kdybych byla dětinská jak chci, nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného. Nejsme v době 1970, kdy byly všechny ženy v 17 dospělé a připravené založit rodinu. Já rodinu připravena založit nejsem, ani duševně ani materiálně, proto si ji taky nezakládám. Nejsem připravena si vzít hypotéku, a proto ji zařízenou nemám. I tak, co tak pozoruji okolí, jsem vyspělejší než drtivá většina mých spolužáků, a to jak názorově tak zkušenostma. Absolutně nechápu tvůj útočný ráz komentáře a poznámky o věku. Spoustu lidí má pochybnosti o sebe samém, deprese a klidně jim může být 50. Tato problematika není o věku, ale o povaze.

Tak deprese sis teda diagnostikovala sama právě teď. To jsi nikde neuvedla. Přečti si jak o sobě píšeš a pak mi tvrď, že jsi oproti vrstevníkům vyspělejší…LOL. Jsi nedospělá závislá puťka, která ani nevycestuje ze země, kvůli nějakým svým úzkostem :roll:
Tvoje koníčky bych na tvůj věk okomentoval jedním slovem a sice jako přizdis. ráčské…procházky telka a internet. :lol: :lol: :lol: :lol: divím se, ž jsi ještě nezhynula nudou.
Máš dvacet, strkej čumák do světa, experimentuj, užívej si, blázni, seznamuj se, poznávej…mám na mysli zážitky a ne tv a internet. Proboha. :nevim: To ti mám v tvém věku vysvětlovat ať si vyndáš hlavu ze zadku?

  • Citovat
  • Upravit
3397
25.4.17 11:54

@Tyna04 tak s zajdi k psychologovi :nevim: tam nemusíš chodit s konkrétním problémem, kromě toho ty ho máš, když nejsi ve své kůži

a taky si myslím, že to je věkem :nevim: blbé období, měla jsem to podobně
za sedm let jsem byla vdaná, dobrá práce, ustálili se mi kamarádky, vztahy, koníčky :nevim:

ber to jak to je :nevim: teď mšá nejlepší čas „najít se“, jen tomu musíš dát prostor a hlavně ČAS

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11911
25.4.17 12:14

@Tyna04 psychiatr poradí a pomůže, anebo hodně práce a málo volného času na dušezpytování

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.4.17 12:22

Si mladá, mala by si si život užívať, spoznávať nových ľudí, mať veľa zážitkov. Choď do toho, každá skúsenosť, aj keď negatívna, ťa môže akurát posunúť vpred.
V prvom rade sa však citovo odpútaj od priateľa. Nie je dobré byť takto citovo naviazaná. Najdôležitejší vzťah je ten, ktorý máš sama so sebou :) :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama