Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, rada bych slysela nazory na muj mozna pseudoproblem. Mam 6 mesicni holcicku. Je to moje slunicko, ale nejak mi pripada, ze by se mohla vice smat…je takova vazna dost casto. Jako uplny mrnousek byla nebreclava, az ted co je starsi je trochu uknourana a musim se hodne hodne snazit abych vyloudila nejaky smich. Vsude vidim podobne stare deticky, ktere se smejou od ucha k uchu jakmile se na ne nekdo zasmeje…
Navic zacala reagovat uplne jako sirena na cizi lidi, kdokoli se k ni priblizi a chce navazat komunikaci (ne nijak prilis vlezle), tak Anicka chvili rozmysli a pak spusti strasny jecak, ktery docela dlouho uklidnuji na ruce.
Muze to byt tim, ze jsem hodne sama? Manzel je casto na sluzebkach, tak se stane, ze i cely den jsme jen samy dve. Nebo je kazde mimco jine a jedno je porad vysmate a druhe je trochu morous? Ja jsem spis zivotni pesimista, samozrejme se snazim co nejvice smat a hodne ji zpivam a blbnu s ni.
Diky za nazory
tekice
Ahojky,
ja jsem s Terezkou take casto sama, pritel je pres cely tyden v praci a obcas jezdi domu vecer tak 1× tydne ale v tom problem nevidim, vysmata Terinka je a posledni dobou dost uminena a knourave dny uz znam taky… Ne vsechny deti se proste smeji, asi porad neni cemu
Moje kamaradka ma take tolik nesmavou holcicku a to jezdi jeji manza domu kolem 3-4 odpo a travi spolu vsichni cas, az ted po roce se jim to trochu upravilo, jinak ta jejich mala koukala jako maly vrahounek
.. Takze neboj, tou samotou to neni a take se to casem spravi.. treba je jen soustredena na vse nove a tak… drzime palecky
![]()
""http://b1.lilypie.com/9QvVp2/.png:http://b1.lilypie.com/9QvVp2/.png /> ""http://bd.lilypie.com/iY1Dp2/.png:http://bd.lilypie.com/iY1Dp2/.png
ahojky:)
já msslím, že je to náturou toho mimča. Můj Vítek byl jednak uplakaný hodně, jednak cca do toho půl roku jsme z něj každý úsměv museli loudit, šetřil s ním jak se šafránem. Na cizí se skoro neusmál, pořád tak vážně koukal jako dospělý…
Teď má přes rok a je normálně vysmáté a docela pohodové dítko, ve výtahu a na ulici háže hlavně na ženy od 40 výš úsměvy sám od sebe:) ani jedna neodolá:)))
Taky jsem s ním bývala a bývám hodně já nebo manžel, nemáme hlídání, takže i nyní je na mě fixovaný dost, nechce hned tak k někomu jít, chvilku mu trvá, než si nového člověka okouká, v kolektivu dětí se spíš projevuje zdrženlivě…prostě je to jednak dáno náturou a jednak učitě i tím, že jsi s malou hlavně ty.
Neboj, to se poddá:)
K.
Hihi, já měla opačný problém - naše malá se smála v jednom kuse a já ji pozorovala, jestli není nějaká ulítlá:) Dokonce jsem se o tom byla radit s doktorkou ![]()
Neboj, však ona přijde na to, že na světě je legrace:)
Baghira
Ahoj tekice, jako bys popisovala mě, když jsem byla malá:))). Vážná, zahloubaná, mazlit mě mohla jen mamka. Nemám skoro žádnou vysmátou fotku z dětství! A to jsme bydleli u taťkových rodičů + v patře teta, takže na lidi jsem byla zvyklá. Ale mazlit mě prostě nemohli. Nebo kouknout do kočáru, hned byl ječák. Když mi byl rok, narodila se sestra a mamka si mě nemohla vynachválit, prý jsem byla strašně rozumná a zvládala to s námi díky tomu úplně skvěle. Ve škole jsem byla spíš tichá a pak od puberty hodně zakomplexovaná, ale s kámoškama jsem byla úplně jiný člověk, společenská, ukecaná, vysmátá… Kolem 20 let se to zlomilo a jsem taková normálně, jen mi chvilku trvá než se rozkoukám… Neboj, holčička bude v pořádku, jen se prostě rozkoukává a ještě neví co si o tom světě myslet…
Ahoj Tekie,
buď v klidu,každé miminko je opravdu jiné, syn byl vysmátej
od rána do večera, společenskej, nevadili mu cizí lidi,prostě pohodář. Zato Zuzka byla pravý opak
, nikdo k ní nesměl,když se usmála, všichni okamžitě se vším praštili a letěli se na to podívat, protože to byl pomalu zázrak. Teď asi posledních 14 dnů je malá samej úsměv, tak doufám, že se to konečně prolomilo a bude se víc smát, aniž bysme u toho museli dělat několikahodinové skopičiny pro jeden rozpačitý úsměv. Měj se a hodně
.Z.
Moje holčičky jsou každá jiná…starší vychechtaná,motoricky šíleně vpředu (pásla už v porodnici
),živá,ztřeštěná…mladší je kliďásek,svět pořád vážně pozoruje,usmívat se začala ve třech měsících,do teď se rozesměje jen na ségru a mě,když dělám pitomosti,motoricky pomalejší…
Prostě,každé dítě je jiné…nesmíme je porovnávat…jsou individuality už od početí ![]()