Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nezvládám bydlení v paneláku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
22.5.18 22:33
- Citovat
- Upravit
22.5.18 22:34
@Anonymní píše: Žiju v bytě celý dosavadní život. Řekla bych, že ještě před 10 lety mi bydlení v paneláku nevadilo, nebo jsem to nějak neřešila. Byla jsem pořád někde, studovala, trávila většinu času mimo. Pak jsem se přestěhovala k příteli, nyní již manželovi. Tam to začalo být jiné, v té době už jsem chodila do práce, která byla psychicky náročná a vyčerpávající. Měli jsme nepřizpůsobivé sousedy, nezvládala jsem to. Odstěhovali jsme se asi před sedmi lety do stávajícího bytu v paneláku. Chvíli to bylo dobré, pak u sousedů začala jedna dospívající pouštět nahlas hudbu. Řešili jsme to s ní, moc to nepomáhalo, naštěstí se začas odstěhovala. Následně ale do bytu pod námi se přistehovala rodina, hluční, neotesaní, neohleduplní lidi, kteří hučeli do dvou rána, opakovaně. Opět jsme to řešili, stálo nás to mnoho sil, došlo k určitému zlepšení, ale já už byla psychicky vyřízená. Rodina tu bydlela čtyři roky. Ještě během té doby zase jiní sousedé pronajali byt skupince mladých existencí, kteří obtěžovali hudbou a jiným kraválem stále dokola. Zdá se, že po roce tu snad již nejsou, asi tři týdny je od nich klid. Ale kdo ví…Tím se dostávám k věci. Trpím úzkostmi z toho, kdo zde zase jako další bude bydlet. Myslím ten byt po mladících, ale hlavně teď byt pod námi. Ty stavy jsou hrozné, nevím, jak to vysvětlit. Jsem už rok doma, máme miminko. Necítím se v našem bytě vůbec dobře. Každý den přetrpím, je mi zle, trochu se to zlepší, když přijde manžel z práce. Samozřejmě chodím s mimčem ven, ale nemůžu tam být pořád. Vadí mi zvuky, hlasy, dělá mi zle, když slyším sousedy, když nemám klid. Deptá mě myšlenka, že pod námi budou bydlet zase nějací hluční neslušní nevychovaní lidi. Mám pocit, že to dlouho nevydržím. Manžel ví, co prožívám. Chceme to nějak řešit, pořídit domek, ale možnosti jsou omezené kvůli práci, financím, taky najít ten správný dům, hlavně na správném místě. Ani nevím, co čekám, že mi tu někdo napíše. Potřebovala jsem se vypsat. Máte na to prosím nějakou radu, jak přežít? Nevěřila bych, že mě to může takto psychicky dostat. Cítím se jako v pasti. Dnes mě přepadla úplná panika. Chci si mateřskou užívat, ale kvůli tomu bydlení trpím…
No já si taky tady ztěžovala na bláznivou sousedku a bylo mi zde řečeno že se mám odstěhovat do baráku…jak jednoduché… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 22:35
@Anonymní píše:
@catherine100 I náš byt byl zpočátku klidný, vysvobodilo mě to z předchozího, pak to začalo. Vím, že i bydlení v domě nemusí být úplně růžové. Ale aspoň ty sousedy nebudu mít hned za tenkou zdí nebo pod podlahou… Poslední čas uvažuju, proč se mi tohle pořád dokola děje, opakovaně takoví sousedé. My jsme úplně normální lidi. Kamarádky jsou spokojené u v panelácích, žádný problémový soused, a já už 10 let umírám. Zakl.
Ne za zdi, ale za plotem a znám i takové co nechtějí chodit na vlastní zahradu kvůli špatným sousedům, že i tu jsem takové příběhy četla…
Prvně to vyřeš v sobě, a hlavně s koupí nemovitosti nespechejte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 22:35
Mamka bydlí ve starém cihlovém domě a slyšet je každý prd. Tchyně v paneláku a v životě jsem neslyšela žádný zvuk, teta také v paneláku a to samé, klid ticho. My v domě a kdybych řešila sousedy tak mi regulérně šibne, to jsou buď řvoucí děti, řvoucí kočky, nebo grilování teď v sezóně, akční kutilové v sobotu ráno, psy už nevnímám..Na druhou stranu opravdu v zimě, tj. asi 6 měsíců je tu hrobové ticho, až strasidelne. Já mám skoro radsi ten ruch, v zimě se tu bojím, to je zase moje fobie 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.5.18 22:42
Přestěhování úzkosti nevyřeší. Sousedi jsou jen záminka, na které se navážou nějaké hlubší procesy.
Na úzkosti je účinná psychoterapie. Pro začátek alepsoň svépomocná kníha https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/
A teda pokud by ti to opravdu vadilo, tak se vykašleš na hledání dokonalého domu a prostě se přestěhuješ do pronájmu něčeho, kde budete mít více soukromí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 22:46
Tak já už bydlela úplně ve všem v čem se bydlet dá. V činžáku takovém tom starém v přízemí… absolutní děs, ještě tam táhla zima od podlahy, plíseň na stěnách protože se tam držela vlhkost, soused nad námi jak pustil televizi tak člověk slyšel každý slovo. To samé od vedle, trochu hlasitější hovor a bylo vymalováno. Potom obyč panelák desáté patro… tam když někdo promluvil za stěnou tak to bylo jak kdyby to říkal vedle mě, bez stěny. Potom další činžák, druhé patro, krásně teplounko a neslyšela jsem nikdy nic, jen v zimě když se topilo tak hučely trubky a dělalo to randál, jinak bych nevěděla že tam bydlí i někdo jiný. Další rodinný barák, klid, pohoda, potom si sousedi pořídili strašně uřvanýho kohouta, ale ten jel nonstop od rozednění po stmívání. Potom další obyč panelák, sedmé patro - pod námi nad nám ticho, vedle nás člověk slyšel sousedku mluvit, otevřít skříň, všechno. Další panelák, druhé patro, neslyšela jsem nikdy nic, ani sousedy, ani trubky, ani vůbec nic, přes zeď, z chodby, fakt nic. A poslední panelák, čtvrté patro - od vedle občas zaslechnu psa, zpod nás občas slyším jak si zpívají, ale tak když je to baví. A z chodby zaslechnu když někdo bouchne dveřmi, jinak nic. Zase je to jediné moje bydlení, kde je problém s kuřáky a to tak že to táhne po celým baráku. To si člověk nevybere 
Pokud nechceš žít někde na samotě u lesa, tak to chce určitou míru tolerance asi všude, já si třeba nikdy na nikoho stěžovat nešla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 22:47
@Fjodorka píše:
Však nemusíte rovnou do domu, stačí cihlový barák, tam sousedi skoro nejsou slyšet.
Ale jsou, rodice bydli v cihlovem a slysi od hlucnych sousedu kazde slovo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 22:50
@marg píše:
Mamka bydlí ve starém cihlovém domě a slyšet je každý prd. Tchyně v paneláku a v životě jsem neslyšela žádný zvuk, teta také v paneláku a to samé, klid ticho. My v domě a kdybych řešila sousedy tak mi regulérně šibne, to jsou buď řvoucí děti, řvoucí kočky, nebo grilování teď v sezóně, akční kutilové v sobotu ráno, psy už nevnímám..Na druhou stranu opravdu v zimě, tj. asi 6 měsíců je tu hrobové ticho, až strasidelne. Já mám skoro radsi ten ruch, v zimě se tu bojím, to je zase moje fobie
V panelaku slysim i chrapat souseda vedle, stekot psa, hadani nad sebou, exoty pod sebou..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.5.18 23:01
@Ou Asi ano. Proč myslíte, že mám úzkosti kvůli hlučným bezohledným lidem? Já sama nevím. Je docela úsměvné, že pracuji v oblasti, kde se s těmito lidmi setkávám, to zvládám vcelku solidně. Ale v osobním životě mě to zabíjí. Já nechci nikoho slyšet a nechci, aby sousedi slyšeli nás (byť nic neprovádíme, jsme tišší slušní lidi). Jakoby mi ti lidi vstupovali do mojí soukromé zóny, kde se cítím bezpečně. Kde najít dobrého psychoterapeuta? Pořád si říkám, že když se odstěhujeme, tak úzkosti pominou. Mám to tak na jednim místě, kam jezdíváme, tam jde šťastná, úplně v klidu bez úzkostí. A je to právě místo, kde jsou lidé až několik desítek metrů od nás. Uvědomuji si, že moje prožívání zřejmě není standardní…ale děje se to samo, nejde to vůlí ovlivnit. Když slyším ty sousedy, ten hluk, vím, že tam prostě jsou, tak mě až píchá u srdce…
- Citovat
- Upravit
22.5.18 23:02
Uplne te chapu, bydlime v byte ac asi super lokalita, ale ja tady zaziva umiram nebo jak to napsat.Byt je to rodicu muze, vsude kolem nas hodne stari lide, vse vi, vse jim vadi, vse resi, cl v noci nespi a litaji po byte, hnapou dvermi a, stelujou ventyly na topeni apod..ano vim i ja budu stara a neurvala. K tomu tady maji tchani nejake no spis hodne veci a me je tady tesno, dusno…ano neplatime hypoteku ale za jakou cenu…asi znim nevdecne, ale ja to nedavam a chci moc pryc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 23:10
Zakladatelko, já tě naprosto chápu. Já jsem vyrostla v rodinném domě na vesnici, pak jsem byla na koleji a v zahraničí, tam jsem hluk moc neřešila, použila jsem špunty do uší nebo tak a následně dva cihlové domy, v jednom bydlíme doteď.
Co mám dítě jsem na hluk extrémně citlivá, tělo ví že musí být v pozoru a tak mě probudí všechno. Slyším sousedy dupat, občas křičet, bouchat dveře, chodit po schodech… a to jsou tady dost slušní a normální lidi, i tak je to pro mě hrozný. Hledáme dům, ale s mými požadavky na klid to vypadá skoro beznadějně. Radu bohužel nemám, možná bych doporučila nechat si na míru namíchat Bachovy esence, ale velice soucítím a lituju tě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 23:29
Ahoj. Nejsem na tom tak spatne psychicky, ale naprosto ti rozumim. Mame prostredni byt v prizemi. Denne slysim: vytah, jak nekdo klabosi ve vchode, sousedy z obou stran, a kdyz nekdo chodi pod nama ve sklepe a neco opravuje. Donedavna byl byt vlevo v pronajmu.. co pul roku nekdo novy a to byla jedna socka za druhou. Navic z obou stran stekali cokli. Uf. Nastesti byt nalevo uz koupila natrvalo normalni rodina a ani jeden ze sousesu uz nema psa, co by pul dne prostekal, ci proknucel. Presto se ale stehujeme. Nic jineho se neda delat. A doufat v lepsi sousedy hodne stesti
Příspěvek upraven 22.05.18 v 23:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.18 23:30
@Anonymní píše:
@catherine100 I náš byt byl zpočátku klidný, vysvobodilo mě to z předchozího, pak to začalo. Vím, že i bydlení v domě nemusí být úplně růžové. Ale aspoň ty sousedy nebudu mít hned za tenkou zdí nebo pod podlahou… Poslední čas uvažuju, proč se mi tohle pořád dokola děje, opakovaně takoví sousedé. My jsme úplně normální lidi. Kamarádky jsou spokojené u v panelácích, žádný problémový soused, a já už 10 let umírám. Zakl.
co si pořídit zahradu s bytelnou chatkou? Ideálně kousek od domu…Můžeš tam trávit celé léto a víkendy a vyjde to levněji než koupě domu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
@xsaleen Ano, asi máš pravdu. Žila jsem s otcem, který mě psychicky deptal, často řval, dělal dusno, když jsem se odstěhovala, bylo to úžasné. Našla jsem klid. Čím jsem starší, tím víc ten klid potřebuju. A nevím proč mi ho pořád někdo bere. Jezdíme na dovolenou, kde je naprostý klid, příroda, tam se cítím šťastně. když se máme vracet domů, skoro zvracím. Jenom to píšu a brečím. S tím otcem, je to taková myšlenka, že by to mohlo souviset…