Mateřství psychicky nezvládám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše: Více
nevím, za mně se necháváš manželem zbytečně deptat, uklidit třeba mohl i on,
a užívat mateřství a užívat těhotenství, to je nějaká módní mantra z fb a instagramu?
je to tu co chvíli psané, ono to není moc k užívání si, donosit dítě a starat se o kojence
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Myslím, že to, co nezvládáš psychicky, není ani tak mateřství jako tvoje nespokojenost ve vztahu a sebevědomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobrý večer,
je pochopitelné, že se cítí někdy na dně. To k období mateřství zkrátka patří. Podle mě byste si měla s manželem sednout a vyříkat si základní pravidla a trochu si domácnost rozdělit. Já bych třeba manželovi vysvětlila, že pro Vás bude tisíckrát lepší věnovat se malému než mít všude naklizeno. Klidně mu můžete i vysvětlit, že než přijde tchýně tak byste byla ráda, kdyby Vám s úklidem pomohl a ty řeči si může příště odpustit. Rozumím Vám, že si připadáte jako „služka nebo dojná kráva“, ale myslím si, že pokud partnerovi nevysvětlíte své pocity, tak on si to neuvědomí. Stanovte si v týdnu klidně 2 hodiny 1 x týdně, kdy vy si můžete odpočinout a věnovat se chvílí sobě a uvědomit si, že nejste jenom služka a chůva. Pokud nějakým způsobem nebudete relaxovat, může se napětí mezi manželem a Vámi stále zvyšovat. Posílám Vám podporu, jste určitě skvělá máma, nikdo z nás nedostane manuál na péči o dítě, ale určitě na to přijdete. Držte se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rodiče jste oba, takže je v pořádku, že se zapojí i manžel. Ale neměl by ti to pak dávat sežrat. Pokud jsi vystresovana, vycítí to i dítě, proto může být více neklidné. Zkus se uklidnit, když bude malý brečet - pokud nepoznáš zda má hlad nabídni mu prso, popř zkus masáž bříška, kdyby to byly prdiky. Ono časem už poznáš, co ho trápí. Jak je vlastně mimčo staré?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepíšeš, kolik miminku je. Ale když to srovnám se sebou a to malý spal co 15minut na max 10minut ( i v noci), měl reflux, nohu v sádře ( spával jsem s ním v obýváku, abych ho jednou rukou huštala ve vibračním lehátku, pouštěla bílý šum nebo cokoli.. kojila jen cca do 3 měsíců, protože to se fakt nedalo.. tak uklizeno mít rozhodně nemusíš.. řešíš zbytečnosti.. tak je někde bordel no.. to je toho.. spíš bych se sebrala, šla s ním do kočárku na procházku, ať se líp vyspí.. nebo bych si s ním lehla, když by měl jít spát.. pokud chce přítel pomoct, ať uvaří nebo uklidí a ty si nacházej cestu, jak spolu lépe žít a užívat si malého.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, možná začít tím, že přestaneš se sebemrskačstvím? Co mělo jako za smysl, že jsi manželovi říkala, že je vedle bordel? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem první dva měsíce byla úlně zoufalá, že by malá potřebovala nějakou lepší matku, protože já to nezvládám. Poslední den šestinedělí jsem probrečela.
Děsila jsem se okamžiku, kdy se malá vzbudí a já budu zoufale bezradná, když nebude mít dobrou náladu.
Kdyby mě ještě někdo deptal, že mi to nejde nebo i vyčítal, že se nevěnuji, když mám chvilku času na sebe, tak bych se asi zhroutila nebo nevím, ale hodně by mě to vydeptalo.
- Citovat
- Upravit
Já bych řekla, že se to hodně přeceňuje. To užívání si mateřství. Obecně si mateřství užívám. Užívám si tu obrovskou lásku, která je prostě jedinečná. Užívám si že se děti smějí, že se radují, že se jim něco povede.
Ale opravdu si neužívám když se miminko budí v noci co půl hodiny a pak vstává ve 3 ráno. Neužívám si ten neustálý bordel, neužívám si, že starší syn neustále skáče, běhá, leze na okna a já nemám přes den ani chvilku na to vydechnout. Nikdy sem nebyla v takovém psychickém vypětí.
Nemusíš si užívat všechno a rozhodně všechno nebude růžové. To k mateřství prostě patří. A pokud si myslíš, že někdo má všechno na 100 procent a zvládá úplně všechno na jedničku, tak to tak prostě není. Akorát se tím nechlubí.
- Citovat
- Upravit
Kolik je miminku? Já bych řekla, že to se srovná. Já po porodu (navíc akutní sekci) nevěděla, kde je sever. Ještě jsem se miminku omlouvala, že vyfaslo takovou matku, jako já. Prostě magor. První rok jsem protrpela. Teda ne úplně, ale opravdu nic moc. Měla jsem dojem, že nežiju
A to mi každý říkal, at si uživam. Jediné pozitivum bylo, že kde jsem kluka položila, tam ho i našla. Možná jiná poloha, ale byl tam. Po roce a půl to bylo o dost lepší, už chodil, dalo se chodit na různá místa, každý den něco nové. Po dalším roce zas lepší. Teď má 6 let, je to tryskomys a já se tomu smeji. Ten úklid, možná si to s mužem rozdělit? Já na mateřské vařila a uklízela systém, co stihnu a dítě umožní, to bude. Co se nestihne, neudělá, to prostě nebude. Většinou jsem stihla uvařit aspoň polívku, vyluxovat, ozehlit, vytřít koupelnu nebo kuchyň. A ještě hodinku vyvenčit psa. Ale to az po příchodu manzela z práce. Možná u vas chybí systém, přehnaná očekávání, poporodní hormony, nehrot to tak a hod se do klidu. Miminko vycítí, když si v neklidu a stresu a napětí a přenáší to na sebe. Ono je to taková volovina, ale neco pravdy na tom bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja jsme si ze začátku říkala, jak dám asi další den. Ale dala jsem, musela. Rozhodně jsem si to neužívala.
Chování tvého manžela asi nekomentuju, musela bych byt sprostá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@flicek39 píše: Více
Proč má úklid řešit s manželem, když ona je ta, které vadí nepořádek? Tak ať se hodí do klidu a nemusí s ním nic řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Jen rozděl povinnosti mezi členy rodiny bez výčitek. A neboj, děcko rychle povyroste a bude to zase o něčem jiném. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mateřství je o tom PŘEŽÍT. Den za dnem, hodinu za hodinou, 24/7/365. Když si chvíli i užíváš, je to bonus. 
Žádná nejsme supermatka, všechny někdy tápeme…ostatně proto existuje diskuze na emiminu, kde je milion a jeden dotaz, co a jak s dítětem. 
Úklid nehroť, bordel v bytě=šťastné dítě. Když by měla případně tchyně řeči, odkaž ji na muže. Ale o řečech nepíšeš, takže máš asi štěstí na babičku, co si užívá vnouče. 
Zkus si v týdnu udělat chvíli i pro sebe, stačí hodinka či dvě.
Partnerovi vysvětli, že teď musíte maximálně táhnout za jeden provaz. A že jeho shazovaní tvých mateřských schopností, tě sráží na kolena. Tak ať s tím okamžitě přestane. Držím ti palce, bude líp, jak mimčo povyroste
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky jsem si prvni rok uzivala minimalne. Bylo jen zoufaly boj o to aby to dite nervalo za totalni spankove deprivace. Jo jasne, hezke chvile byly, ale moc jich teda celkove nebylo, rozhodne ne doat na to, abych mohla rict, ze jsem si to uzivala. Dodnes tise zavidim maminkam sedicim v klidu s usmevem u kaficka a jednou rukou stouchajicim do kocarku, u nas to tak nebylo. Je mi jasne ze s druhym a dalsim ditetem bych to zvladala uz lip, spoustu veci bych umela uz resot a nemusela nad tim premyslet. Ale to tak proste je, za to zadna prvomatka nemuze, ze vsechno zaziva poprve, je z toho vyplesknuta, nevi co a uci se za pochodu. Manzel by zaprve mel zapomenout na vysedavani u pocitace, pokud ty tolik volneho casu taky nemas, coz asi nemas. Tam vidim problem, ne v tobe. Ze ti neco dava sezrat, tak to uz je uplne na par facek. Muj chlap prvni mesice prisel domu, bral mimino na ruce/do nositka a nosil mi ho jen na kojeni, ja chodila spat nez sel spat on, protoze to casto bylo jedinych par hodin, ktere jsem na spanek mela. U tchyne, pokud zpozorovala bordel, bych ocekavala dotaz, s cim muze pomoct. Ale to ja taky nemela ani u jednech rodicu, bohuzel. Mam ted dite trilete a stejne bordel je az to posleni co resim, vznika ho silene mnozstvi a pokud nechci zit uklidem, poradek tu proste neni. To bych vubec neresila.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Bohuzel si mateřství uzivam tak 1-2× denně a zbytek dne bych nejradsi probrečela. Nepoznam kdy má miminko hlad nebo prdík. Poznám kdy se mu chce spát, ale nedokazu ho kolikrát uspat. Muj manžel ho uspí vesmes na prvni nebo druhy pokus a ja se s tím trápím hodiny. Kdyz se mi to povede do pul h je vzhuru a řve a mně už přepadá úzkost. Prijdu si neschopně a občas mě napada, že to byla chyba. Pak když je vše v pohodě a miminko se na mě směje je mi to líto. Manzel se o maleho stara, prebali, uspí, pohoupe, dá rourku (trpi hodne na prdiky) masaz atd. Vzdy rekne at mu reknu kdyz budu potrebovat pomoct, ale problem je ze mi to pak kolikrát dá sežrat. Ze on to zvladne a ja ne. Vezmu na chvili mobil do ruky a hned se podle nej diteti nevenuji. To ze ale on prijde z prace a do vecera sedi u pc uz nevadí.., dnes prijela tchyne a vzala maleho do vedlejší mistnosti k zrcadlu delat obliceje. Střihla sem na manžels pohled a šeptem řekla, že tam je bordel. Na to mi řekl, že sem měla uklidit. Jako asi sem psychicky uz fakt na dně, ale prijdu si jen na služka a dojná kráva. Nebavi me to a asi sem se potřebovala jen vypsat.. nevim jak bych to stejne mohla zmenit