Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi bych zavedla klid, rad a poradek…
Tak rano si ani k jedne nechod lehnout, proste vstante nebo si je vezmi do velke k sobe. Kdyz jite, tak kazda na sve zidli, zadne jedna na klin jedna na pohadky, takhle se z toho zblaznis.
S temi hrackami je to tezke, ta mladsi bude chctit vzdy to co ma ten druhy, protoze je to prece lepsi..
Tak zatím mám jen jedno dítko (1 rok) a jednu čtyřletou treperendu občas přes den hlídám, když její máma nesežene hlídání a musí do práce, tak jen napíšu své postřehy. Chápu, že občasné hlídání a život 24/7 je obrovský rozdíl, ale snad trochu přispěji svými postřehy:-)
Já zásadně hlídám, ale nevměšuji se. Hlídám, aby si fyzicky neubližovali (starší odžduchne malého, jen co se k ní přiblíží, malý zase tahá za vlasy nebo štípe apod.), ale jinak je nechám, oni se srovnají mezi sebou. Starší vysvětluji, že malý je prostě malý a ještě všemu nerozumí, ale nezacházím tak daleko, aby mu musela ve všem ustupovat, to ne. Naopak, ona sama někdy navrhne, že mu něco ukáže a už se baví. A zase, když už vidím, že je toho na starší moc, chce si třeba chvíli v klidu kreslit, odejdu s malým bokem a nechám ji trochu vydechnout. Přece jenom, to malé mimino umí být únavné. Když se hádaj o hračky, neřeším, pokud si neubližují (ale zase lepanec po ruce od starší tomu málému taky neublíží a aspoň si uvědomí, kde je hranice). Nakonec to vždycky dopadne tak, že se spiknou proti mě a,,demolují,, obývák ![]()
A jestli tě to uklidní, nemáš jediné ukňourané dítě. Malý je poslední dobou taky na palici, i s tím spaním je to stejné. Můžem jen doufat, že to brzy přejde a bude zase klid.
Posílám spoustu sil, to zvládneš ![]()