Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Dobrý den, obracím se tu na lidi, protoze uz jsem uplne zoufala. Lituju sveho rozhodnuti.Tri mesice zpatky jsem nasla na ulici kote v naprosto hroznem stavu, byli mu cca 2 mesice. Samozrejme jsem ho adoptovala do bytu ( ja krava), protoze jsem ho proste nedokazala dat do utulku. Kocourek umi na zachod od prvniho dne, co jsem si ho vzala, predpokladam, ze ho nekdo vyhodil.No ale ted k problemu…Kote je naprosto nezvladatelne, utoci nam na oblicej, na telo, na vsechno… lezim vecer v posteli a on ciha a ceka na to, az mi bude moct skocit na oblicej.Ke kotatku se starame opravdu hezky, ma pestrou stravu, hrajeme si s nim a venujeme se mu. Nevim co s nim mam delat, je mu cca 5 mesicu, kazdopadne se to ani trochu s vekem nelepsi, jeste neni vykastrovany, pani veterinarka rekla, at jeste chvili pockam, ze je na to moc maly, ale uprimne je to v tuhle chvili moje jedina nadeje.Mam uplne rozskrabane nohy do krve, o rukou ani nemluve a to ma hracek tri p**ele a okamzite co mi skoci na ruku nebo na nohu dostane vynadano. Samozrejme kote nebijeme, ale slovne. U rodicu mam dva nalezence, se kterymi jsem vyrustala od malicka a jsou skvele vychovani, ale na tohohle to proste neplati.Na pritele tolik nevyjizdi, z toho ma aspon trochu respekt, ale na me nonstop, nemuzu ani projit po mistnosti, aby se mi nezakousl do nohy, neni schopny pres den ani chvili odpocivat a opakuji, hraju si s nim neustale. V noci taky nechce spat, zacala jsem se zavirat v loznici, protoze na me jinak v noci startuje.Dat pryc ho v zadnem pripade nechci, na to nemam srdce, jednou jsem ho zachranila, tak se o nej postaram, ale jak rikam, s kockami nejsem amater a stejne nevim, co s nim. Poradte mi prosim nekdo, je to opravdu posledni moznost nez z toho zesilim. Zacinam k nemu mit uz i nenavist, protoze mi opravdu jen ublizuje, nenecha se pomalu ani chytit do rukou, o mazleni nemluvim, to nepripada v uvahu..
Mám něco podobného doma.Taky nalezence, už má teda víc jak rok a jako malý byl hrozný. Krev mi tekla každý den, dokousané a dodrápané ruce, roztrhané oblečení, tři rozškubaná prostěradla, prošla jsem kolem a hajz*lík mne kousnul.Po kastraci a věkem se to trošku už zlepšilo a bude to lepší. věř mi. Kocourek z toho vyroste, on se učí lovit a bojovat a panička je holt nejsnazší úlovek. Na toho mého platí zakřičet- jedeš a už to zabírá. Na předchozí kočky platilo- ne. nesmíš. Pamatuju si, jak jsem ležela s rukama v dece, abych je uchránila před jeho útokem. Nedávej mu příležitost, jde po rukách, schovej je a řekni jasně ne. Nechce se mazlit, nech ho tak a počkej až přijde sám, ten můj už má svoje chvilky, kdy příjde a nechá se mazlit, ale chovat ještě moc ne. Když mavá ocasem, nesahat, to je varování, chystá se útočit. Když něco udělá, nevšímat si ho, nesnažit se mu vlichotit.Taky bych zkusila hračky se šantou, kozlík, sprej Felinway, existují i difuzéry do zásuvky na zklidnění koček. Plácnutí novinama vedle, ne kotě, stříknutí vody ze spreje, to mi taky trochu pomohlo. Kotě má spoustu energie, potřebuje utahat, taková hra s mávátkem platila na předchozí kotě a dneska je z ní klidná kočička. Trvalo to dva roky, než se srovnala. A to jsem měla regulérně pocit, že spadne barák nebo taky zešílím. Fungovala laserová hračka, kočka lítala, pak utahaná usnula.Krev jsem u ní cedila taky. Teď už poznám, kdy se ten opičák chystá k útoku a jdu pryč, řeknu, tohle ne, máš smůlu a je klid. Hlavně vydrž, je to na palici, já vím, ale věř, že to přejde, některá koťata jsou prostě víc divoká. Nebo se zkus poradit na veterině, mohli by ti tam něco doporučit. Držím ti palce a přeju pevné nervy.Jo a ta dnes klidná kočička mi prokousla lýtko a manželovi palec. Přežili jsme.
Příspěvek upraven 09.12.24 v 09:04
Asi není dostatečně vylitany. Kočky s koťaty se perou docela zákeřně. Hlava nehlava. Možná potřebuje ostřejší hru. Babička když nechala kastrovat kocoura, bylo jeho chování ještě horší. Z ničeho nic nám všem i cizím začal skákat po zádech, kousat, škrábat, vrčet. Se kolem něj nedalo pomalu projít.
Kotatka si tak hrají, škrabkou, koušou..to nevicvicis jako psa, musí z toho vyrůst.
My jsme loni babičce pořizovali 2 kočičky, jednu s PP a jednu obyč, je jim rok a půl necelých a ta si s nimi teda užila. Ruce měla úplně servany. Dcera když přišla na návštěvu si pohrát, tak taky.
Dost si spolu vyhrály a teď už to docela jde, sice ji všude lezou a vše schodi, ale už nejsou tak dravé.
Příspěvek upraven 09.12.24 v 08:12
Zkuste zvířecího psychologa. Já mám dvě rusky od 3. měsíců a tohle chování fakt neznám. Možná by pomohl parťák stejného věku. ![]()
Taky jsme takové měli a nikdy to dělat nepřestal…až asi 2 roky před smrtí se sklidil a to mu bylo 17let.
Už bych tohle nikdy nechtěla a nenechala se drápat a útočit…
Teď máme perskou činčilu a ten rozdíl se obrovský, velký mazel a strašně krotký a milý.
Tohle je divoká kočka/kotě.
Vím, že jsem tě nepotesila, ale tak to já mám. Já bych ho už neměla ![]()
Dělalo to jedno kotě ze všech, co jsme měli. Naštěstí neskákalo jen po mně, ale i po psech a ti ho vždycky srovnali tak, že měl hlavu hluboko v tlamě. Ale neublížili by, jen ho pomohli vychovat. Ono se nudí a ty jsi měkká. Vyrostla z něj super kamarádská kočka. Nevychovavej ho slovem, ale činem.
To je normální. Přesně takhle si hrají mezi sebou koťata. Proto se doporučuje si vzít dvě, aby se šikanovali mezi sebou ![]()
Kamarádka měla doma to samé. Vzala si z ulice jedno kotě a rok dělalo přesně to, co popisuješ. Útočilo, kousalo, drápalo, v noci nespalo. Pak po kastraci ho vypustila ven, kde se vyřádilo a začalo být klidné.
Pak po roce zase našli koťata, nechala si rovnou dvě a nevěděla o nich
Koťata si hrála spolu, přes den se tím unavila a v noci spala.
Pokud si doma, tak bych se snažila alespoň přes den budit, aby spal v noci, ale s tím, jak si hraje nic neuděláš…
@baru939 kotě a jejich puberta je náročné období. Navíc, pokud nebyl na socializaci u mámy, může to být dobrý pošuk.. U tebe možné řešení, najít mu parťáka. Budou blbnout spolu a tobě dají pokoj. Ale prostě kočky, kor v mladí, jsou rarasi. Zklidnění přijde s věkem. Mmchdm, kastrace od 1 kg, čím dříve, tím lépe
Totéž měla sousedka, vyrostlo z toho zvíře, kterého se bála celá ulice
Jeho útoky byly hodně brutální. Nikdy bych nevěřila, že toho jsou kočky schopné. Od té doby kočku nechci, i když by si ji manžel moc přál
Držim palec, ať se tvůj kocourek brzy zklidní.
@Prodobro píše: Více
Podle mě, skvělá škola s těma psama, jak psal někdo výše…škoda, že člověk do tlamy kočičí hlavu nedá
![]()
Rekla bych ze potrebuje partaka na kterem se vyradi a od tebe vyraznou stopku (az bude ten partak)
jo a kocka nesmi do loznice, vzdyt to jsou nocni lovci (zakerni, vzdyt lovi z cihane)
ano, je velka sance, ze ho to prejde v dospelosti a po kastraci, ale nikdo to nemuze zarucit
No nevim, jestli bych v téhle situaci šla do druhého kotěte… Budou řádit dva místo jednoho ![]()