Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
U nás to nedošlo do takového extrému, ale jsou věci, které jsem mu i přes první řev zakázala a jsou zakázaný. Ale z těch věcí jsme s manželem neustoupili a tím pádem ví, že řevem nic nezmůže a už neřve. Jinak taky zkoušel co by ještě šlo a co ne. Chce to důslednost a trval si u důležitých věcí na svém a povolit u věcí, kde může dělat co chce.
Nam spravce domu daval jednou tydne na kliku tasku s vecma, ktere posbiral dole pod nasi terasou…
![]()
na tohle asi zadne zazracne rady nejsou. treba u toho balkonu muzes zavest pravidlo, ze padne jedno varovani a pak pujde dovnitr. u odchodu domu vcas vysvetlovat, kdy se pujde domu a proc, co budete delat doma, az tam budete atd.
byt v klidu a vysvetlovat, ale taky si stat jednoznacne na svem. ovsem zadne zazraky to neprinasi, spis dlouhodobe male krucky ![]()
A kkdyz si nahazel dolu hracky a uz je nikdy neviděl, to mu nevadilo?
Občas pres zadek neuškodí… A zvýšit hlas taky ne. Ale extra efekt to taky nemá. Pouze trpělivost…
@MilijonDolarBejby A proc to tedy delat, když to nemá efekt? ![]()
No zvysit hlas, aby viděl, ze to rodiče mysli vazne a fakt se zlobí? Ne ze by hned přestal, ale poznal by, ze si nedělají p.del
Já bych ho na balkon nepouštěla vůbec, moje děcka nesměli na balkon, ať to bylo 4.patro nebo 1. patro.
S tím nic nenaděláš, co si vezme do hlavy přes zákaz, dělat bude, dokud nepochopí, že stejně řevem nepochodí…
Trpělivost, takových výchovným etap ještě bude a jeho mozek to holt musí zpracovávat. Hlavně nepolevte a nepřizpůsobujte se mu, jen aby byl Váš klid
Slysi na svoje jmeno? Mluvi? Kouka do oci?
Divny dotazy ja vim ale mam jedno z deti autistu a zkraje to vypadalo ze nas proste jen ignoruje…
@Tarjei Na něco takového jsem se taky chtěla zeptat. Asi tradiční myšlenkové pochody nás, matek autistů. ![]()
Tak to jste dobří, že vám neujíždí nervy a občas nezakřičíte, tak to já tak dobrá nejsem
dcera si také neustále staví hlavu a jak není po jejím je zle, nějaké vysvětlování a kompromisy naprosto nefungují, u nás je řev neustále a někdy i můj, protože mi teda drnká na nervy den co den. Hrozně moc by se mi líbilo, kdyby tohle řešení @Ali-Ali fungovalo i u nás, před každou scénou (už samozřejmě z 80% vím, že přijdou) se snažím tomu řvaní předejít, ale nic, prostě je to tak jak nechce a je jedno, že včas oznamuji, vysvětluji, „lákám“ na jinou činnost, bez výsledků. Jako když měla odjet od babičky, pomalu hodinu dopředu avizuju, že se jede domů, jak spolu ještě pojedem nakoupit a že když bude hodná, koupíme si nějaký cukratka, pak vyvenčíme pejska a vezme si motorku a projdeme se, dá si oblíbenou večeři, přikyvuje, povídá, co budeme dělat. Bla, bla, bla… Jakmile jsem vzala oblečení, že už je čas, zásek a scéna a takhle je to u nás pořád
Snažím se dodržovat určité rituály a hranice, ale je to o nervy, nechce chodit u silnice za ruku, prověsí se a začne šíleně hulákat, oblékání katastrofa, když bulíkuje, nesu jí kapesník, odstrčí mě a za dvě sekundy ječí ještě víc, že chce kapesník
tak snad te aspoň podrží, že v tom nejsi sama.
@Tarjei tak zase mezi autistou a zdravym dítětem jen víc akčnim je převeliký rozdíl ![]()
zakladatelko naše malá je něco podobného, navíc nechce mluvit, na vše má hned že ne
a ted u všeho že tři
Já většinou zakážu bonbony a zmrzlinu a to je skoro jediná věc co jí vadí a pak poslechne. potřebovala by tu energii nějak vybít
. vždy slíbí jak bude hodná a skutek utek, ted už alespon venku neutíká a jde za ruku, jen se nesmí zastavit
, nejnáročnější dítě ![]()
@Markéta80 existuji ruzne druhy autismu..ty mirnejsi formy se poznaji az ve skolnim veku…
Nemám tu účet, píšu od kamarádky, tak raději anonym, děkuji.
Ráda bych se zeptala, jestli někdo jste měli nebo máte zažili něco podobného. Máme tříletého kluka, který nás vůbec neposlouchá a několikrát denně strašné hysteráky.
Byl neplánované ale milované miminko, milujeme ho s manželem nade všechno a věnujeme se mu, vysvětlujeme, ukazujeme, nebijeme, nekřičíme. Snažíme se přitom být důslední a manžel je i celkem přísný, zároveň má syna strašně rád.
Syn je naprosto lhostejný vůči zákazům. Například stále hází věci dolů z balkonu. Hračky atd. Bydlíme ve 4. patře. Podařilo se nám mu vysvětlit, že opravdu nesmí tohle dělat (strašně scény). Přestal tedy házet dolů věci a začal vysypávat z balkonu hlínu z květináčů.
Když odmítne jít z procházky domů, musí být za strašného řevu odnesen.
Dnes trval na tom, že si chce hrát s kořenkami a vysypávat koření. Nabídla jsem mu prázdné skleničky, pak nasypala do prázdných skleniček fazole, ne, chtěl ty s kořením a opět děsná scéna.
Už opravdu nemůžu. Podařilo se vám někomu nějak takové dítě změnit?