Normální/nevychovaný/adhd?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
6980
30.1.14 23:20

@pampalin ahoj :) můj 3,5leťák tedy taky skoro vůbec neposlouchá - někdy mám pocit, že od rána do večera jenom přikazuju, zakazuju a zlobim se :? a taky ve mě pořád hlodá, jestli je v pořádku - nemyslím sluch, ale právě nějaká porucha osobnosti :,( On třeba vůbec neumí žádnou básničku, prostě to odmítá jenom zkusit, nikdy nezpívá písničky, už jako malého ho nebavili takové ty hry ve stylu „paci, paci, pacičky“ - teď mám srovnání s tim mladším, ten se u toho směje, jak slyší někoho zpívát, tak hned taky začne dělat „lálálá“ - starší prostě nic :think: Na logopedii jsme začali chodit v necelých třech letech a musim říct, že se za těch několik měsíců dost rozmluvil, už mu většinu věcí rozumí i ostatní lidi, ale i tak je to pořád samá přesmyčka, zjednodušení výrazů a patlanice :? Já ho zbožňuju takového jaký je - ať už má poruchu nebo ne, ale už jsem se právě setkala (dokonce přímo v rodině) s pohrdavým vyjadřováním o tom co umí a co neumí a takových lidí je spousta, tak se i bojim abych něco nezanedbala a jednou si na něm někdo takový pořádně nesmlsnul :evil:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25138
31.1.14 08:15
@Anonymní píše:
@lleennttiillkkaa díky já právě o něm mluví o živém neposedovi. a slyšela jsem právě, že živé díte se maskuje za nevychované, a nevychované za ADHD :mrgreen:

Mě se to totiž taky stalo. Když byly synovi dva, tak jsem se od mámy dozvěděla, že je asi autista a pak od ségry, že on je takový zaostalý, opožděný (ve smyslu debilní) a to pak člověka nahlodá. Snažila jsem se jim vysvětlit, že jeho chování bylo v daný okamžik silně ovlivněno příchodem sourozence, tj. žárlením, těžkou regresí a probíhajícím obdobím vzdoru. Ségra mi na to řekla: „Prosim tě, neni jedinej, kdo má sourozence.“ Ale všichni v okolí, včetně manžela, kteří ho vidí DENNĚ, mi říkají, že je úplně normální a ať to neberu v potaz. Ale ten strach, co když za to může MMR apod. to bych nepřála nikomu. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5822
31.1.14 08:52

Ahoj, tak já mám doma to samé co zakladatelka. Jinak syn /3roky a měsíc/ je velice chytrej, sám chodí od necelého roka, od té doby i krásně mluví, teď už začínáme i písmenka a čísla, hrozně ho baví knížky, prohlížet obrázky a povídat si o nich, hlavně o zvířátkách, jezdit do ZOO by mohl pořád. Ale co nás trápí je neposlouchání. 100X mu řeknu nedělej to a po 101 to udělá znova. Nejhorší je, že mi útíká, máme sestřičku 1,5 roku a když jdem ven, myslím já sama s nima dopolko, tak vezu kočárek a on jde se mnou za ruku. Neexistuje, že ho pustím, vůbec nereaguje na nějaký, jdeme, musíš jit vedle mě atd. A to je očistec. Jinak teda doma pomáhá „tvrdá ruka“ a nepolevit. Neuděláš, co jsem řekla okamžitě beru hračku, vypínám pohádku a to byste koukali, lepší se to. Ale ty procházky to je děs. Včera jsme byli s malou na prohlídce u dr. tak jsem se ptala i na to zlobení u syna a mám fakt chuť s ním někam zajít, od září jde do školky a já se děsím. Jinak taky je akčňák, takže jestli je budou držet někde na koberci v kruhu a jen si povídat atd. jak psala zakladatelka, tak to bude mazec. Naš prostě potřebuje pořád někde běhat a až když je unavenej dokáže si sám hrát, stavět lego a podobný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin